Jaké světlo vrhá tato kauza na Evropskou komisi, její důvěryhodnost a její transparentnost? Je to ta samá Komise, která navrhuje právní předpisy, prosazuje smlouvy EU a zajišťuje, aby členské státy uplatňovaly právo a politiky EU, spravuje rozpočet EU a vyjednává jménem EU mezinárodní dohody. Komise, která pro členské státy tvoří legislativu. Komise, která členské státy kontroluje. Komise, která spravuje peníze nás všech.
Jako občané EU si samozřejmě klademe otázku, proč nechtěla EK tyto zprávy zveřejnit? Chce něco Von der Leyenová utajit? Jak je vůbec možné, že se může něco takového dít „za našimi zády“?
Na optimismu nám nepřidává ani to, že EK má právo se vůči rozsudku odvolat a zároveň naznačila, že chce vydání uvedených textových zpráv i nadále blokovat, jen k tomu poskytne „detailnější vysvětlení“. Zároveň právníci EK během soudního procesu uvedli, že ani nevědí, jestli požadované zprávy ještě vůbec existují. Toto konstatování je šokující. Ví to vůbec někdo kromě hlavních aktérů této komunikace? Logicky tedy vyvstávají i další otázky. Co když tyto zprávy už neexistují? Dozvíme se vůbec někdy, co v těchto zprávách bylo? A kolik nákupů i za naše peníze už tímto způsobem mohlo být ze strany EK domluveno?
Celá tato kauza je velice smutným vyústěním důvěry vůči EK ze strany členských států. Je to velké zklamání ohledně toho, jak EK a její předsedkyně fungují. Zatím je kolem rozsudku v EK ticho. Je to ticho „před bouří“ anebo ticho, které má sloužit k tomu, aby kauza „vyšuměla“ a za určitou dobu se na ní zapomnělo? Uvidíme. Naděje však ještě neumřela. Doufejme tedy, že se obsah výše uvedené komunikace nakonec dozvíme. Že se dozvíme informace, na které máme právo.
Zdroje:
Evropský soud povolil zveřejnění textových zpráv Von der Leyenové s šéfem Pfizeru - Novinky
Evropská komise – oficiální internetové stránky - Evropská komise
