Premiér Andrej Babiš po prvním jednání nové vlády prohlásil, že chce do budoucna vyslat naše vojáky na ochranu hranic Libye. To je jistě výrok premiéra odhodlaného bojovat proti ilegální imigraci vysláním vojáků do míst, odkud ilegální imigranti odplouvají do Evropy. Tímto opatřením pan premiér Babiš také zřejmě myslel odstraňování příčin migrace v místě původu. Tento záměr je však potřeba domýšlet do konečného důsledku.
1) Odstraní se tímto nasazením našich vojáků do Afriky příčiny ilegální imigrace? Odpovídám, že nikoliv.
2) Je naše armáda připravena po všech stránkách operačního nasazení do Afriky? Odpovídám opět, že nikoliv.
3) Uvědomuje si vůbec premiér a ministryně Šlechtová, jak by vypadala a kolik by stála nasaditelnost a zejména udržitelnost našich vojáků v této z mého pohledu nekonečné africké operaci? Jenom zabezpečení dovozu například 10ti litrů pitné vody na vojáka denně bude znamenat spoustu problémů. Jaká potom bude jenom cena láhve této vody?
Příčiny migrace z Afriky jsou zejména sucho a nestabilní režimy zemí subsaharské afriky, na kterých mají lví podíl jednak bývalí kolozinátoři (mezi kterými jsme nikdy nebyli) a také NATO zejména prostřednictvím intervencí v Libyi pod taktovkou USA. Samozřejmě také Islámský stát, který však bojuje převážně na územích mimo Afriku. Situace v zemích bojů (Irák, Sýrie) však má na migraci také vliv. Od začátku roku 2014 působí v libyjském městě Derna v provincii Kyrenaika také ozbrojenci z řad Islámského státu, vyhlašující oddanost Abú Bakru al-Bagdádímu.
Na základě rezoluce č. 1973 Rady bezpečnosti OSN, přijaté 17. března 2011, OSN oprávnila členské státy NATO k použití síly k ochraně civilního obyvatelstva, zejména prostřednictvím prosazení bezletové zóny nad Libyí. Cíle a způsob provedení vojenské akce ale ukázaly, že hlavním cílem bylo vojensky podpořit povstalce a vyčistit jim cestu ke svržení vlády plukovníka M. Kaddáfího, což také veřejně přiznal tehdejší britský ministr obrany a po něm to zopakoval bývalý britský premiér Tony Blair. V dubnu téhož roku to oficiálně potvrdil i další členský stát NATO, když americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová původní cíl akce, na níž intervenční síly dostaly mandát, rozšířila o druhý (už mimo mandát OSN), totiž právě o svržení dosavadního vládnoucího režimu.
Pokud tedy naši vojáci do Libye, ptám se paní ministryně Šlechtové, kteří vojáci a na úkor které operace? Jejich případné vyslání bych následně velmi pečlivě zvažoval a pokud ano, tak výhradně na základě platné rezoluce RB OSN s tím, že by to bylo široce diskutováno na úrovni Sněmovního výboru pro obranu.
Druhým aspektem je skutečnost, že paní ministryně Šlechtová prohlásila, že chce nechat prověřit bojeschopnost naší armády. Nevím, jestli vůbec paní ministryně ví, jakým způsobem se to provádí a co všechno to obnáší a obsahuje.
Její včerejší vyjádření v ČT, že naše armáda se účastní v 7 zahraničních operacích v celkovém počtu do 400 vojáků se také nezakládá na pravdě. Aktuálně naši vojáci působí v 9 zahraničních operacích a dalších 3 pozorovatelských misích a počty našich vojáků vyslaných do zahraničních operací k dnešnímu dni jsou samozřejmě mnohem vyšší. Vláda ČR navíc svým Usnesením k návrhu na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích v letech 2017 a 2018 s výhledem na rok 2019 schválila působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v následujících letech. Celkově se jedná až o 1031 osob do 14 operací, pozorovatelských a výcvikových misí v roce 2018.
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky svým Usnesením Poslanecké sněmovny ze dne 12. července 2017 navíc vyslovila souhlas s působením sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v Litvě, Lotyšsku, Estonsku a Polsku v rámci Posílené předsunuté přítomnosti NATO v období od 1. ledna 2018 do 31. ledna 2019 v celkovém počtu do 290 osob.
Výše uvedené Usnesení Vlády ČR ohledně zahraničních operací je na úkor plnění článku 43 Ústavy České republiky v otázce plnohodnotného zabezpečení úkolů v rámci zabezpečení a vycvičení dostatečného počtu záloh, je-li Česká republika napadena.
Zahraniční operace nelze chápat jako hlavní úkol armády, kterým je zabezpečení obrany našeho státu. Z tohoto důvodu jsem společně s dalšími 15 poslanci za SPD zpracoval pozměňovací návrh k Návrhu státního rozpočtu na rok 2018, kde navrhujeme snížit plánované výdaje na zahraniční operace v roce 2018 o 300 milionů korun a tyto prostředky převézt a použít na zajištění podpory velení AČR s důrazem na zvýšení počtu Aktivních záloh, jejich intenzivní výcvik a zabezpečení. Toto opatření má za cíl zvýšení schopností Aktivních záloh v případě nasazení při obraně státu.
Další kroky paní ministryně obrany Šlechtové, která mj. nazývá hnutí SPD fašistickým hnutím, budu se zájmem sledovat. Ty první kroky však mě utvrzují v názoru, že vláda s takovouto ministryní obrany mou podporu 10. ledna 2018 ve Sněmovně nezíská.
