Nezaměstnanost, ale jak dál, Václave ?
Četl jsem tvůj článek o stoupající nezaměstnanosti. Hm. Slov o nezaměstnaných bylo, je a bude vyřčeno mnoho. To lidem bez práce a bez peněz nepomůže. Co začít od zdola ?Skutečnosti o zhoršování ekonomické i společenské situace v Čechách jsou alarmující. Ale jak vidno, třeba zde na stránkách Parlamentních listů, těm, co by je měli urgentně řešit to vrásky nedělá. Škoda, že i na komunální úrovni se chovají politici stejně. Je snadné se vymlouvat nebo jen stroze oznámit že nejsou peníze. Nebude však snadné nastolit rovnováhu ve společnosti i ekonomice po blížícím se totálním rozkladu těchto dvou zásadních etik společnosti.
Skutečnost, že v parlamentu, senátu a ani ve vládě se nesejdou lidé, kteří by táhli za jeden provaz je dána systémem, který nazývají politici demokracií. Budiž. Ale v obci, menším městě by bylo reálné dát dohromady skupinu lidí, kteří by si uvědomili, že nezaměstnanost je prvotním problémem všech dalších nesnází. A takové to vedení obce či města, které by mělo za prioritu v první fázi zastavení rostoucí nezaměstnanosti a ve fázi druhé tuto začít snižovat, velkou naději na úspěch. Avšak realita je jiná, tak jak to vidíme i na našem malém městě. A asi po vzoru politikaření v Praze se i u nás komunálně politikaří o nepodstatném a o zásadním se nejedná, jako by ani nebylo. Proč tomu tak je ?
Proč se chce obec či město chlubit třeba výstavbou něčeho momentálně nepotřebného. Proč se nechce obec či město pochlubit tím, že nemá jediného nezaměstnaného. Jen práce, může přinést prosperitu a spokojenost. Ve státě, ve městě, v obci, je to stejné jako v rodině. Čím více rukou v rodině zahálí, tím hůře se rodině žije. Ale rodina si nijak nepomůže, když stát nevytvoří takové podmínky, aby o práci těch rukou někdo stál. Jsou dvě možnosti, dát práci více lidem za cenu snížení kumulování peněz a majetku jedincům. A to je v našich podmínkách v podstatě nemožné, protože mít peníze a majetek znamená mít i moc, přiměřenou výši peněz a majetku. Druhá možnost je, co si vypěstujeme, vyrobíme, to budeme mít. Tuto možnost prosadit není také jednoduché, protože ti lační po penězích a majetku by neměli na kom profitovat. Ve hře je i třetí možnost za předpokladu, že stát uzná, že zadluženost občanů způsobil svým jednáním při špatném nastavení rovnováhy, kdy výdaje bývají vyšší než příjmy občanů s důsledku nízkých mezd a nezaměstnanosti. Stát by zaplatil dluhy za České občany u zahraničních finančních skupin působících na území naší republiky. A následně upřednostnil práci v Čechách pro Čechy. Ale na tento krok je v naší vrcholové politice málo moudrých i odvážných. To že řešení problému nezaměstnaných nenajdeme v těch "vyspělejších západních" zemích je jisté. Jisté je i to, že jsme v oblasti zaměstnanosti po listopadu 1989 udělali dlouhý krok zpět. Mé moto je - Sebelepší myšlenky či rozhodnutí bez hmotné realizace jako by nikdy ani nebyli.
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
