Koncem roku 2019 jsem se rozhodl nastoupit do nového zaměstnání ve firmě Bentglass v Ivanovicích na Hané, kde jsem odevzdal životopis a čekal na situaci, kdy se mi zaměstnavatel telefonicky ozve.
Když se mi zaměstnavatel telefonicky ozval, tak jsem obdržel řadu dotazů a pikantních informací o své osobě. Jednou z těchto informací bylo, že zaměstnavatel zaslechnul, že jsem v minulosti kandidoval za komunisty (politickou stranu KSČM někteří zaměstnavatelé nemají v lásce) a že nyní kandiduju za Svobodu a přímou demokracii (SPD – bezpartijně), což jsem potvrdil.
Potom jsem obdržel dotaz s tím, že když jsem tedy v minulosti pracoval u bezpečnostní agentury, tak zda nemám zbrojní průkaz, tak jsem zaměstnaveli uvedl, že nevlastním ani skupinu D pro výkon zaměstnání nebo povolání a rovněž ani skupinu E pro ochranu života, zdraví a majetku.
Následně se mne zaměstnavetel zeptal, jestli jsem nejsem náhodou člen domobrany, tak jsem řekl, že militarismus mne zrovna moc nezajímá, protože mám jiné koníčky (v té době jsem aktivně běhal půlmaratony, četl různé knihy, chodil na procházky s pejskem a věnoval se mladým slečnám).
Do zaměstnání v továrně Bentglass jsem byl na chvíli zaměstnán na pozici kaliče, ale musím opravdu přiznat, že práce mne moc nebavila a nepatřil jsem zrovna mezi dobré pracovníky na pracovní pozici kalení skla. Takže jsem po skončení výpovědní doby odešel pracovat do Albertu, kde jsem prožil opravdu veselé časy.
Jenomže teď budu psát o kamarádovi a tedy o zkušenostech Michala Laže (v současnosti se přejmenoval), který nebyl přijat do pracovního poměru v této továrně z důvodu, že byl členem domobrany a když to napíšu humorně, tak ještě podezříván jako člen nějakých milicí (což je na ročník 1981 již docela pozdě).
Ačkoliv není členství v domobraně výslovně uvedeno mezi zakázanými diskriminačními důvody, tak na druhou stranu by se na takové členství mohlo pohlížet jako na projev politického nebo jiného smýšlení a mohlo by se tedy jednat o diskriminaci, což je obvykle podle občanského zákoníku promlčené během 3 leté lhůty, ale podle antidiskriminačního zákona tyto lhůty nepodléhají promlčení.
Možná nejde o diskriminaci jen v případě, že by takové členství představovalo konflikt zájmů s výkonem dané profese, ohrožovalo bezpečnost na pracovišti, nebo bylo v rozporu s oprávněnými požadavky na výkon práce – nutnost nestrannosti u určitých pozic). Zkrátka a dobře se touto problematikou zabývám po několika letech, protože není mojím zájmem uškodit tomuto zaměstnavetli (tj. firmě Bentglass).
A co si o tomto budeme nadále vykládat třeba ohledně bezpečnosti práce. Když jsem se totiž svěřil moji známé (její jméno neuvedu), že chci jít pracovat do sklárny Bentglass, tak mi na to řekla: „Ty chceš jít pracovat mezi alkoholiky a feťáky?“ Tak to je k pracovním zkušenostem zatím vše.
Pokud jde o bonzování, tak v této továrně pracovali různí pobudové, kteří chodili dokonce po pracovní době popíjet s místními punkery. Mezi nimi byli shodou okolností i členové anarchistického hnutí Antifa (kterou americký prezident Donald Trump nedávno dokonce označil za teroristickou organizaci).
A samozřejmě, že velice dobře si z roku 2016 pamatuju na tu údalost, když mi někdo z těchto pobudů vyhrožoval, že pokud se budu návažet do továrny Fischer (je to paradoxně fabrika původem z Německa), tak mi hlasitě v hospodě vzkázal, že mi zláme obě ruce, když jsem tehdy podal s rodinou nesouhlas ohledně vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení pro stavbu továrny.
Člověk v tomto případě mohl dokonce uvažovat i o přestupkové komisi. V horším případě se mohlo dokonce jednat i o trestný čin nebezpečného vyhrožování podle § 353 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Tento paragraf definuje nebezpečné vyhrožování jako vyhrožování jinému usmrcením, ublížením na zdraví nebo způsobením značné škody na majetku, a to takovým způsobem, že může vzbudit důvodnou obavu.
Vzhledem ke konkrétní hrozbě a okolnostem (hlasité vyhrožování vážnou újmou na zdraví na veřejnosti) se však spíše jedná o naplnění znaků trestného činu. V takovém případě je vhodné se obrátit na Policii České republiky a podat oznámení o trestném činu. Přestupek proti občanskému soužití by mohl zahrnovat méně závažné formy vyhrožování újmou na zdraví, které však nedosahují takové intenzity, aby vzbudily důvodnou obavu ve smyslu trestného činu.
Důvodem podání tohoto výše uvedeného nesouhlasu byla obava z potencionálního hluku a možného snížení ceny vlastní nemovitosti). Proto jsem se naštval a napsal článek s názvem "Podivná kolaudace továrny v Ivanovicích na Hané". Při onom incidentu s vyhrožováním se mne samozřejmě zastali zákazníci restaurace na motelu, tj. Restaurace na Městečku.
Tento člověk v uvedenou dobu pracoval jako zaměstnanec továrny Fischer pod vedením nějakého Tenčíka (ano mám na mysli toho vedoucího pracovníka, který velmi rád obtěžoval v práci ženy) a pomáhal jako vyučený zedník opravovat panu Tenčíkovi jeho vlastní nemovitosti. Hrát si na gangstery mohli třeba s taktickou deskovou hrou Kingpin (ideální hra pro 2 až 4 hráce).
Na webových stránkách „Proti multikulturnímu fanatismu“ dokonce jeden příspěvek ze dne 20. srpna 2017 uvádí, že Antifa šikanuje lidi, o nichž si něco myslí (třeba že jsou údajní neonacisté) a pokouší se je vyhodit z práce, čímž si tito extrémisté hrají na soudce. To stejné v minulosti dělávali nacisté.
Já jsem si osobně na facebooku od několika anonymních diskutérů vyslechl, že kandiduju za nacistickou organizaci, ačkoliv je v jejím vedení od pohledu jasný polojaponský míšenec Tomio Okamura, který prosazuje přímou demokracii a široké zapojení občanů do řízení země. Dále je SPD ještě navíc vlasteneckým a demokratickým hnutím, které bojuje proti nelegální migraci.
Neonacista svými názory ani vizáží s delšími vlasy rozhodně opravdu nejsem, protože na místo poslechu neonacistických kapel Conflict 88, Vlajka či Agrese 95 nebo vlastenecké a možná i xenofobní kapely Ortel prostě poslouchám hudbu jako je třeba rock, metal, taneční hudba anebo drum and bass.
Také bych od této anarchistické organizace Antifa, co si hraje na morální policii, také mohl jednu sléznout za to, že jsem kandidoval (a někdy se i stýkal s bolševiky či stalinisty) za KSČM, anebo za levicový nacionalismus (Stačilo!) či pravicový nacionalismus kvůli kandidování za SPD ve Vyškově.
A bylo ještě před obdobím tzv. korony opravdu velmi vtipné, když Antifa vyhlásila válku black metalové scéně. A tak se ve Vyškově hrstka metalistů dala dohromady s místním motorkářským klubem a některým zarytým "antifákům" dala přes hubu. Však "Dědek" (přezdívka) zažil od této party boží muka. A bylo najednou po internetových bojůvkách a i po samotné válce s blackmetalem.
Také musím na rovinu uvést, že na místo obuvi Dr. Martens, Steel Boots nebo kanad nosím třeba sportovní boty Nike Air Jordan. Tyto boty nenosím ani tak na počest černošského basketbalisty, ale spís kvůli tomu, že jsem tzv. "sneakerhead", který má kladný vztah k teniskám (sneakers), zajímá se o jejich historii a rád nakupoval různé limitované tenisky jako výherce releasu (aukce).
Jako zimní bundu častěji opravdu nosím snowboardovou bundu, ačkoliv nošením bomberu MA1 jsem v minulosti udával módní trendy, protože se tato bunda objevila v několika kultovních filmech (Steeve McQueen ve filmu The Hunter, Harrison Ford v Indiana Jonesovi a nebo Tom Cruise v Top Gunu) a nosí ji například celebrity jako je Kayne West (černošský hudebník).
Mým osobním zájmem tedy nebylo poškodit zaměstnavatele Bentglass, ale upozornit na současný politický systém a na jeho takzvané manýry, kterému říkám lidově řečeno „demokratura.“ Pokud jde o tuto firmu, tak se jedná o firmu s dlouholetou tradicí v oblasti kalení, ohýbání, potisku a lepení skla, které se využívá jak ve stavebnictví, tak lze její výrobky použít např. na zábradlí, interiérové příčky, sprchové kouty, vitríny atd.
Vzhledem k tomu, že je Antifa proimigrační a organizací s vlastizrádnou činností, která tedy, když už se tedy považuje za protisystémovou organizaci, tak je paradoxně financována Evropskou komisí. Tato komise rovněž nedávno platila nevládní a neziskové organizace (tzv. neziskovky) za šíření zelené politiky.
A na závěr je samozřejmě nutné těmto anarchistickým bohémům a rudým bolševickým nokům pustit nějakou tu upravenou písničku od Oi! kapely s názvem Orlík se stejnomennou skladbou Orlík z alba Miloš Frýba for president: „Bomber, holou hlavu v Orlíku jsi viděl každej den. Žádnej pankáč po desátý večer nesměl sem.“
PS: Takže na hrubý pytel, hrubá záplata.
