Předseda hnutí ANO Andrej Babiš zatím nevysvětlil, jak hodlá vyřešit svůj střet zájmů, v něm by se kvůli vlastnictví Agrofertu po jmenování premiérem ocitl. Ústavní právník z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Kysela, bývalý poradce prezidenta Petra Pavla, uvedl, že o střetu zájmů premiéra v ústavě nic nenajdeme.
Bude Andrej Babiš dobrý premiér?Anketa
„To, oč se podle mě celou dobu jedná, je článek 70, který zní takto: Člen vlády nesmí vykonávat činnosti, jejichž povaha odporuje výkonu jeho funkce. Podrobnosti stanoví zákon. Mám za to, že existuje poměrně široká pravděpodobnost, že ten zákon, který stanoví podrobnosti, je právě zákon o střetu zájmů. Chápu to tak, že o tom se celou dobu debatuje,“ řekl Kysela ve vysílání Českého rozhlasu.
Špatná akustika v prostorách Pražského hradu
Připustil, že v ústavě není napsáno, že prezident republiky může chtít, aby Andrej Babiš veřejně řekl něco, a naopak mu nezabraňuje v tom, aby něco takového chtěl. „Je to asi nějaká politická podmínka, která mi ze subjektivního hlediska nepřipadá úplně svévolná. Jednak je to určitá pojistka proti té pověstně špatné akustice v prostorách Pražského hradu. To znamená, že ne všichni, kteří si na Pražském hradě všechno řekli a slyšeli, mají pocit, že slyšeli to samé. Ve chvíli, kdy to řeknete veřejně, tak je to určitá prevence. Druhá věc je, že ve chvíli, kdy se prezident republiky spokojí s tím, že Andrej Babiš řekne, že to nějak vyřeší, aniž by bylo zřejmé, jak to hodlá řešit, je-li to možné řešit a kdy to hodlá řešit, tak prezident republiky potom může mít pocit – a mluvím o své perspektivě, prezidentovu neznám –, že by přispíval vzniku nějakého protiprávního stavu,“ pronesl odborník na ústavní právo.
Andrej Babiš se zkrátka stane premiérem a začne plynout lhůta. „Jde o to, jestli bude podnikat nějaké kroky a tak dále. Jedna věc je, jestli se tedy Andrej Babiš ocitne v rozporu se zákonem, což může být do značné míry jeho věc, protože pak bude, nebo nebude dostávat nějaké pokuty. Pak je tady ale druhá rovina, která s tím naším tuzemským zákonem bezprostředně nesouvisí. Je to rovina evropské regulace, kterou popravdě řečeno neznám,“ připustil Kysela.
V případě, že by se Andrej Babiš dostal do střetu zájmů z hlediska evropské regulace, tak už by to nebyl problém Andreje Babiše, ale může to být problém České republiky z hlediska proplácení, nebo neproplácení dotací. „Tady si asi prezident republiky chce, rozumím-li tomu dobře, vyjasnit, jak to má Andrej Babiš rozmyšlené,“ domnívá se právník.
Musíme mít vládu s Babišem v čele?
Situace je podle něj citlivá. „Přihlédneme-li ale k tomu, jak je koncipována ústava, tak existuje omezený manévrovací prostor prezidenta republiky ve chvíli, kdy jmenuje členy vlády na návrh předsedy vlády. Z ústavního hlediska je ten výběr předsedy vlády volnější a do značné míry ponechaný na prezidentovi republiky s tím, že tam pochopitelně existují určité ústavní, respektive politické imanentní limity. Tím imanentním limitem je, že jmenuju někoho, kdo má šanci, aby získal důvěru. Ve chvíli, kdy vidíte, jak vypadá Poslanecká sněmovna a jak je to tam rozdělené, tak je vcelku zřejmé, že nemůžete mít vládu bez hnutí ANO. Otázka je, jestli musíte mít vládu, v jejímž čele je Andrej Babiš pro případ, že by existovala nějaká obtížně řešitelná, nebo neřešitelná právní překážka. To je to, o čem mluvíme,“ vysvětlil Kysela.
Nejde podle něj o rozporování výsledků voleb a vítězné pozice hnutí ANO. „Jde o to, jestli musí být premiérem nutně Andrej Babiš v případě, že by existoval nějaký vážný právní důvod tohoto typu. Jestli by tím předsedou vlády nemohl být někdo jiný. To je ale věc, ve které se ústavní právo výraznou měrou prolíná s politikou, tudíž hodně záleží na úvaze a manévrovacím prostoru ústavních a politických aktérů,“ objasnil expert.
arm. gen. v.v. Ing. Petr Pavel, M.A.
Hlava státu by podle něj měla vzít do úvahy text ústavy, dosavadní ústavní praxi i svou představu o tom, jakým prezidentem je, chce být nebo má být. Doporučuje Pavlovi zvážit i fakt, že cokoliv udělá jako prezident republiky, může být nějakými příštími prezidenty republiky považováno za argument, jak se postupovat má, respektive jak se postupovat nemá.
„Ve chvíli, kdy jednáte s takovým zřetelem k něčemu, jako je ten zorný úhel věčnosti, pak je na vás, abyste jako nositel politické funkce a mandátu unesl odpovědnost se rozhodnout,“ uzavřel Kysela.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Naďa Borská









