Jenže realita je dnes úplně jiná. Mladí lidé nemají šanci dosáhnout na vlastní (a teď už ani na nájemní) byt, rodiny si berou hypotéky na celý život (pokud na ně náhodou dosáhnou) - a nájmy rostou takovým tempem, že z nich mnozí sotva zaplatí další měsíc.

A když už se někdo rozhodne postavit si dům, narazí na neprůhledné a zdlouhavé stavební řízení, které navíc od loňského července ještě více zkomplikovala státem zavedená digitalizace v pirátském podání.

Takzvaný Portál stavebníka měl lidem pomoci. Měl všechno zjednodušit a zrychlit. Místo toho přinesl zmatek, nefunkčnost a frustraci.

Mnohé stavební úřady nebyly na nový systém připravené, úředníci nevěděli, jak v něm pracovat, a občané se neměli na koho obrátit. A tak teď lidé čekají týdny, někdy měsíce či roky, jen aby vůbec mohli začít stavět.