Je to velmi důležité, protože zatím podpora pašeráckých gangů i z hlediska tedy financování z Evropské unie je poměrně velká, stále se platí z evropských peněz ty neziskovky, které vláčejí migranty skrz Středozemní moře právě do těch pobřežních států, ať už je to Itálie, Španělsko, Francie a další státy, a pokud tyto nevládní neziskové organizace nebudou postiženy, budou mít stále peníze a nebudou pro ně žádné tresty, drakonické tresty, tak se skutečně nic nezmění.
Takže my to řešíme tedy alespoň na naší národní úrovni tím, že jeden z mých pozměňovacích návrhů tam určuje tresty pro převaděče, kteří budou třeba součástí organizované skupiny, ta organizovaná skupina z toho bude mít velký profit, no, tak ty tresty tam jsou až 12 let. Já si myslím, že to je adekvátní, aby si to rozmysleli. Pašování migrantů přes Středozemní moře. A jediným systémovým řešením je tedy obrana vnější hranice, ale migrační pakt EU to opravdu neřeší, ten řeší jenom přerozdělování migrantů mezi členské státy.
My se tomu samozřejmě musíme aktivně bránit, zatím tedy za této vlády pouze kosmeticky zpřísňováním pravidel českého azylového zákona. Ale není to málo a i to je důvod, proč tady stojím právě s těmi pozměňovacími návrhy. Protože SPD bylo vždy protimigrační hnutí a myslím si, že to stále trvá.
Já bych se tedy vrátil k těm jednotlivým pozměňovacím návrhům, které zde načtu a odůvodním, pak v podrobné rozpravě se k nim samozřejmě přihlásím.
Takže ten tisk 931, který je tedy novela azylového zákona nebo zákona o azylu, se mění takto: V části dvanácté se vkládá nový bod 3 ve znění: Ustanovení § 340 a 341 se mění takto. Tedy § 340 je organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice, za prvé, kdo pro jiného zorganizuje nedovolené překročení státní hranice nebo jinému umožní či mu pomáhá nedovoleně překročit státní hranici, nebo jinému po nedovoleném překročení státní hranice umožní či mu pomáhá připravit se přes území České republiky, nebo takové přepravení organizuje, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let a peněžitým trestem nebo zákazem činnosti.
Za druhé odnětím svobody na tři léta až osm let, propadnutí majetku nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, jestliže za a) spáchá čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, za b) vystaví takovým činem jiného nelidskému nebo ponižujícímu zacházení, za c) spáchá-li takový čin za úplatu, za d) spáchá-li takový čin opakovaně, nebo za e) spáchá-li takový čin v úmyslu zakrýt nebo usnadnit jiný trestný čin.
Za třetí odnětím svobody na pět až 10 let nebo propadnutí majetku bude pachatel potrestán za a) spáchá-li uvedený čin v odst. 1 jako člen organizované skupiny a za úplatu, za b) vystaví-li takovým činem nelidskému nebo ponižujícímu zacházení větší počet osob, za c) vydá-li takovým činem jiného v nebezpečí smrti, za d) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví, za e) získá-li takovým činem pro sebe nebo jiného značný prospěch, za f) spáchá-li takový čin se zbraní, nebo za g) spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.
Bod 4. Odnětím svobody na osm až 12 let a též propadnutí majetku bude pachatel potrestán za a) způsobí-li činem uvedeným v odst. 1 smrt, způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví nejméně dvou osob, za c) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, nebo za d) spáchá-li takový čin jako voják za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.
Za páté. Příprava je trestná. Dále tedy § 341 napomáhání k neoprávněnému pobytu na území republiky. Za prvé, kdo v úmyslu získat neoprávněný majetkový nebo jiný prospěch pomáhá jinému k neoprávněnému pobytu na území České republiky, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti. Za druhé, odnětím svobody na tři léta až osm let a peněžitým trestem či propadnutím majetku bude též pachatel potrestán, jestliže za a) čin uvedený v odst. 1 zorganizuje, za b) spáchá-li takový čin jako člen organizované skupiny, za c) spáchá takový čin opětovně, nebo za d) spáchá takový čin v úmyslu zakrýt nebo usnadnit jiný trestný čin.
Za třetí, odnětím svobody na pět až 10 let propadnutím majetku nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán za a) získá-li činem uvedeným v odst. 1 pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, nebo za b) spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Za čtvrté odnětím svobody osm až 12 let a též propadnutí majetku bude pachatel potrestán za a) získá-li činem uvedeným v odst. 1 pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu nebo za b) spáchá-li takový čin jako voják ve stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.
Nyní tedy odůvodnění. Jakékoliv napomáhání nelegální migraci chápeme jako obzvlášť závažné protiprávní jednání s do budoucna nedozírnými následky a důsledky pro bezpečnost České republiky a její občany.
Cílem navrhované novely trestního zákoníku a tohoto tisku, tedy azylového zákona, však není zvýšení počtu odsouzených ve věznicích, ale významné snížení nápadu této trestné činnosti v podobě snížení počtu osob, které budou ochotny tuto trestnou činnost páchat i přes hrozbu trestního postihu. Motiv pro páchání této trestné činnosti bývá majetkový. Trestní postih za takové jednání musí být v potřebném rozsahu odstrašující a musí mít ve větším rozsahu citelně možnost postihovat i majetek pachatelů.
Takže to je první z mých pozměňovacích návrhů. V tom dalším pozměňovacím návrhu se k části jedna, první článek 1 se text novelizačního bodu 6 mění takto: Paragraf 3, odst. 1 nově zní: Za prvé, žádostí o udělení mezinárodní ochrany není projev vůle cizince podle odst. 1 učiněný během jeho vycestování po pravomocném ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany, soudního řízení o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, soudního řízení o kasační stížnosti proti rozhodnutí soudu ,o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, dále jen kasační stížnost, nebo řízení o správním vyhoštění nebo při výkonu trestu vyhoštěním uloženého soudem.
Tento novelizační bod odůvodním. Je to zamezení možných obstrukcí ze strany cizince, kterému nebyl pravomocně umožněn pobyt na území České republiky.
Dále k části první, čl. 1 hlava IV se text bodu 65 § 32a odst. 1 mění takto: 32a, lhůta pro podání žaloby. Za prvé. Žalobu proti rozhodnutí ministerstva lze podat ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. Tady tento paragraf odůvodním tak, že návrh směřuje k urychlení procesu tak, aby cizinci, kterému nebyl ministerstvem umožněn pobyt na území České republiky, byl minimalizován prostor pro obstrukce z jeho strany s jeho vycestováním a s využíváním různých správních lhůt.
Dále k části první čl. 1 hlava IV se text bodu 65 § 33f odst. 1 mění takto: § 33f. Za prvé, soud projedná žalobu a rozhodne o ní ve lhůtě za a) pět týdnů, jde-li o žalobu proti rozhodnutí vydanému ministerstvem v azylovém řízení na hranicích, nebo jde-li o žalobu proti rozhodnutí vydanému ministerstvem o zamítnutí žádosti udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodné nebo jako mlčky vzaté zpět. Za b) šest týdnů, jde-li o žalobu, jejíž podání má odkladný účinek, nebo již byl odkladný účinek přiznán a nejde-li o žalobu uvedenou v písmenu a, b, nebo za c) 12 týdnů v ostatních případech.
Za druhé, lhůta podle odst. 1 písm. a) počíná běžet ode dne zahájení řízení o žalobě. Lhůta podle odst. 1 písm. b) až d) počíná běžet ode dne, kdy správní orgán předloží soudu správní spis vedený k řízení, ve kterém bylo vydáno žalobou napadené rozhodnutí.
Když to odůvodním, tento paragraf, opět návrh směřuje k urychlení procesu tak, aby o žalobě cizince, kterému nebyl ministerstvem umožněn pobyt na území České republiky, bylo rozhodnuto soudem v co nejkratším čase.
Dále k části první čl. 1 hlava římská IV se text bodu 65 paragraf 33h mění takto: odst. 2 se vypouští a stávající odst. 3 se přeznačí za odst. 2.
Odůvodnění. Nelze stanovit počátek běhu lhůty až na okamžik, kdy je žaloba prostá vad, to by taková lhůta nemusela tedy začít běžet nikdy. Opět je třeba postavit do popředí zájem České republiky, aby zde nepobývali cizinci představující jakékoliv nebezpečí pro občany.
Dále k části první čl. 1 hlava římská IV, se text bodu 65 paragraf 33o mění takto: odstavec 2 se vypouští, stávající odst. 3 se přeznačí za odst. 2.
To odůvodnění je také stejné, že nelze stanovit počátek běhu lhůty až na okamžik, kdy je žaloba prostá vad, a to by taková lhůta nemusela běžet nikdy. Opět je zde potřeba postavit do popředí zájem České republiky, aby zde nepobývali cizinci představující nebezpečí pro občany.
Dále k části dvanácté článek římská XVI, k bodům 1 a 2, text navržených změn se vypouští. Ze stávajícího znění paragrafu 80 se vypouští odst. 3.
To odůvodnění je upřednostnění bezpečnostních zájmů České republiky a jejích občanů před zájmy cizince, pachatele trestné činnosti.
V části dvanácté článek římská XVI vkládá se novelizační bod 3 ve znění: V paragrafu 337 odst. 1 písm. b) se vypouštějí slova: zdržuje poté, co proti němu byla bezvýsledně použita opatření směřující k jeho vycestování. A v paragrafu 337 pak odst. 1 písm. b) nově zní: b) vstoupí-li na území České republiky, ačkoliv mu byl uložen trest vyhoštění nebo bylo rozhodnuto o jeho správním vyhoštění nebo se navzdory uloženému trestu vyhoštění nebo rozhodnutí o správním vyhoštění na jejím území zdržuje.
Pokud to tedy krátce odůvodním, není důvod, aby stát nesl další důkazní břemeno, kdy prokazuje použití opatření směřujících k vycestování. Je věcí cizince, aby splnil svoji povinnost a z České republiky vycestoval.
Nyní tedy přečtu ještě důvodovou zprávu k celému tomu pozměňovacímu návrhu:
Poslaneckou iniciativou je předkládán poměrně rozsáhlý novelizační text, který zasahuje a novelizuje 13 zákonů. Materiál je zpracován, co se týká Ministerstva vnitra, legislativně pečlivě zcela zjevně úředníky státní správy a měl být tedy předkládán v souladu s legislativními pravidly jako vládní návrh, nikoliv jako poslanecký. Přestože je text návrhu zpracován pečlivě, bohužel elementární požadavky na posílení bezpečnosti České republiky, pokud jde o azylovou politiku, nesplňuje a není jej tak možné přijmout s využitím paragrafu 90 jednacího řádu. Což samozřejmě tedy nakonec v tom prvním čtením neprošlo.
V těch konkrétních pozměňovacích návrzích tedy se zamezuje možným obstrukcím ze strany cizince, kterému nebyl pravomocně umožněn pobyt na území České republiky. Dále se směřuje k urychlení procesu tak, aby cizinci, kterému nebyl ministerstvem umožněn pobyt na území České republiky, byl minimalizován prostor pro obstrukce z jeho strany s jeho vycestováním a využíváním správních lhůt. Dále směřuje k urychlení procesu tak, aby o žalobě cizince, kterému nebyl ministerstvem umožněn pobyt na území České republiky, bylo rozhodnuto soudem v co nejkratším čase. Dále z důvodu, že nelze stanovit začátek lhůty až na okamžik, kdy je žaloba prostá vad, to by taková lhůta tedy nemusela začít běžet nikdy, opět je potřeba postavit do popředí zájem České republiky, aby zde nepobývali cizinci představující nebezpečí pro občany.
Tolik tedy k tomu druhému pozměňovacímu návrhu.
A nyní zde tedy mám třetí pozměňovací návrh. Tam se tedy v části první návrh novely zákona 325/1999 Sb. k bodu 65 text navrženého znění ustanovení paragrafů 32b, 32c, 32d se mění takto: paragraf 32b nově zní: Podání žaloby nemá odkladný účinek, za druhé, odkladný účinek může být ve výjimečných a odůvodněných případech přiznán rozhodnutím soudu. Dále paragraf 32c nově zní: Odůvodněný návrh na přiznání odkladného účinku a návrh na nařízení předběžného opatření lze podat pouze s žalobou. Paragraf 32d) se vypouští.
Já to nyní krátce odůvodním. V právním státě má každý právo, aby soud přezkoumal jeho podání, pokud se cítí poškozen rozhodnutím orgánu státní moci, avšak není důvod, aby byl obecně bez zvláštního důvodu přiznáván odkladný účinek jen v důsledku samotného podání žaloby. Navržené opatření citelně sníží počet soudních řízení o ty, jejichž pobyt na území České republiky je nežádoucí a kteří podávají žalobu jen jako nástroj k prodloužení doby, po kterou mohou pobývat na území České republiky.
Dále k bodu 116, text návrhu znění paragrafu 56a odst. 2 se mění takto: Za druhé: Letecká společnost, která na území České republiky přepravila cizince podle odst. 1 je povinna tohoto cizince dopravit na území České republiky, pokud nerozhodne policie jinak.
Paragraf 93a, vkládá se odst. 2 ve znění: Letecká společnost se dopustí přestupku, pokud v rozporu s ustanovením paragrafu 56a přepraví na území České republiky cizince, který nemá cestovní doklad. A stávající odst. 2 se přeznačí jako odst. 3, za který se vloží nový odst. 4 ve znění: 4. Za přestupek podle odst. 2 lze letecké společnosti uložit pokutu do 10 milionů korun.
Nyní to odůvodním. Ustanovení paragrafu 56a sice letecké společnosti zapovídá na území České republiky přepravit cizince bez cestovního dokladu a ukládá tohoto cizince z území odvézt, ale jinak leteckou společnost neumožňuje za toto extrémně nežádoucí pochybení sankcionovat, což pozměňovací návrh napravuje. Pokud zákon takové chování letecké společnosti zapovídá a samozřejmě má pro to dobrý důvod, je nutné, aby následovala i jiná sankce pro leteckou společnost, než pouhá povinnost vyvezení osoby z území České republiky. Skutková podstata přestupku je koncipována tak, že povede k postihu letecké společnosti v případě, kdy cizinci bude umožněno na území České republiky následně setrvat.
Myslím si, že to bude mít synergický dopad na kontroly na letištích, které jsou ve třetích zemích mimo evropský prostor, a ty kontroly se tam podle mě více zintenzivní, a to z toho důvodu, že žádná z těch společností nebude chtít platit drakonické pokuty.
Takže ještě jednou opakuji, že SPD i moje osoba je proti Migračnímu paktu EU a těmito našimi pozměňovacími návrhy pouze částečně jsme schopni ovlivnit český azylový zákon, a také to činíme, a to proto, aby ty tresty pro ty nelegální převaděče byly větší a aby všichni, kdo na tom spolupracují, samozřejmě včetně tedy i leteckých společností, pokud nějakým způsobem pochybí, za to byli extrémně sankcionováni.
Děkuji za pozornost. A jinak v podrobné rozpravě se k těmto pozměňovacím návrhům ještě přihlásím.
