Pojďme na téma, které už několik týdnů rezonuje jak na sociálních sítích, tak v médiích. Sdílela jste otevřený dopis občanů České republiky pořadatelům a účastníkům sudetoněmeckých dnů v Brně. Co v něm konkrétně zaznívá? Co považujete za nejdůležitější?

V první řadě bych chtěla poděkovat emeritnímu hejtmanovi Jihomoravského kraje Michalu Haškovi, který text sestavil a dal k dispozici spolku Obrana národa 2. Velké díky samozřejmě i krajskému zastupiteli Martinu Říhovi a celému klubu Stačilo! v Zastupitelstvu Jihomoravského kraje – Bohumilu Smutnému, Petře Rédové a prof. Janu Žaloudíkovi, kteří tento dopis šíří.

Za nejdůležitější ovšem považuji fakt, že navzdory mediální blokádě – bez nákladných kampaní a přízně médií, kterou má třeba Milion chvilek – se za velmi krátkou dobu podařilo sesbírat více než 10 tisíc podpisů. To svědčí o tom, že lidem prostě tato sudeťácká provokace není jedno. Jsem hrdá na každého, kdo svůj podpis připojil!

Vy jste už v minulém rozhovoru vzkázala Andreji Babišovi, aby konečně akci v Brně veřejně odsoudil. Domníváte se, že se to nakonec stane? A co říci k postoji vedení Brna?

Vedení Brna složené z ODS, TOP 09, STAN, KDU-ČSL, ale bohužel i části exčlenů hnutí ANO, je evidentně na straně landsmanšaftu. Je smutnou souhrou okolností, že zůstat v Brně u moci Němci, nikdo z nich by ve svých dobře placených křesílkách neseděl.

U vlády ANO-SPD-Motoristů-PRO-Svobodných a Trikolory mě velmi překvapuje, že nenajde odvahu se od tohoto hanebného sjezdu, kam sudeťáky přijedou podpořit i bavorští papaláši, prostě distancovat. Minimálně od čtyř stran z této šestikoalice slyším, že sjezd nechtějí, že proti němu bojují… ale kde jsou skutky? Historie se nebude ptát, kdo co nakecal, ale kdo co konkrétně proti této hanebnosti plivající do tváře všem hrdinům odboje, padlým i vyhnaným Čechoslovákům, udělal. A ze strany vlády je to zatím jedna velká nula. Bohužel.

Ve svém dalším příspěvku na Facebooku jste uvedla, že zastupitelé Jihomoravského kraje za Stačilo! usilují o to, aby byla přehodnocena letošní, jak říkáte, jedenapůlmilionová dotační podpora spolku Meeting Brno. Z jakého důvodu?

Tento spolek je programově provázaný s aktivitami spojenými se sjezdem Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně v květnu letošního roku. Ve veřejném prostoru je činnost sudetoněmeckého landsmanšaftu dlouhodobě spojována s revizionistickými interpretacemi poválečného uspořádání, zejména se to týká tzv. Benešových dekretů. Sudetoněmecký landsmanšaft také formálně nezrušil svůj program z roku 1961, který obsahuje nároky na majetek a zpochybňuje poválečné uspořádání.

A bohužel musím říct, že v otázce sudeťáků mají máslo na hlavě tak trochu všichni s výjimkou KSČM. Zastupitelka za PRO Klára Liptáková byla před 10 lety ještě součástí vedení města, které spolu s exprimátorem za ANO Vokřálem sudeťáky do Brna pozvalo. SPD sice nyní mohutně protestuje proti konání sletu landsmanšaftu, ale když člen Spolkové rady z jejich partnerské FPÖ Klemens Kofler v květnu loňského roku v Pohořelicích mluvil o tom, že je třeba zrušit dekrety prezidenta Beneše a divil se, že nedochází k navrácení majetku, neslyšela jsem z jejich strany odsouzení. Dokonce před několika dny byla FPÖ na pozvání SPD v české sněmovně, tak nevím, co si mám o upřímnosti jejich boje proti překrucování historie myslet.

Mimochodem už v pondělí 11. května se na podrobnosti z jihomoravského zastupitelstva budete moct zeptat přímo zastupitelky Petry Rédové, a to v kulturním domě v Hostěradicích, kam za občany v 16 hod. přijede spolu se mnou a hercem Michalem Gulyášem.

Na sudetoněmecký sjezd do Brna se podle různých informací, především na sociálních sítích, prý chystá řada odpůrců. Kam to až může dojít? Věříte v ono „smíření“, jak z některých míst zaznívá?

Pokud se chtějí smiřovat, ať jedou do Lidic, Ležáků, na Vařákovy Paseky, Juříčkův mlýn, Ploštinu, do Prlova, Javoříčka, Terezína a na desítky či stovky míst, kde jejich předchůdci zasévali zmar, bídu a smrt. Ať se pan Posselt se svými stoupenci seberou a jedou se poptat na Drahanskou vrchovinu, kde na pomezí okresu Vyškov a Blansko ti hodní Němci vyháněli naše obyvatelstvo z domovů ještě na počátku roku 1945.

Já osobně za cestu ke smíření nepovažuji udělat sjezd v Brně, které už 17. března 1939 navštívil Adolf Hitler za mohutného aplausu právě těch, s nimiž se dnes máme podle některých smiřovat.

Mnozí sluníčkáři zmiňují, že otevíráme staré rány. No větší ubohost jsem neslyšela – ať svůj sněm přesunou zpátky do Německa a my nebudeme muset dělat demonstrace ani jiné aktivity. Jen některé spolky by zřejmě musely zaniknout a rozpočet Brna a Jihomoravského kraje by ušetřil, protože by nemusel sponzorovat jejich zbytečnou činnost.

Nejhorší službu zacelení starých ran tak paradoxně uštědřil jak sudetoněmecký landsmanšaft, tak jeho stoupenci na české straně – ať už v Brně, ve vedení Jihomoravského kraje či ve vládě.