doc. PhDr. Mgr. Lubomír Pána, Ph.D., dr. h. c.

  • SPD
  • mimo zastupitelskou funkci
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 4,26. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

04.03.2021 13:13:14

Volební zákon a D´Hondtova metoda ve vybraných státech Evropy.

 Volební zákon a D´Hondtova metoda ve vybraných státech Evropy.

Stále nevíme, jakou podobu bude mít nový volební zákon. Jak se volí v ostatních státech Evropy?

V současné době začala příprava změn v našem volebním zákonu. Jakézkušenosti a jak probíhají volby v některých zemích Evropy (Nizozemí,Slovensko, Španělsko, Slovinsko, Švédsko, Litva), srovnatelných s Českourepublikou? Proč byla a je vhodná D´Hondtova metoda pro Českou republiku?D´Hondtova metoda se považuje za tzv. „nejméně proporční“ ze všechproporčních systémů rozdělení hlasů, neboť mírně zvýhodňuje velké strany,které dostaly větší počet hlasů (konkrétní příklady jsou uvedeny níže), je také zevšech sčítacích metod nejužívanější, protože je nejstabilnější a tak trochukombinuje prvky proporčního a většinového systému.Obecně se její užívání doporučuje – a provádí – spíše při přepočtech nacelostátní úrovni než u každého obvodu zvlášť, protože pak může (zejména umenších obvodů s nižším počtem mandátů) docházet k vzájemné multiplikacizkreslení z jednotlivých obvodů. Používá se proto také zároveň v kombinacis dalšími metodami. D´Hondtova metoda se používá v ČR při rozdělení mandátuv obecních zastupitelstvech, v zastupitelstev krajů i mandátů do Evropskéhoparlamentu.Nizozemí:Nizozemský parlament je dvoukomorový. Volby do jeho horní komory(senátu) jsou nepřímé a členy volí krajské rady.Dolní komora má 150 členů a neexistuje do ní sčítací klauzule (tzn. istrana, která obdržela 0,67 % hlasu má nárok na 1 poslance). Doslova zde tedyplatí zásada, že hlas každého voliče má stejnou váhu a žádné hlasy nepropadají.Nizozemí má 20 volebních obvodů, hlasy se však sčítají dohromady a 1kandidát může kandidovat v libovolném množství obvodů (tedy i všech) av praxi proto strany obvykle vytváří stejnou volební listinu pro celou zemi.
Ke sčítání hlasů je využita D´Hondtova metoda, z důvodu absence sčítacíklauzule a vyhodnocení hlasů na celostátní úrovni však v nizozemském případěNEVEDE ke zvýhodnění větších stran.Důsledkem je roztříštěnost politické scény a vysoký počet parlamentníchstran (po volbách 2017 jde o 13 stran). Pozitivními důsledky jsou možnostpřesnější názorové volby občanů, absence bojů vnitrostranických křídel(rivalové nejsou v jiné straně, ale mají vlastní a rovné podmínky) a minimálníkorupce (lidé mohou stranu potrestat hlasem pro menší stranu s podobnýmprogramem, která za sebou nemá skandál/y a jejich hlas má pořád stejnou váhu).Negativními důsledky jsou nestabilní vlády a abnormálně dlouhá povolebnívyjednávání (například v roce 2006 trvalo 230 dní).Slovensko:Slovenský parlament je jednokomorový a má 150 členů. SpecialitouSlovenska je absence volebních obvodů, respektive 1 volební obvod pro celouzemi. Slovensko nevyužívá D´Hondtovu metodu. Díky její absenci + absencivolebních obvodů NEDOCHÁZÍ ke zvýhodnění větších stran.Klauzule pro vstup do parlamentu je stejně jako v ČR 5 % hlasů. Díkyrovné váze hlasů však NEMŮŽE nastat situace, kdy by byla do parlamentuzvolena jakákoli strana s méně než 8 poslanci (pro srovnání při posledníchvolbách do poslanecké sněmovny ČR byly zvoleny TOP09 a STAN vedvousetčlenném parlamentu se 7 a 6 zástupci, i když obě získaly 5 % hlasů amatematicky by jejich podíl odpovídal 10-11 mandátům i bez přerozdělenípropadlých hlasů stran, co nedosáhly vstupní klauzule).Koalice jsou penalizovány klauzulí 7 % - pokud se skládají ze 2-3 strannebo 10 % - pokud se skládají ze 4+ stran (právě tento „slovenský“ modelmírnější penalizace koalic je jedním z nejčastějších návrhů úpravy českéhovolebního zákona – ústavní soud nezrušil penalizaci koalic jako takovou, ale jejímatematické provedení v podobě počet stran * 5 %). I tato mírnější penalizace
vedla k překvapivému neúspěchu koalice Progresivní Slovensko + Spolu vevolbách 2020, kdy získala 6,96 % a zůstala těsně pod vstupním kvórem.Navzdory tomu, že je slovenský systém naprogramován tak, abynezvýhodňoval větší strany a vedl ke koaličním vládám, vedla zemi po volbách2012 jednobarevná vláda SMERu, který obdržel 44,4 % hlasů a 83 mandátů.Relativní nepoměr mezi nadpoloviční většinou mandátů a menšinou hlasů bylvšak způsoben výhradně přerozdělením statisíců propadlých hlasů (SNS získala4,55 % a SMK 4,28 %) a strana nebyla nijak zvýhodněna v počtu mandátů za 1hlas proti menším stranám v parlamentu.Španělsko:Španělský parlament je dvoukomorový. Volby do senátu probíhajípoměrně podivným způsobem, který asi není v rámci tématu příliš důležitý. 1Systém voleb do 350členné dolní komory (Kongres poslanců) jekontroverzní a vzbuzuje otázky, zda zachovává rovnost hlasů voličů. Jedná otzv. „poměrně systém s většinovými prvky“ a ze všech z evropských systémů jenejpodobnější ustanovením zrušeným českým ústavním soudem.Hlasy jsou přepočítávány D´Hondtovou metodou v 50 nestejně velkýchvolebních obvodech (např. v Madridu se volí 37 poslanců, v Barceloně 32,v Sorii 2 a v Ceutě nebo Melille po jednom). Stejně jako v ČR probíhá tentopřepočet už na úrovni jednotlivých obvodů, nikoli celostátní, čímž se rozdílymultiplikují. Například ve čtyřmandátovém obvodu La Rioja získalyv posledních volbách 2019 po 2 mandátech strany, které obdržely 35 % a 34 %hlasů; třetí straně v pořadí nestačilo 12 % ani na jeden mandát a propadlo tím 19tisíc hlasů. V Cantabrii získala první strana v pořadí se 26 % hlasy (85 tisíchlasů) 2 mandáty, druhá strana se 23 % (76 tisíc hlasů) mandát jen 1. V jednomandátové Ceutě získala křeslo strana, která obdržela 35 % hlasů a její
1 Jde o kombinaci přímé a nepřímé volby, kdy 208 senátorů volí přímo občanů a 58 je voleno krajskými radami.Každý volební odvod je zastupován přesně 4 senátory, přičemž jejich velikost kolísá od 90.000 do 6.500.000obyvatel, tzn. jde o zvýhodnění voličů v menších obvodech. Navíc voliči v každém obvodu mohou udělit pouze 3hlasy, i když budou nakonec za jejich obvod zvoleni 4 senátoři.
hlavní soupeřce nestačilo na zisk mandátu ani 31 % (propadlo tím 11 tisíchlasů).Důsledkem tohoto volebního systému byl od přechodu k demokraciiv sedmdesátých letech až do roku 2015 systém dvou dominantních stran(socialistů a lidovců), které tvořily jednobarevné vlády. Po roce 2015 vidímevzestup radikálních stran na pravici i levici + různých oblastníchnacionalistických hnutí (Baskové, Katalánci apod.) a postupné roztříštěnípolitické scény navzdory volebnímu systému. K tomu přispívá také absencevstupní klauzule do parlamentu na celostátní úrovni (díky tomu se tam dostalyse 6 a 5 mandáty třeba baskické národní strany s 1 % hlasů v celostátnímměřítku, jelikož vyhrály ve volebním obvodě Baskicko).Pokračující vliv tohoto systému na zvýhodňování velkých stran dokazují ivýsledky voleb v roce 2019, kdy socialisté získali více než třetinu křesel (120 ze350) při 28 % hlasů (lze srovnat s počtem hlasů, které potřebovaly pro ziskmandátu Vox a Podemos).
Dalším specifickým rysem Španělska je existence uzavřenýchkandidátních listin, na kterých voliči nemohou kroužkovat preferovanékandidáty.Slovinsko:Slovinský parlament má 90 členů. Z nich 88 je voleno v osmi jedenácti-mandátových obvodech a 2 jsou vyhrazeny pro zástupce maďarské a italskémenšiny. Na rozdíl od Česka či Španělska tak je dbáno na rovnost voličskýchhlasů zajištěním stejně velkých volebních obvodů. K přepočtu zbývajícíchmandátů D´Hondtovou metodou dochází na celostátní úrovni. K předchozímu
přepočtu na úrovni jednotlivých krajů se využívá Droopova kvóta (provádívýpočet volebního (mandátového) čísla, tedy určení minimálního množstvíhlasů potřebných k zisku mandátu v rámci prvního skrutinia). Vstupní klauzuledo parlamentu je 4 %.Systém zajišťuje vyšší rovnost jednotlivých hlasů (viz tabulka, početkřesel odpovídá poměru hlasů), nicméně v parlamentu je aktuálně 9 stran aširoké vlády nejsou stabilní. To je ale způsobeno i volební klauzulí (kdyby byla5 % jako v ČR – dvě strany by se nedostaly).
Švédsko:Švédský parlament má 349 členů volených poměrným systémem. Z toho310 křesel je rozděleno mezi jednotlivé obvody a obsazeno dle výsledkův jednotlivých obvodech. Volební obvody jsou stejně velké. K přepočtu hlasů sepoužívá Sainte-Lagueova metoda, která je postavena na stejném základu jakoD´Hondtova, jde však o jinou řadu čísel, používá pouze lichá čísla 1, 3, 5, 7, …,ale měla by vedle velkých stran mírně posílit i ty střední (na úkor nejmenších).Zbylých 39 křesel je následně rozděleno na celostátní úrovni za účelemdorovnání jakýchkoli případných výchylek v poměru obdržených hlasů k počtuzískaných mandátů, ke kterým dochází, když se vyhodnocuje každý obvodzvlášť.Vstupní klauzule je 4 %, ale může být odpuštěna, pokud strana v jednomz obvodů překročí 12 % hlasů.
Litva:Litevský jednokomorový parlament má 141 členů. Z toho 71 je volenovětšinovým systémem v jednomandátových obvodech (podobně jako v ČRsenátoři) a 70 je voleno proporčním systémem v rámci jednoho celostátníhovolebního obvodu.Křesla se rozdělují Hareho metodou, která nezvýhodňuje žádné strany, jevelmi jednoduchá a velmi rozšířená (v prvním skrutiniu se počet hlasůodevzdaných v konkrétním volebním obvodě vydělí počtem mandátůnáležejících na tento volební obvod). Vstupní klauzule, pro vstup do parlamentuje 5 % pro politické strany a 7 % pro koalice (podobně jako na Slovensku). Natento limit doplatila ve volbách 2016 Protikorupční koalice, která získala 6,32 %a následně se rozpadla.
Shrnutí a závěr:1) Většina států EU jsou unitární státy podobně jako Česká republika.Jedinými výjimkami v podobě federace jsou Belgie, Rakousko a Spolkovárepublika Německo.
2) Většina států má otevřené kandidátní listiny podobně jako ČR, ve kterýchlze kroužkovat jednotlivé kandidáty. Jedinými státy s pevně uzavřenýmikandidátkami, kde o pořadí členů rozhoduje výhradně politická strana bezmožnosti voličů pořadí ovlivnit, jsou Španělsko, Portugalsko, Itálie, Rumunsko aBulharsko. Tento princip je kritizovaný jako značně nedemokratický a je typickýpro hybridní nedemokratické režimy (Turecko, Rusko, Albánie nebo Argentina –ale existuje i výjimka v podobě Nového Zélandu). Ve všech pěti zemích vedek extrémní systémové korupci a jedná se o státy vévodící evropským žebříčkůmkorupce a neefektivity státní správy.
3) D´Hondtovu metodu využívá nadpoloviční většina států EU. Příkladystátů, které ji nevyužívají, jsou Švédsko, Itálie, Řecko, Slovensko, Litva aLotyšsko. Jejich systémy nemají žádný společný znak a využívají různýchsystémů sčítání hlasů.
4) Státy, které mají pouze jeden celostátní volební obvod, jsou výjimečné.V rámci EU se jedná de iure jen o Slovensko a de facto v praktické rovině ještě oNizozemsko a Litvu.
5) Některé politické systémy v Evropě nemají stanoveny žádné vstupníklauzule (zejména Nizozemí, Finsko, částečně Španělsko, kde však k selekcidochází na úrovni jednotlivých obvodů). Vyznačují se vyšším počtem stranv parlamentu, delším vyjednáváním koalic a menší stabilitou vlád. Na druhoustranu větším zapojením občanů do volebního procesu.Česká klauzule 5 % pro vstup stran do parlamentu patří mezi nejvyšší v Evropě,ale není jediná. Stejnou klauzuli má také Slovensko, Polsko, Litva, Lotyšsko,Estonsko, Maďarsko nebo Belgie. Povětšinou se jedná o státy na východěEvropy. V západní Evropě je běžnější klauzule nižší – 4 % u Švédska, Rakouskaa Slovinska, 3 % u Řecka a Itálie, 2 % u Dánska.
6) Většina států Evropy nemá speciálně upravena pravidla týkající se koalicvícero stran a nemá ve zvyku je penalizovat. Ke státům, které taková pravidlamají, můžeme řadit třeba Slovensko nebo Litvu, které mají vstupní klauzuli doparlamentu pro politické strany 5 % a pro koalice 7 %. Polsko má klauzuli propolitické strany 5 % a pro koalice 8 %.Jediný stát, který zvolil matematickou dvojnásobnou hranici pro vstup koalic doparlamentu (pro strany 5 % a koalice 10 %) je Maďarsko.
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama