Na dotaz jsem tady měla pana předsedu Bendu. Já nejdu samozřejmě k programu, to je logické. Já jdu proto, že dnes je mimořádná schůze svolaná, iniciovaná koalicí k sněmovnímu tisku 90. A já chci vystoupit teď v tomto pořadí k tomuto sněmovnímu tisku.
Mám takový poměrně delší projev, protože chci shrnout to, co tady vlastně se odehrává ze strany opozice. Chci jim osvěžit paměť, přestože nevěřím, že ji mají tak krátkou. A chci ty věci zasadit do správného kontextu nejen procedurálního, procesního, ale i věcného řečí čísel. Tak počkám, až se to tady trošku uklidní.
Děkuji velice, pane předsedo. Vážené dámy, vážení pánové. Která jediná dvě hlavní čísla bez ohledu na to, jaké uspořádání ta která země v oblasti vnitřních rozpočtů zvolí, se vykazují do Evropské komise, Mezinárodnímu měnovému fondu nebo... (Předsedající zvoní a poznamenává: Tak prosím.) Děkuji, pane předsedo. Začnu znovu. Která dvě hlavní čísla bez ohledu na to jaké uspořádání ta která země v oblasti vnitřních rozpočtů zvolí, se vykazují do Evropské komise, Mezinárodnímu měnovému fondu nebo OECD? Celkem jasně to řekl v nedělní debatě bývalý premiér z ODS Petr Nečas. Je to deficit veřejných financí v poměru k HDP a dluh veřejných financí v poměru k HDP.
Tato čísla jsou imunní jak vnitřnímu rozpočtovému uspořádání mezi státem, samosprávami, zdravotními pojišťovnami či státními fondy, tak všem případným únikovým doložkám nebo rozpočtovým trikům, kterých jsme si zejména za minulé vlády zažili více než dost.
Škoda, že poslanci z dnešní opozice, zejména z ODS a TOP 09, svému bývalému předsedovi vlády v neděli nenaslouchali. Došlo by jim, že jejich torpédování našeho zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti veřejných rozpočtů, připomíná ze všeho nejvíc pověstnou bouři ve sklenici vody.
Naše vláda totiž nemá ambici měnit ani deficit veřejných financí v poměru k HDP, ani dluh veřejných financí v poměru k HDP. Nadále si pevně stojíme za citací v programovém prohlášení naší vlády, kde se jasně píše, cituji: „Veřejné finance České republiky budeme udržovat blízko vyrovnané bilance, a to bezpečně pod hranicí 3 procent deficitu požadované Paktem stability a růstu. Díky masivním investicím do dlouhodobého ekonomického růstu, důslednému naplňování hospodářské strategie a úsporám v provozu státu dosáhneme postupného snižování deficitu veřejných financí.“ Konec citace.
Vážené dámy, vážení pánové. Naše programové prohlášení platí. Česká republika v žádném případě nehodlá překročit tříprocentní deficit veřejných financí. Stejně tak platí, že ještě v tomto volebním období hodláme deficit postupně snižovat. Kdo říká něco jiného, neříká pravdu. Buď záměrně, nebo tomu prostě nerozumí.
Ale víte, já se na nikoho, kdo tomu nerozumí, vlastně nemohu zlobit. Problematika související s fiskálně strukturálními plány je poměrně nová a ne zrovna jednoduchá. Tyto plány byly po členských zemích poprvé vyžadovány v září 2024. A bývalý ministr financí Zbyněk Stanjura si nepřekvapivě vůbec nedával záležet na tom, jestli je ten český nastaven v souladu s realitou nebo nikoliv. A přestože České republice nechal v rámci evropských pravidel na podzim 2024, vlastně celá Fialova vláda, naordinovat například pro příští rok deficit veřejných financí ve výši 0,9 procenta a pro rok 2028 dokonce 0,5 procenta HDP, sám – a teď pozor, pozor, to je ta největší pecka – sám ve svém posledním fiskálním výhledu z listopadu 2025, to znamená v době, kdy už balil na Ministerstvu financí, plánoval pro rok 2027 deficit 1,9 procenta HDP a pro rok 2028 pak 1,8 procenta HDP. Takže vidíte to. Něco dojednal v Evropskou komisí, zavázal se za vládu, vlastně vláda se zavázala plnit jakýsi nereálný plán deficitu veřejných financí, ale na Ministerstvu financí v tichosti pověsil v listopadu 2025 úplně jiný plán. Že tím fakticky odsuzuje rozpočty svých následovníků mimo zákonný rámec, mu bylo absolutně jedno.
Pane předsedo Jakobe, doporučuji tady teď být, protože jsem hovořila o velmi zásadních věcech. Rozumějte. Ta stejná vláda, vláda Petra Fialy, která zcela prokazatelně a černé na bílém plánovala hospodařit s deficitem bezmála dvou procent HDP, tak jedním dechem slibovala do Bruselu, že bude hospodařit s deficitem čtyřikrát nižším, 0,5 procenta HDP. Ano, přátelé, všechno dohledatelné, všechno černé na bílém.
A nebavíme se přitom o slibech v dlouhém časovém horizontu, kterým by mohla předcházet nějaká teoretická lavina škrtů, úspor, zvyšování daní, jak jsme byli zvyklí a jsme zvyklí od vlád, zejména v čele s ODS a všemi ostatními. Ne. Bavíme se o rozporu v horizontu jednoho jediného roku, jednoho jediného roku.
Vláda, která se neobtěžovala ve svých fiskálních plánech, volebních programech ani mediálních vystoupeních byť alespoň naznačit, jak by oné redukce deficitu na čtvrtinu téměř z roku na rok chtěla dosáhnout. Zkrátka připravila pravidla v diametrálním rozporu se svými vlastními plány, spolehla se na blahosklonný přístup Mojmíra Hampla i na nezájem spřízněných novinářů, založila ruce za záda, počkala si na očekávanou volební prohru a zlomyslně číhala za záclonou, až po nich tuhle paseku bude muset někdo začít řešit. A teď, teď se konečně dočkala. A toto své lajdáctví, tuto svou nekompetenci, tento svůj zlý úmysl, kvůli kterému musíme spouštět tuto záchrannou akci, hodlá využít k pořádně falešné a pokrytecké hře na strunu rozpočtové odpovědnosti.
A já se ptám: Kde byly konsolidační plány ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN, když se loni na podzim ucházely o přízeň voličů ve volbách? Já osobně si nevybavuji ani jeden. Kde byli pánové Fiala, Skopeček, Kupka nebo Jurečka, když jejich vláda naplánovala na rok 2026 faktický deficit 350 miliard, ale na rok 2027 naslibovala v Bruselu strop 150 miliard, a na rok 2028 dokonce 126 miliard? Ano, přesně takové je nominální vyjádření deficitu státního rozpočtu, pokud bychom měli plnit 0,9 procenta HDP, respektive 0,5 procenta HDP na úrovni veřejných rozpočtů. Kde byli? Kde jste byli? Kde byl Mojmír Hampl, když Zbyněk Stanjura, se kterým byl jinak vždy na horké lince, napsal do svého posledního fiskálního výhledu, že plánuje deficit ve výši 1,9, respektive 1,8 procenta HDP, když podle fiskálně strukturálního plánu nesměl překročit 0,9 procenta, respektive 0,5 procenta HDP? Proč vám ten rozpor nestál alespoň za desetinu vašeho současného mediálního povyku, pane předsedo Národní rozpočtové rady? Vy jste ho nezaznamenal? Nebo vám přišel v pořádku? Na co jste čekal a kde je tíha odpovědnosti vašeho úřadu? To ji cítíte jenom tehdy, když vládne hnutí ANO? Bohužel to tak vypadá. Vlastně co vypadá, je to tak.
Kde byli hlídací psi rozpočtové odpovědnosti z řad novinářů a médií, kteří teď tak ochotně papouškují tendenční nesmysly naší neodpovědné opozice? Kde byli, když nekompetentní vláda šila na Českou republiku tento nesmyslný bič? Spali? Vyčkávali? Každopádně selhali a teď se to snaží vykompenzovat štěkotem na ty, co tuhle paralýzu aktivně řeší.
Není to ironie, dámy a pánové? Vy nás chcete kritizovat za rozpočtovou neodpovědnost? Vy, kteří jste za čtyři roky zvýšili provozní výdaje státu ze 70 na 120 miliard, tedy o 50 miliard ročně? Vy, kteří jste připravili Česko o desítky miliard ročně zpackanou windfall tax pro banky, kteří jste způsobili největší daňové fiasko v historii daňové správy a místo 33 miliard vybrali jen 700 milionů, tedy necelá dvě procenta? Vy, kteří jste tolerovali rozkvět šedé ekonomiky, zrušili EET a ve výsledku tím připravili Českou republiku jen na páteřních daních skoro o 30 miliard korun ročně? Hovořím o nedovýběru oproti plánu. Vy, kteří jste absurdním snížením DPH na potraviny o tři procentní body připravili státní kasu o 13 miliard korun ročně, aby se tato kosmetická změna rozplynula v maržích zahraničních obchodních řetězců? Vy, kteří jste za celé dlouhé čtyři roky své vlády snížili deficit veřejných financí v nominálním vyjádření všehovšudy o směšných 21,6 miliardy korun podle čísel nezávislé České národní banky? Vy, kteří jste místo seriózních plánů opřených o konkrétní opatření posílali do Bruselu konsolidační halucinace svého naprosto nekompetentního ministra financí? Ministra financí, který se na Ministerstvu financí ukázal sotva jednou, dvakrát týdně a svojí pracovně se vyhýbal jako Mojmír Hampl své odpovědnosti do voleb v říjnu 2025? Vy nás chcete mistrovat z rozpočtové odpovědnosti? Nenechte se vysmát.
S veškerou zodpovědností a vážností musím jednoznačně prohlásit, že Česká republika opravdu nebude v příštím roce hospodařit s deficitem veřejných financí ve výši 0,9 procenta HDP, tedy schodkem na úrovni státního rozpočtu ve výši 150 miliard. Nebude tak hospodařit proto, protože, jak všichni víme, hospodaření státního rozpočtu v roce 2025 skončilo deficitem ve výši 290,7 miliardy korun. Ano, právě takové číslo po sobě zanechala vláda Petra Fialy. A nebude tak hospodařit proto, protože podíváme-li se do predikce České národní banky z podzimu 2025, tedy z výsostného období minulé vlády, která z logiky věcí musela zahrnovat její plány a záměry, tak nezávislá predikce ČNB prognózovala saldo veřejných financí v roce 2026 na úrovni minus 2,2 procenta HDP, v roce 2027 dokonce na minus 2,6 procenta HDP. A nebude tak hospodařit zejména proto, protože neexistuje žádný myslitelný scénář, podle kterého by tak hospodařit mohla, aniž by došlo k totálnímu kolapsu zdravotního, sociálního nebo ekonomického modelu naší země. A nebude tak hospodařit samozřejmě také proto, protože tak nikdy hospodařit neměla a nemohla. Nikdo seriózně uvažující to nemohl očekávat a nikdo zodpovědný to takto neměl nikdy plánovat.
Říkáme jasně jednu věc: Pojďme z Evropskou komisí vyjednat nový, realistický a odpovědný fiskálně strukturální plán. Je to nejen naše povinnost, ale i naše právo jakožto nové vlády. Bude to fiskálně strukturální plán, který bude začínat bezpečně pod hranicí tří procent HDP a bude počítat s každoročním přiměřeným snižováním salda.
Ne, nebudeme se stydět za deficit blízko tří procent HDP, když sama Evropská komise ve své predikci předpovídá pro příští rok průměrný deficit evropské sedmadvacítky ve výši 3,4 procenta HDP – když Rakousko má mít 4,3 procenta HDP deficit, Německo 5,3 procenta HDP, Polsko 6,1 procenta a Slovensko 5,3 procenta HDP, když tolik vyzývané a vzývané zodpovědné Finsko očekává deficit 3,9 procenta HDP, Estonsko 4,4 a tak dále a tak dále. Určitě si ta čísla umíte dohledat sami.
Česko si zaslouží takovou dráhu, která nepošle jeho ekonomiku do recese, která mu umožní dostavět tolik potřebnou páteřní dopravní infrastrukturu, která mu neznemožní posilovat vnitřní a vnější bezpečnost. Česko si zaslouží takovou dráhu, která bude respektovat rozpočtovou a hospodářskou realitu. Ne takovou, která vypadá, jako by sem přiletěla z Marsu. A my jsme na Ministerstvu financí tato vyjednávání, která minulá vláda naprosto zanedbala, samozřejmě zahájili. Po prvních neformálních kolech na úřední linii jsem včera jednala s komisařem Valdisem Dombrovskisem a nemám z toho špatný pocit.
Nepochybuji, že se nám podaří kolegy v Evropské komisi přesvědčit, že Česká republika potřebuje nový fiskálně strukturální plán. Plán, který bude zodpovědný, ale nebude založen na lži jako ten, který tady po sobě zanechali pánové Fiala se Stanjurou a vy jste jim u toho samozřejmě všichni svítili.
My jsme slíbili, že budeme udržovat veřejné finance zdravé, mezi nejlepšími v Evropské unii, že budeme po celou dobu blízko vyrovnané bilanci, což jsme v programovém prohlášení i explicitně vyčíslili bezpečně pod hranicí tří procent HDP a že díky masivním investicím do dlouhodobého ekonomického růstu, důslednému naplňování hospodářské strategie a úsporám provozu státu dosáhneme i postupného zlepšování. To jsme slíbili a s tím jsme drtivě vyhráli volby. Naopak lži, manipulace, rozpočtové podvody voliči jednoznačně odmítli. A my se toho budeme držet. Znovu opakuji, že budu usilovat o to, aby byl rozpočet co nejúspornější, aby se snižovaly výdaje na provoz, abychom utráceli skutečně jen tam, kde je to nutné a kde se nám to, a po nás i budoucím generacím, vrátí.
Ale to nestačí. Nestačí to, protože ti před námi se pokusili budoucnosti Česka svázat ruce. Zanechali po sobě takovou potřebu výdajů do veřejných investic, do vnitřní bezpečnosti, do zdravotnictví, bydlení, růstu i energetické infrastruktury, že kdybychom je nerealizovali, byli by první, kdo nás začne, a já říkám tentokrát oprávněně, kritizovat, a zároveň za sebou zanechali taková fiskální pravidla, že kdybychom je měli splnit, nezainvestujeme do ničeho potřebného jedinou korunu.
Jako zodpovědná vláda musíme tuto nerovnici aktivně řešit. Nemůžeme spoléhat na to, že se nám stoprocentně podaří vyjednat rychlou aktualizaci fiskálně strukturálního plánu, protože pokud by se nám to nepodařilo, dostane se rozpočet do kolize s národními fiskálními pravidly, která jsou na náš evropský závazek navázána. A jako právník nemůžu přihlížet situaci, kdy bude rozpočet mimo zákon, a proto jako vláda přicházíme s pozměňovacím návrhem, který představuje dílčí úpravu fiskálních pravidel a kromě zmíněného reaguje také na zhoršenou bezpečnostní situaci, kdy navrhujeme prodloužit možnost nezapočítat do výdajových rámců výdaje na obranu nad dvě procenta HDP, což schválila a navrhla i bývalá vláda, my to podpořili. Osvěžuji vám paměť, dámy a pánové. A já to jenom navrhuji ve svém pozměňovacím návrhu prodloužit o tři roky. To je celé, neskončí to 2033, ale 2036. Nebo máte pocit, že nebudeme potřebovat investovat do obrany, vy, kteří po tom neustále voláte? A já to nijak nekritizuju, vedeme o tom debatu věcnou mnohdy. Tak máte pocit, že to skončí, že to nebude potřeba? Upozorňuju, že do roku 2028 máme evropskou únikovou doložku, která bude mít přednost, ale končí v roce 2028, takže potom samozřejmě máme národní doložku a tu, co jste tam načetli vy, do roku 2033. My říkáme jenom prodlužme ji o tři roky. To je celé. Stejně jako za pár let, jak jsem řekla, nezmizí ty obranné výdaje. Je nutné je vynakládat vlastně z roku na rok.
Zároveň s vědomím plné zodpovědnosti za rozvoj naší země navrhuji, aby do roku 2036 existovala možnost další únikové doložky, čili možnost zvýšit výdajové rámce o výdaje na liniové stavby vyjmenované v liniovém zákoně. Samozřejmě, a prosím, tohle podtrhuji, protože tady vypouštíte do éteru spoustu nepravd, troufnu si říct lží, takže podtrhuji větu, kterou teď řeknu. Samozřejmě v rámci nepřekročitelného limitu celkového deficitu veřejných financí tří procent HDP. Podtrhuji a opakuji dvakrát, nepřekročitelného. Takže ta vaše zkratka, kdy to sčítáte a hrozíte tady stamiliardovými schodky, je prostě lež nebo nepochopení nebo neznalost. Vyberte si. Nebo od každého trochu. Hovoříme konkrétně o výdajích na financování výstavby dálnic a silnic, drah, infrastruktury pro vodní dopravu, vodní infrastruktury, staveb pro energetickou bezpečnost podle přílohy číslo 1 k zákonu o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, ve znění účinném k 1. lednu 2026, včetně úhrad poskytovaných v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru osobám, které zajišťují, financují její výstavbu, modernizaci, opravy, údržbu nebo správu, pokud jsou tyto činnosti spojeny s dopravní a vodní infrastrukturou, která je nebo bude ve vlastnictví státu. Tyto kroky jsou nezbytné pro udržení bezpečnosti naší země a pro udržení a posílení hospodářského růstu. Bez nich by zcela jistě nebylo možné sestavit reálný rozpočet naší země, který není v rozporu s vlastními zákony, protože právě takovou situaci nám přichystala minulá vláda.
Tak a ještě připomenu jasné věci, abych je tu znovu zopakovala. Neznamená to, že se tyto výdaje nebudou počítat do deficitu státního rozpočtu. Tam se samozřejmě nadále počítat budou, takže prosím nelžete, vy zástupci opozice, ale i další média, Seznam zprávy, Vlevo dole. Prostě není to pravda, to, co píšete. Neznamená to, že otevíráme cestu bezbřehému zadlužování. Naopak jdeme stejnou cestou jako například Německo. Německo má stejný postup. Chceme Česko, které investuje, které prosperuje a které nerezignuje na hospodářský růst, který je tou nejlepší cestou k rozpočtové konsolidaci. Neznamená to, že přestáváme být odpovědní. Česko zůstane nadále jednou z rozpočtově nejodpovědnějších členských zemí EU. Naše země bude dále snižovat své deficity, šetřit na provozu státu a dbát na boj s daňovými úniky a podvody. Alespoň dokud já budu ministryni financí.
Česko ale nespáchá ekonomické harakiri jenom proto, že nekompetentní vláda Petra Fialy a Zbyňka Stanjury nastavila fiskální pravidla v naprostém nesouladu s realitou státního rozpočtu a že to přikryl Mojmír Hampl v Národní rozpočtové radě, jehož odpovědnost se zcela alibisticky omezila na dohled nad dodržováním sebenesmyslnějších hausnumer, které mu kdosi před dvěma lety naposílal do emailové schránky. Mojmír Hampl, který otevřeně, a vy jste to slyšeli, členové rozpočtového výboru stejně jako jsem to slyšela já, otevřeně adoroval minulou vládu, že se ten nepořádek snažila, cituji, alespoň kamuflovat, zatímco naše vláda se o tuto kamufláž podle něj ani nesnaží. No nesnaží, pane předsedo Hample, nesnaží a ani snažit nebude, to se spolkněte. Tenhle rukopis je naštěstí minulostí.
Dámy a pánové, nenecháme se vystrašit hysterickým cirkusem, který spustila opozice, ať už z prosté nevědomosti nebo vykutálené vypočítavosti, na kterou jim ochotně naskakuje nejeden neinformovaný komentátor nebo novinář. Jsme odpovědná vláda a řešíme absurdní situaci, do které chytila Českou republiku vláda, která ji paradoxně zároveň zadlužila nejvíc v její historii, vláda Petra Fialy a Zbyňka Stanjury. Kdo chce, tak naše kroky musí chápat. Kdo naše kroky pochopit nechce, tak dělá politiku. Politiku, která je nekonečně falešná a nekonečně absurdní. Kdybychom nic nedělali, bude rozpočet mimo zákon. Kdybychom nic nedělali, nebude Česko hospodařit zodpovědněji, a to ani o jediný milion.
Dámy a pánové, prosím o podporu toho, abychom Česko dostali z pasti rozpočtových triků. Prosím o podporu naší bezpečnosti, našeho ekonomického růstu i transparentního hospodaření. Bez tohoto zákona bychom se s tím vším museli nadobro rozloučit.
Děkuji vám za pozornost.
