Pojďme na téma, které už několik týdnů rezonuje jak na sociálních sítích, tak v médiích. Sdílela jste otevřený dopis občanů České republiky pořadatelům a účastníkům sudetoněmeckých dnů v Brně. Co v něm konkrétně zaznívá? Co považujete za nejdůležitější? Chcete, aby se EU změnila ve Spojené státy evropské, jak si přeje Petr Pavel?
V první řadě bych chtěla poděkovat emeritnímu hejtmanovi Jihomoravského kraje Michalu Haškovi, který text sestavil a dal k dispozici spolku Obrana národa 2. Velké díky samozřejmě i krajskému zastupiteli Martinu Říhovi a celému klubu Stačilo! v Zastupitelstvu Jihomoravského kraje – Bohumilu Smutnému, Petře Rédové a prof. Janu Žaloudíkovi, kteří tento dopis šíří.
Za nejdůležitější ovšem považuji fakt, že navzdory mediální blokádě – bez nákladných kampaní a přízně médií, kterou má třeba Milion chvilek – se za velmi krátkou dobu podařilo sesbírat více než 10 tisíc podpisů. To svědčí o tom, že lidem prostě tato sudeťácká provokace není jedno. Jsem hrdá na každého, kdo svůj podpis připojil!
Vy jste už v minulém rozhovoru vzkázala Andreji Babišovi, aby konečně akci v Brně veřejně odsoudil. Domníváte se, že se to nakonec stane? A co říci k postoji vedení Brna?
Anketa
U vlády ANO-SPD-Motoristů-PRO-Svobodných a Trikolory mě velmi překvapuje, že nenajde odvahu se od tohoto hanebného sjezdu, kam sudeťáky přijedou podpořit i bavorští papaláši, prostě distancovat. Minimálně od čtyř stran z této šestikoalice slyším, že sjezd nechtějí, že proti němu bojují… ale kde jsou skutky? Historie se nebude ptát, kdo co nakecal, ale kdo co konkrétně proti této hanebnosti plivající do tváře všem hrdinům odboje, padlým i vyhnaným Čechoslovákům, udělal. A ze strany vlády je to zatím jedna velká nula. Bohužel.
Ve svém dalším příspěvku na Facebooku jste uvedla, že zastupitelé Jihomoravského kraje za Stačilo! usilují o to, aby byla přehodnocena letošní, jak říkáte, jedenapůlmilionová dotační podpora spolku Meeting Brno. Z jakého důvodu?
Tento spolek je programově provázaný s aktivitami spojenými se sjezdem Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně v květnu letošního roku. Ve veřejném prostoru je činnost sudetoněmeckého landsmanšaftu dlouhodobě spojována s revizionistickými interpretacemi poválečného uspořádání, zejména se to týká tzv. Benešových dekretů. Sudetoněmecký landsmanšaft také formálně nezrušil svůj program z roku 1961, který obsahuje nároky na majetek a zpochybňuje poválečné uspořádání.
A bohužel musím říct, že v otázce sudeťáků mají máslo na hlavě tak trochu všichni s výjimkou KSČM. Zastupitelka za PRO Klára Liptáková byla před 10 lety ještě součástí vedení města, které spolu s exprimátorem za ANO Vokřálem sudeťáky do Brna pozvalo. SPD sice nyní mohutně protestuje proti konání sletu landsmanšaftu, ale když člen Spolkové rady z jejich partnerské FPÖ Klemens Kofler v květnu loňského roku v Pohořelicích mluvil o tom, že je třeba zrušit dekrety prezidenta Beneše a divil se, že nedochází k navrácení majetku, neslyšela jsem z jejich strany odsouzení. Dokonce před několika dny byla FPÖ na pozvání SPD v české sněmovně, tak nevím, co si mám o upřímnosti jejich boje proti překrucování historie myslet.
Mimochodem už v pondělí 11. května se na podrobnosti z jihomoravského zastupitelstva budete moct zeptat přímo zastupitelky Petry Rédové, a to v kulturním domě v Hostěradicích, kam za občany v 16 hod. přijede spolu se mnou a hercem Michalem Gulyášem.
Na sudetoněmecký sjezd do Brna se podle různých informací, především na sociálních sítích, prý chystá řada odpůrců. Kam to až může dojít? Věříte v ono „smíření“, jak z některých míst zaznívá?
Pokud se chtějí smiřovat, ať jedou do Lidic, Ležáků, na Vařákovy Paseky, Juříčkův mlýn, Ploštinu, do Prlova, Javoříčka, Terezína a na desítky či stovky míst, kde jejich předchůdci zasévali zmar, bídu a smrt. Ať se pan Posselt se svými stoupenci seberou a jedou se poptat na Drahanskou vrchovinu, kde na pomezí okresu Vyškov a Blansko ti hodní Němci vyháněli naše obyvatelstvo z domovů ještě na počátku roku 1945.
Já osobně za cestu ke smíření nepovažuji udělat sjezd v Brně, které už 17. března 1939 navštívil Adolf Hitler za mohutného aplausu právě těch, s nimiž se dnes máme podle některých smiřovat.
Mnozí sluníčkáři zmiňují, že otevíráme staré rány. No větší ubohost jsem neslyšela – ať svůj sněm přesunou zpátky do Německa a my nebudeme muset dělat demonstrace ani jiné aktivity. Jen některé spolky by zřejmě musely zaniknout a rozpočet Brna a Jihomoravského kraje by ušetřil, protože by nemusel sponzorovat jejich zbytečnou činnost.
Nejhorší službu zacelení starých ran tak paradoxně uštědřil jak sudetoněmecký landsmanšaft, tak jeho stoupenci na české straně – ať už v Brně, ve vedení Jihomoravského kraje či ve vládě.
Fotogalerie: - Proti Sudeťákům v Brně
Ve svém pořadu neKonečná jste mimo jiné mluvila i o tom, kolik máme nových superboháčů. Takže kolik? Jak moc se v ČR rozevírají sociální nůžky a co to může do budoucna přinést?
Podle analýzy realitní společnosti Knight Frank má dnes majetek přes 30 milionů dolarů zhruba 2270 Čechů, přičemž ještě před pěti lety jich bylo jen 1356. To je nárůst o víc než 67 % za pět let – v době, kdy se velké části společnosti naopak žije hůř.
Globálně má počet těchto „superboháčů“ vyrůst ze 713 tisíc na téměř 950 tisíc během pěti let. Nejde o ekonomický úspěch, ale ukázku, že se bohatství koncentruje čím dál víc nahoře. Zatímco technologický boom a finanční trhy umožňují extrémně rychle vytvářet obrovské majetky, běžné příjmy rostou mnohem pomaleji – nebo stagnují. Rychlý růst superbohatých lidí tak jde ruku v ruce s prohlubující se propastí mezi nejbohatšími a běžně pracujícími. Na jedné straně tisíce lidí s majetkem v řádu stovek milionů, jejichž počet raketově roste. Na druhé straně statisíce domácností, které řeší, jestli zaplatí nájem a energie.
Vy jste podpořila nedávnou akci v rámci potravinové sbírky. Co říci na to, že vůbec musí v dnešní době pomáhat organizace jako je Potravinová banka? Dřív to nebylo potřeba, nebo se lidem v tomto směru nepomáhalo? Nebo jak to brát?
Ano. Podporuji tyto akce pravidelně. A chtěla bych vyzvednout kupříkladu i aktivity některých našich členů – kupříkladu v Brně Martina Říhy, který rozjel se spolkem Akátky spolupráci, kdy pravidelně vydávají potraviny a životní potřeby lidem v sociálně tíživé situaci.
Ale ačkoli je podporuji, neznamená to, že jsem s nimi v pohodě. Když jsem byla nakupovat s krajskou zastupitelkou ve Zlínském kraji Marií Pěnčíkovou do letošní sbírky, vzpomněla jsem si, co jsem o podobné sbírce napsala za Fialovy vlády. A bohužel ani po několika letech a výměně vlády jsem nemusela změnit ani slovo.
„(Sbírka je) fajn věc, kde lidé suplují neschopnost režimu zajistit dostatek základních životních potřeb pro důchodce, maminky samoživitelky a bohužel už i děti či pracující! Vadí mi, že stát se na to kouká, ale místo pomoci lidem cpe peníze do nesmyslných amerických stíhaček; kouká, jak lidi okrádají banky, energetičtí giganti a vlastně i ty řetězce, v nichž ona potravinová sbírka probíhá…“
Samozřejmě se očekává, že ceny pohonných hmot se opět odrazí do cen dalších věcí, jako například potravin. Jak to české domácnosti podle vás zvládnou?
Každý zásah do peněženek našich domácností je problém. Vždyť za posledních několik let čelily mohutnému zdražování. Naproti tomu úrovní mezd jsme pořád někde kolem roku 2019. Stále mluvíme o více než 1 milionu lidí pod nebo na hranici chudoby, obrovskému množství pracujících už dnes poctivá práce nestačí na to, aby důstojně žili. To potvrdily i výpočty odborníků v rámci tzv. minimální důstojné mzdy, což je ukazatel, který říká, kolik musí člověk vydělávat, aby si mohl zajít beze stresu třeba k zubaři nebo 1x měsíčně do kina. Zkrátka, aby žil a ne přežíval. Je to téměř 50 tisíc měsíčně, což nemají 2/3 pracujících.
I proto jsem velmi zvědavá, jak dopadnou jednání mezi vládou ANO-SPD-Motoristů-PRO-Trikolory a Svobodných a odbory o zvýšení minimální mzdy. Každý normální člověk totiž ví, že ze 22 400 korun hrubého se opravdu v dnešních cenách vyžít nedá.
Ing. Kateřina Konečná
Psali jsme:
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Souhlasíte s tím, aby se sudetoněmecký sjezd konal v Brně?
