Letos se to projevilo ve výsledcích Karlovarského a Libereckého kraje, kdy např. v naprostém závěru sčítání hlasů vypadli zástupci SPD právě z těchto krajů.
Je třeba připomenout, že volební reforma před volbami v roce 2021 vynucená rozhodnutím Ústavního soudu byla vyvolaná snahou změnit váhu voličských hlasů právě ve prospěch menších krajů, v praxi to ale dopadlo přesně obráceně. Zejména letos, když se přidaly ještě výsledky korespondenčního hlasování.
I když si korespondenční hlasování nakonec vybralo poměrně málo českých občanů v zahraničí, jeho vliv byl fatální právě na závěr hlasování. Co by se stalo při vyšší volební účasti v zahraničí – to mohla být úplná katastrofa pro vlastenecké strany i pro hnutí ANO. Třeba v Miláně měli stejně hlasů ANO i SPD, ale násobně víc Piráti, SPOLU a STAN. Navíc kontrola došlých hlasů logicky nemůže být dokonalá ve smyslu, že se nehlasuje za plentou, ale občan vyplní korespondenční obálku s hlasovacím lístkem doma, tedy nejde garantovat tajnost volby. Klasické hlasování s vkládáním hlasovacího lístku za plentou bez potenciálního vlivu jiných osob prostě nic nenahradí na stejné úrovni zabezpečení svobodného projevu vůle daného občana.
Připomeňme si základní volební principy jak je vidí Ústava ČR a Listina základních práv a svobod, která je také ústavním zákonem.
Korespondenční hlasování – tajnost není garantována
Patří sem zaprvé rovnost volebního práva: princip, podle kterého má každý volič jeden hlas a váha všech hlasů je stejná, což zahrnuje i pravidlo, že každý volič má v každých volbách stejné možnosti a stejné podmínky hlasování.
Zadruhé je to přímost volebního práva: tedy princip, dle kterého je příslušné hlasování prováděno vždy přímo konkrétním a jasně identifikovatelným voličem. Právo volit nesmí být žádným způsobem převedeno na jinou osobu.
Zatřetí jde o tajnost hlasování: tato zásada znamená, že nesmí být možné jakkoliv spojit voliče s odevzdaným hlasem a že nikdo nesmí vědět, jak konkrétní volič hlasoval. Absolutně nikdo jiný kromě voliče samotného! Jde tedy o tajnost hlasování a ochranu voliče před jejím narušením jak ze strany soukromých osob, tak ze strany státu.
U korespondenčního hlasování tudíž nelze absolutně vyloučit možnost, že některé osoby hlasují pod dozorem či pod nátlakem. Anebo eventualitu, že určitá osoba hlasuje v daných volbách vícekrát. A nelze vyloučit ani to, že pod jménem a identitou určité osoby disponující aktivním volebním právem hlasuje někdo úplně jiný, kdo ani toto volební právo nemá.
Navíc čeští občané žijící v zahraničí právo volit klíčové české ústavní orgány (Sněmovnu a prezidenta) již dávno mají. Na našich zastupitelských úřadech. Pokud jim Fialova koalice přidala ještě právo volit korespondenčně, jde i o ničím neopodstatněné privilegium. A to zejména v případě desítek tisíc zahraničních Čechů, kteří v České republice nežijí, nikde zde fyzicky nebyli ani nebudou, a tudíž ani nikdy neponesou důsledky své volby. Ty totiž poneseme pouze my. My, co tady žijeme a platíme tady daně.
Z menších krajů otloukánci bez řádného zastoupení ve Sněmovně
Korespondenčním hlasování byly posíleny mandáty v Praze, Středočeském kraji, Moravskoslezském kraji a Jihomoravském kraji. Naši odborníci na to upozorňovali předem, že tím dojde k oslabení menších krajů, a to se přesně v praxi stalo. Karlovarský kraj ztratil jednoho poslance, za tento kraj tak jsou ve Sněmovně pouze 4 poslanci, dosud jich bylo pět a i to nebylo adekvátní zastoupení. V Libereckém kraji je to ještě horší, v roce 2021 měl celkově ve Sněmovně zastoupení 8 poslanci. A letos pouhých 6 poslanců, a navíc se škrtli v tomto druhém nejmenším kraji dva mandáty, takže kde je ta proporcionalita? To je změna k horšímu zejména u dvou menších krajů, kterou nelze tolerovat a bylo by vhodné ji upravit změnou volební legislativy, případně podat proti této skutečnosti právní obranu.
