PhDr. Miloslav Ransdorf, CSc.

Miroslav Ransdorf zemřel 22. ledna 2016 v Praze
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 4,03. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

Dotaz

13.08.2014 12:59:42 - sloufj

Dotaz

Pane Ransdorfe,
chtěl bych se Vás zeptat jak vidíte budoucnost Evropy (světa) ve světle současných událostí?
Můj osobní pocit je, že se dostáváme za hranu
veškeré únosnosti a to jak ve smyslu ekonomickém, tak politickém, ba i morálním. Existuje vůbec v současné situaci pověstné světélko na konci tunelu? Ať již vezmeme situaci u nás doma neustálé kauzi úplatkářství, zlodějiny a výsledky policie a justice žádné. Viz kauza Janoušek. Triviální, naprosto jasná dopravní událost , pokud by nešlo právě o pana Janouška. Bude tento případ vůbec někdy vyřešen ? To jako jasný příklad. A naše zahraniční politika, osobně jsem nejvíce flustrován z pana Zaorálka. V době kdy nastupoval do funkce jsem si o něm četl v knize dr. Plessingera (bývalý náměstek na zaminy v době min. Hájka. Co z toho zůstalo a čemu je ještě možno věřit.
Co samotná Vaše strana ? Není to už stejná písnička jako s novináři? (publikuji cokoli,hlavně když to sype).

Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.

Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)

Odpověď

13.08.2014 13:45:23 - PhDr. Miloslav Ransdorf, CSc.
Vím, že to bude vypadat jako fráze, ale tím světlem na konci tunelu je občanská společnost. Je pravda, že demokracie je v krizi, že vládne korupce a ubývá prostoru pro soukromí. Na lidi padá i strach z budoucna. Velký francouzský historik Georges Duby (znáte ho ze seriálu a knihy  Věk katedrál, na svých webových stránkách jsem o něm umístil článek Čas katedrál a scholastiky) napsal kdysi knihu Rok 1000, v níž se zabýval fenoménem masového strachu ze zlomu doby. Těsně před svou smrtí vydal publikaci, kde srovnával strachy a obavy těchto raně středověkých lidí a těch dnešních. Jedinou jistotou dnešního člověka je nejistota, ale je vzdělanější, má víc vnějších opor své existence a umí se vypořádat s novými jevy. V tom je naše naděje. Evropa znala a zná po staletí fenomén krize. A naše civilizace je jediná, která se z krize vždy dostala sama. Nebojme se krize, je to podnět pro nový začátek. Už dost dlouho píšu knihu o dějinách evropské filosofie, na které jsem už hodně pokročil a která se bude jmenovat "Znovu vymyslet Evropu".