Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky a vážení páni senátoři, pouze to rozdělím, protože ta jednání Evropské rady proběhla dvě, respektive dvakrát. První byla neformální, to bylo 7. a 8. května, a na konci května byla hlavní.
Co se týká té neformální, věnovala se poměrně silně sociální agendě. Výstupem byla sociální deklarace, tak jak máte ve svých podkladech. Mj. je tam i závazek pracovat na sociální Evropě. Prohlášení rovněž, které z toho vzešlo, zmiňuje ambiciózní akční plán předložený Komisí 4. března, kde se sledují tři hlavní cíle, a to je zvýšení míry zaměstnanosti na 78 %, zvýšení účasti dospělých na vzdělávání na 60 % a snížení počtu osob ohrožených chudobou o 15 milionů.
Rovněž se na tom neformálním setkání probíral covid. Jednoznačnou prioritou pro všechny členské státy byla vakcinace. ČR poděkovala Komisi za dosavadní úsilí, díky kterému se podařilo vakcinaci velmi urychlit. Čísla sledujeme určitě všichni a současně předseda vlády Babiš vyzval, aby se Komise pokusila o urychlení dalších dodávek od Pfizeru/BioNTech, a to na červenec a červen, přičemž ve druhém čtvrtletí, pouze rekapituluji, by měla EU obdržet přes 400 milionů dávek, z toho 100 milionů dodatečných od Pfizeru, a to jen v červnu. Ve třetím čtvrtletí se očekává v rámci EU přes 500 milionů dávek, přičemž ve čtvrtém čtvrtletí by to mělo být opět více než 400 milionů.
Za zmínku stojí ještě to, že byla debata v Portu ovlivněna trochu nečekaným návrhem USA na zrušení patentové ochrany vakcíny proti covidu. EU dala jednoznačně najevo připravenost, nicméně řada lídrů vyjádřila určitou skepsi, neboť podle nich není tento krok řešením toho akutního nedostatku vakcín. Rovněž Rusko se diskutovalo, a to tak, že se zapojil i náš předseda vlády, který na jednání vlády podal informaci o zjištění českých bezpečnostních složek o zapojení ruských tajných služeb do výbuchů muničních areálů, areálů muničních skladů Vrbětice v roce 2014. Následovala krátká diskuse o vztazích s Ruskem a řada členských zemí na tomto neformálním jednání podpořila ČR a vyjádřila svou solidaritu. Jelikož, jak už jsem říkal, to bylo neformální jednání bez závěrů, tak diskuse o Rusku pokračovala na dalším setkání k jednání Evropské rady, ke kterému se hned dostanu. Krátce se věnovalo setkání i vztahům s Indií, a to v rámci videosummitu.
Dovolte, abych přešel už k mimořádnému zasedání Rady na konci května, 24. – 25. Jedním z hlavních bodů bylo Rusko. Evropská rada vedla dlouze očekávanou, velmi strategickou debatu k Rusku, odsoudila nezákonné, provokativní a podvratné ruské aktivity proti EU, a to jejím členským i dalším státům. A současně Evropská rada znovu potvrdila jednotu a solidaritu EU i podporu východním partnerům. V tomto kontextu se ČR podařilo do závěrů prosadit jednoznačné vyjádření solidarity s ČR a podporu pro přijaté kroky. Evropská rada potvrdila svůj závazek tzv. pěti principům a vyzvala vysokého představitele EU a Komisi, aby v souladu s těmito zásadami předložili zprávu s možnostmi dalšího postupu, týkajícího se vztahu mezi EU a Ruskem.
Vnímáme velmi pozitivně, že by se Evropská rada měla vztahům s Ruskem věnovat dlouhodobě. Dle našeho názoru v kontextu aktuálního vztahu česko-ruských vztahů považujeme za zásadní, aby EU chování Ruska v posledních měsících vhodným způsobem reflektovala ve své strategii vůči tomuto sousedovi.
Evropská rada v závěrech připomněla, že EU bude také pokračovat v koordinaci s podobně smýšlejícími partnery.
Dalším důležitým bodem bylo Bělorusko, tím trošku navazuji na dnešní významný den zde v Senátu, Evropská rada reagovala na dění v této zemi. V přijatých závěrech důrazně odsoudila vynucené přistání letu společnosti Ryanair v Minsku 23. května tohoto roku, ohrožující bezpečnost letectví, také zadržení novinářů, pana Prataseviče a paní Sapegaové, běloruskými orgány. Tady pouze připomínám, že ČR byla pátou zemí, která vyhlásila sankce vůči běloruské letecké společnosti, a to toho charakteru, že nebylo možné u nás přistávat. Evropská rada současně vyzvala k propuštění zadržených a vyšetření incidentu a přijetí nových, cílených hospodářských sankcí na základě návrhu vysokého představitele, zákazu přeletů nad Běloruskem, zabránění využívání vzdušného prostoru a letišť EU. Právě proto jsme na to okamžitě reagovali.
Spojené království rovněž bylo dalším tématem, Evropská rada vzhledem k vývoji vztahu se Spojeným královstvím se věnovala i tomuto tématu, přičemž lídři přivítali vstup dohody o obchodu, spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím z 1. května.
Blízký východ bylo další téma, lídři se zabývali touto situací nebo situací v této oblasti. Přivítalo se příměří a EU bude podle svých závěrů spolupracovat s mezinárodními partnery na opětovném zahájení politického procesu poté, co se ukončí násilí. Evropská rada zdůraznila, že EU je pevně odhodlána podporovat dvoustátní řešení.
Krátká diskuse byla i ohledně Mali, kde Evropská rada přijala závěry k aktualizaci situace v Mali.
Důležitým tématem byl opět covid, což bylo v druhém jednacím dnu. Důraz byl kladen na nutnost udržet tempo očkování a na postupný návrat do normálu, kam se začaly všechny země v EU v té době vracet, včetně ČR. Určitě sledujete i rozvolňování, do značné míry je to v kontextu s ostatními zeměmi plus minus.
Co se týká dalšího tématu covid, tak se diskutovalo sdílení vakcín se třetími státy skrze tzv. Covax. Stanoven byl rovněž cíl urychlit sdílení vakcín na podporu v zemích, které jsou v nouzi. A to darovat do konce roku aspoň 100 milionů dávek a pomoci rozvíjet i místní výrobní kapacity.
Rovněž Evropská rada připomněla potřebu koordinovaného přístupu, uvítala dohodu dosaženou ohledně digitálních covid certifikátů EU, tam to potom nabralo rychlý sled, finále bylo v dnešním dni v rámci EU. Požádala rovněž o revizi doporučení Rady o cestování v rámci EU.
Klima bylo rovněž dalším tématem, ze strany předsedkyně Evropské komise zazněl příslib, že obsah diskuse bude v připravovaném balíčku, velmi diskutovaném v poslední době, mohu to potvrdit, zúčastnil jsem se ten týden rovněž jednání v Bruselu v rámci rady Fit for 55. ČR v tomto sehrála určitou významnou roli.
V závěrech Evropské rady se opět potvrdilo prosincové klimatické jednání, respektive závěry z něho, které obsahují pro nás klíčové záruky, jako je technologická neutralita a tak dále. Tady je důležité říci, že ČR otočila kormidlem, jsme výrazně méně konzervativní v rámci naplňování klimatických cílů. Do značné míry reflektujeme stav, který je. Připojili jsme se ke všem cílům. Na druhou stranu jsme rovněž důslednější v rámci navýšení zdrojů pro ČR, zejména přes modernizační fond, protože i když se přihlásíme k těm cílům a respektujeme je a souhlasíme s nimi.
Chtěl jsem jenom říci to, že každá země má jinou hospodářskou a energetickou infrastrukturu, je třeba, aby toto bylo dostatečně jasně zohledněno v rámci kompenzací. Proto jsme projednávali nejen na úrovni pana premiéra, který požadoval navýšení zdrojů pro modernizační fond, ale rovněž já v dalších dnech v rámci EU s příslušnými eurokomisaři, a to tak, aby částka, která je určena pro ČR a která bude přesahovat určitě 200 mld. Kč, byla navýšena, aby byla využita právě ve prospěch energetických řešení, průmyslových řešení, v dekarbonizaci a všem, co je s tím spojeno.
A současně aby bylo respektováno to, že přechodovým nebo takzvaným tranzitním zdrojem v rámci ukončení uhlí v teplárnách by byl na dobu řádově 10 až 15 let plyn, protože nás to nemine. 60 % našeho centrálního vytápění je závislé na uhlí. Pokud máme ukončit vytápění přes uhlí, což díky emisním povolenkám nepochybně nastane, potřebujeme podporu toho, abychom plyn byli schopni zavést, jakožto stabilní zdroj, minimálně na tu přechodovou dobu. Takže to je náš pohled dneska k naplňování cílů, ke kterým, ještě jednou opakuji, se připojujeme. Děkuji.
