Než přejdu ke svým podkladům, které jsem si pečlivě připravil, tak budu krátce reagovat na ten dosavadní průběh debaty. Já jsem se za ty dva týdny do něj zatím zapojoval poměrně málo, jen v rámci několika faktických poznámek. Ta první reakce. Nebudu využívat faktickou poznámku, řeknu to teď v rámci svého proslovu. Já tady na pana poslance Zunu, který se opět podivoval, jaký je to kolorit, že opozice kritizuje vládu, vás, vládní koalici, že říkáme, že lžete a že přece lhář je někdo jiný.

Pane poslanče, ono to jednání ve Sněmovně také občas bývá nebo podle mého názoru by mělo být o jisté pokoře a respektu k názoru protistrany. Aby tady ty moje věty nebyly prázdné vůči vám, aby to nebyla jen nějaká floskule, tak to své tvrzení, víte, opřu o své zkušenosti z tohoto ctihodného sboru a z tohoto sálu, kde už jsem od roku 2013. Věřte mi, že jsem tady zažil hodně bitev, logicky v tom opačném gardu v předchozích volebních obdobích. Nebylo to jen EET, byla to i další témata.

Pane kolego, když jsme tady třeba projednávali liniový zákon, který stejně jako to, co teď navrhujete vy, ovlivní velké množství občanů v dopravě, v dopravní infrastruktuře, který logicky platí a bude platit napříč volebními obdobími, tak jsme tam jednali velmi často o hodně těžkých, složitých tématech, jako je například právo jedince, právo občana na soukromý majetek, na soukromé vlastnictví. Šli jsme určitě zdálky.

Ten zákon trochu znáte alespoň jako člověk, který se zabýváte jinak jinou problematikou. Testovali, ladili jsme to, kdy už převažuje ten veřejný zájem a kde je možno vyvlastňovat. S vašimi tehdejšími kolegy, opozicí, jsme se takhle neuráželi, že někdo je odsouzený lhář, není, že někdo někoho pomlouvá. My jsme prostě pracovali. Mimo plénum, mimo výbory nebo ta oficiální jednání výboru, jsme strávili desítky, možná stovky, hodin s tehdejšími kolegy - řada z nich tady je dodnes je přítomna - z hospodářského výboru. Prostě jsme tu dohodu, ten průnik, našli.

To je to, na co poukazujeme a tuším, že Jana Mračková Vildumetzová to navrhovala a říkala dnes dopoledne, ráno, ve svém vystoupení. To je to, k čemu vás jako koalici vyzýváme. Prosíme o to a vy nejdete touhle cestou, prostě nejdete. Tlačíte ten svůj poslanecký návrh, třikrát podtrhuji poslanecký návrh, na sílu bez nějaké opravdu vážně míněné spolupráce se současnou opozicí. To je to DNA tady toho projednávání, to je celé DNA tohoto ohromného sporu a té bitvy, kterou tady tyto dva týdny svádíme.

Jiný příklad, druhý, bude poslední, stavební zákon z minulého volebního období. Opět jsme ho prosazovali my k poměrně velkému odporu vašich tehdejších kolegů v opozici. Tam k té globální dohodě nakonec nedošlo, ale i tak jsme dali 100 dnů na projednání mezi výbory, dohodli jsme se na odložení účinnosti, hledali jsme kompromisy. Nakonec ten zákon tady ve Sněmovně přehlasoval veto Senátu a získali jsme pro něj tehdy 106 hlasů. To uznáte, že není málo. Je to skoro stejný počet, jako máte vy jako koalice.

Jaký je výsledek? Vy jste ho v současné době přepracovali, změnili, je jiný, ale pokud se podíváte takzvaně "do střev" toho současně platného návrhu, který jste tedy přepracovali vy, vaše koalice, tak on z nějakých 40, možná 50 %, vychází z té odpracované dohody a kompromisu, který tady ve Sněmovně vznikl v tom minulém volebním období. To je to, co se vám snažíme ukázat. To je to, na co vy reagujete útokem, že lžeme my a nelžete vy. Tak zkuste se nad tím způsobem projednávání zamyslet.

Další věc, kterou tady chci povědět. Nebudu se dívat na obsah toho návrhu, ale ještě jednou zůstanu u formy a poukážu veřejně na vaše podivné politické postoje. Teď to nebude směrem do hnutí STAN. Vy tady tu věc prosazujete, je to váš legitimní politický postoj, s kterým já nesouhlasím, ale máte na něj plné právo. To je OK. Ale budu se tady obracet na členy ODS a na voliče Občanské demokratické strany.

Budu mluvit hlavně jako předseda volební komise. V téhle pozici, snad už mohu říci, že mám poměrně dobrou nebo dlouholetou zkušenost z Poslanecké sněmovny. Mám tu čest zastávat tuhle pozici od podzimu 2013, už vlastně třetí volební období. Víte, my jsme v obou těch předchozích volebních obdobích tady citlivě, pomalu, opatrně, projednávali, testovali, zkoušeli, vlastně malinko podobnou věc, zavedení takzvané elektronické volby, tajné elektronické volby, tady ve Sněmovně. To znamená to, co tady všichni známe. Občané, kteří nás sledují, tohle zákulisí nevidí.

Stručně připomenu, že když Sněmovna rozhoduje o nějaké personální nominaci do státních institucí, fondů, do mediálních rad, tak volíme takzvaným tajným způsobem. Volíme prostě klasicky, super konzervativně. Teď v dobrém slova smyslu, nemá to žádný pejorativní nádech z mé strany. Prostě jdeme tady mimo sál do volební místnosti, kde jsou připraveny plenty, urny a poslanci vyjádří svoji vůli na volebních lístcích.

Klíčový moment těch tajných voleb, které tady Sněmovna dělá, je právě ta tajnost a právě ta anonymita. Máme sestavenou volební komisi, kde jsou zástupci všech volebních stran, kde se navzájem hlídáme. Věřte mi, za těch, teď už to je tedy, 10,5 roku jsem nezaznamenal, že by si někdo dovolil při sčítání jedinou čárečku, jedinou chybičku udělat. Protože opravdu ta vzájemná kontrola napříč prostě funguje naprosto skvěle, že si důvěřujeme a víme, že nikdy v té komisi, alespoň za tu dobu, co jsem tady já, nedošlo k jedinému zkreslení a že to často bylo citlivé, že to často bylo těsné.

Vzpomeňme si jenom na ustavení této Sněmovny, kdy zástupkyně Pirátů, v současné době místopředsedkyně Richterová, v tom prvním kole neprošla. Pro členy volební komise bylo z vašich stran velmi důležité, klíčové a citlivé, několikrát přepočítat ty volební lístky, jestli opravdu - bylo to tehdy o dva, o tři, hlasy - nedošlo k nějaké chybě.

Kvůli této zkušenosti se ptám vás, primárně za Občanskou demokratickou stranu, kam zmizela vaše názorová konzistence, kde je vaše přesvědčení o té konzervativnosti? Proč se ptám? Když jsme se bavili a zkoušeli jsme tady ve Sněmovně interně tu takzvanou elektronickou volbu, tak jsme si tady testovali a zkoušeli i systémy naprosto neprůstřelné, moderní, uzavřený systém s takovým pomyslným atomovým kufříkem bez připojení k vnějšímu světu, s tablety, s anonymním přihlášením každého poslance a anonymním provedením volby.

Pečlivě jsme to projednali v ústavně-právním výboru, pečlivě jsme to projednali v podvýboru pro sněmovní procedury a ústavní záležitosti a nakonec jsme to nedotáhli. Já to neříkám úkorně, já to respektuji. Nakonec tady převážil názor, který reprezentoval v té době předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda, byl to také Zbyněk Stanjura a další kolegové, kteří argumentovali, řeknu, velmi pokorně, ale konzervativně, bez nějakých útoků, ale prostě argumentovali, konstatovali, zůstaňme u tohoto osvědčeného systému. Ten nemůže nikdo a nic napadnout, ovlivnit, změnit. Najednou je rok 2024 a všechno je jinak a i členové ODS aktivně propagují a podporují tady tu korespondenční volbu.

Tak já také dávám konkrétní věcný dotaz. Dívám se tady do prořídlých řad, vidím svého místopředsedu z volební komise Karla Haase, tak třeba on mi odpoví ve faktické poznámce, nebudu nijak útočit. Jestli opravdu dochází k nějakému názorovému posunu u kolegů z Občanské demokratické strany a jestli tedy, když teď prosazujete korespondenční volbu - fakt to není ironie - jste připraveni otevřít ve Sněmovně něco podobného? Třeba debatu o těch elektronických volbách, že už nebudeme chodit za tu plentu, že se to tedy bude posouvat a modernizovat.

Moc rád bych to věděl, jestli tohle můžeme i v těch odborných orgánech, v našem případě ve volební komisi otevřít a začít se o tom bavit.

Tak a teď jsem zhruba v polovině, takže druhou polovinu věnuji svému samozřejmě zkrácenému vystoupení k obsahu korespondenční volby jako takové. Z mého pohledu, vážení poslanci, poslankyně, vážení občané, je korespondenční volba naděje pětikoalice, která je prostě vykoupená narušením důvěry ve výsledky voleb. Víme všichni moc dobře, že ta současná pětikoaliční vláda prostě patří ne mezi nejhorší vlády v novodobé historii České republiky, podle mě to je nejhorší vláda. Tuto skutečnost dokládají fakta, ať už je to nelichotivá statistika premiéra Fialy, který byl ještě nedávno úplně nejvíc neoblíbeným lídrem na světě, teď je předposlední. Je to také skutečnost, že současné pětikoaliční vládě věří necelá pětina všech obyvatel, tak to je každý pátý občan - pouze každý pátý občan - této země věří této vládě s jejími tragickými výsledky. A myslím, že ty neúspěchy, co se vám nepovedlo a nedaří, tady jmenovat nemusím a nebudu, možná bych byl zase nařčen z nějaké obstrukce. Víme a známe je všichni. Ale to jsou prostě fakta. To je reálné.

A tak si to vyhodnocuji politicky, že vy jako vládní koalice asi máte dvě možnosti, buď se můžete modlit ke všem svatým a doufat, že paměť voličů je krátká, že zapomene na všechny přešlapy, které jste udělali a které se vám nepovedly, jak jste nám zdražili energie, jak se vám rozjela inflace a tak dál, a tak dál, anebo že zkusíte natvrdo a na sílu něco, co vás zachrání, co vám možná dá ještě šanci některým z vás se v podobné sestavě ve sněmovních volbách 2025 opět vrátit sem do Sněmovny a třeba se pokusit i o to vrátit se nebo zůstat, udržet se ve Strakově akademii. Prostě nikdo mě nepřesvědčí, že vaše záměry jsou jiné.

Přidám argument, proč mě o tom nemůžete přesvědčit. Kdyby byly jiné, kdyby byly tak bohulibé, chtěli jste ten systém zlepšit, chtěli jste vyjít občanům v zahraničí, tak uděláte to, o čem jsem mluvil před deseti minutami na začátku svého vystoupení - v klidu si sednete s opozicí, odpracujete to společně s námi, najdete široké, široce přijatelné řešení a budete měnit pravidla hry hodně dopředu, tedy třeba na sněmovní volby, které můžeme předpokládat od roku 2029.

Teď trochu rýpavá poznámka. Po včerejšku je mi jasné, že změna pravidel během hry po včerejším vystoupení nebo výsledku v Brně už je pro vás normou a žádný morální problém s tím nemáte, že vám to funguje. Tak to je. My to musíme respektovat.

Všechny základní principy demokratičnosti, demokratických, svobodných, přímých voleb známe, byly opakovány tisíckrát a není mým účelem tady zbytečně zdržovat a dlouze vám je číst, protože je znáte. Ale to, co se mi nelíbí, to, co podtrhnu a u čeho zůstanu v posledních třech, čtyřech minutách, je jeden z mého pohledu, a to znovu opakuji, i z pohledu člověka, který je zkušený jako předseda volební komise této Sněmovny, desetiletý předseda této volební komise této Sněmovny, tak desetkrát podtržené slovo, slovíčko, pojem je u mě tajnost. Tu tajnost považuju za naprosto klíčový aspekt z pohledu všech voleb, a o to více z pohledu volby korespondenční. Tajnost volebního práva je přece z povahy věci uplatňována u takzvaného aktivního volebního práva, tedy při samotném aktu hlasování, nejen nás poslanců, jak dávám za ilustrační příklad, ale všech občanů. Je to nezbytná, základní, zásadní podmínka svobodného výkonu volebního práva, protože pouze tajnou volbou lze zajistit skutečně svobodné, tajné rozhodnutí voliče. A ten nemůže být přece nijak, žádným způsobem narušen.

Ohromné otazníky, které nad tou tajností, možnou tajností, nebo porušením, možným porušením tajnosti voleb, ty tady během tohoto týdne řekli mí kolegové, řada z nich - otázky toho, jak se budou lidé registrovat, jak budou prokazovat to, že mají právo takto hlasovat. Teď opět odbočím. S hrůzou zjišťujeme to vaše vaření této polévky nebo pečení toho dortu, už jsem tady jednou ten příměr ironicky o pejskovi a kočičce, jak dělali dort, používal. A ono mi to začíná v tomto týdnu při té rozpravě připadat podobné, když najednou zjistíte, že sami ještě vlastně nemáte jasno, jak to bude s prokázáním toho práva tajně volit. A od jedné z kolegyň nebo ze členek vládní koalice se někde na Twitteru dozvíme, že bude stačit nějaké čestné prohlášení, pak to jiní členové koalice revokují, že to asi by nestačilo, že se na to ještě podíváte, že to opravíte, nahradíte. Tohle fakt myslíte vážně? U základního zákona, který se dotýká základního práva každého občana a vůbec principu pilířů naší demokracie? Že to zjišťujete sami během té debaty? Že sami, občany, nás a sebe překvapujete na sítích, že to budete nějak upravovat, ladit a dodělávat?

Sám jsem zvědav na dnešní patnáctou hodinu, které všechny výbory připustíte, kde by se taková věc měla projednat, to za prvé. A sám jsem zvědav na to, jak dlouhou lhůtu dáte na projednání výborů, jestli popřete sami sebe, anebo to budete aspoň trochu myslet vážně, budete se chtít té věci ve výborech věnovat.

Poukážu ještě na jeden rozpor, který mě zaujal, když jsem poslouchal ty debaty a ty argumenty. Bylo to, a teď se omlouvám, možná v úterý večer, některý z těch dnů, kdy tady přítomný předseda klubu STAN pan poslanec Cogan hřímal, jsem rád, že tady je přítomen, hřímal o tom... Vy jste, pane poslanče, použil takový rychlý argument, že si přece všichni voliči nebo občané mají být rovni, že ta aktivita, kterou nyní děláte, právě zajišťuje tu rovnost, že pomáhá jednotlivým občanům, aby mohli volit a tak dále, a tak dále. Byla to jedna z faktických poznámek někde zkraje tohoto týdne a mě zaujala. Budu rád, když mně na to odpovíte, na ten rozpor.

Zaujala mě jedna věc, že tak jak vnímám tento váš návrh, že Ministerstvo zahraničí vyhláškou rozhodne, v kterých zemích se ta korespondenční volba, ty které volby může a nemůže použít. Do toho všichni víme, že například při komunálních volbách do obecních zastupitelstev princip volebních lístků neexistuje. To znamená občan... Takže já si to čtu tak, občan, který není zrovna ve svém městě tady v České republice při komunálních volbách, nemůže tu volbu uskutečnit. Jiný občan v některé zemi, o které zrovna rozhodlo Ministerstvo zahraničí při sněmovní volbě to udělat může. To je evidentní rozpor. Tam není ta rovnost. A tady budu rád, neútočím, ptám se, budu rád, když pan poslanec Cogan mi odpoví, jak to tedy myslel s tou rovností hlasu, nebo jak si on sám vysvětluje tady ten evidentní, zásadní rozpor, ten protimluv. Anebo jestli to do budoucna budete chtít ještě nějak vylepšovat, měnit, jestli, když si to vyzkoušíte, budete pokračovat? Tady tu odpověď jsem neslyšel a ocením, když ji tady uslyším.

A jdu k závěru. Znovu opakuji, trpělivě opakuji, že naše demokracie, kterou si tak trpělivě pěstujeme, je přece o tom, aby si naši občané spravedlivě, tajně, volně rozhodli, zvolili ty, o kterých rozhodují. A zvolí-li je někdo z ciziny na dálku a jenom určitá skupina občanů, v některých zemích ano, v některých ne, tak prostě princip toho, že všichni naši občané mohou stejným způsobem volit, není vylepšen, je narušen. Ďábel podle mého názoru je ukryt v detailu. A tak jak to dneska máte nadizajnované, tak vy to, co říkáte, že chcete zlepšit, usnadnit, zrovnoprávnit, vy naopak jdete přesně opačným směrem. Ti občané, kteří tady v České republice, v Čechách, na Moravě, ve Slezsku nežijí, tak najednou určité skupině z nich, a opakuji určitá část z nich, ne všichni, budou mít prostě jiná práva a jiné možnosti než ti, kteří zde žijí. Ten příklad například obecních zastupitelstev už jsem zmínil.

A závěrem jsem si tady z internetu vytáhl jednu citaci, která tak nějak mluví za vše a mluví o konzistenci a ideové ukotvenosti některých ze členů této vládní koalice. A je to věta, s kterou souhlasím, proto vám ji na závěr svého vystoupení přečtu. Ta věta říká: "Systém voleb by u nás měl zůstat založený výhradně - výhradně - na osobní, prezenční, tajné volbě. Korespondenční hlasování vnáší do voleb chaos a nedůvěru. Vidíme to v přímém přenosu ve Spojených státech. Své si zažilo i Rakousko v prezidentské volbě." S vykřičníkem: "Neměňme, co u nás funguje ve srovnání s jinými lépe!" Místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček v listopadu 2020.

Děkuji za pozornost.