Jak to bude s americkým mírovým plánem, ke kterému jako obyčejně z Evropy přišel protiplán, zůstává nejasné. Přesto tento plán už má svůj efekt. Srazil hodnotu akcií evropských zbrojovek, čehož si všímá analytik vystupující pod přezdívkou Amerikanets. Ten už v předchozí analýze upozornil, jak nesmírně nahoru, většinou o stovky procent, šly akcie evropských zbrojařských firem, jako je např. německý Rheinmetall.

Plán oznámen, akcie spadly

Anketa

Bojíte se, že Andrej Babiš jako premiér okrade stát ve svůj prospěch?

Bojím se toho

1%

Nebojím se toho

98%

Nevím / Je mi to jedno

1%

hlasovalo: 2782 lidí

Analytik poukazuje na to, že zkušení pozorovatelé mají důvod k cynismu vzhledem k tomu, kolik mírových jednání již selhalo. Nicméně, trhy na možnost, že by válka skončila nebo by se v ní odehrála zásadní změna, reagují jako na reálnou. Již 14. listopadu se začaly šířit zvěsti, že dohodu připravili Steven Witkoff, ruský vyslanec Kiril Dmitrijev a také prezidentův zeť Jared Kushner v Miami v říjnu. A že se chystá zásadní změna.

Na což trhy reagovaly rychle. 14. listopadu začal padat index akcií evropského leteckého a obranného průmyslu. A jeho pád se zrychlil 19. listopadu, kdy se objevily zvěsti, že dohoda má časové omezení a Zelenskyj musí podepsat do čtvrtka. A zatímco ohledně plánu se podařilo Evropanům do jednání vnést nejistotu, trhy na to zatím nereagovaly.

Stovky letadel?

Analytik má za to, že trhy totiž nereagují jen na mírový plán. Připomíná nedávné zprávy, dle kterých Ukrajina vyjádřila záměr koupit obrovské množství strojů evropské výroby. Například že by zakoupila až 150 švédských Gripenů od koncernu Saab.

Nad čímž je záhodno se pozastavit, protože by se jednalo o největší vojenskou zakázku v dějinách Švédska. Jen stroje by vyšly na 420 miliard korun, nemluvě o smlouvách na údržbu. Jenže ukrajinská pokladna zeje prázdnotou a na rok 2026 jí prý bude chybět 1,26 bilionu korun. Nemají tedy jak za stroje zaplatit, ani na splátky. Švédští představitelé se vágně vyjádřili o financování z půjčky na základě zmrazeného ruského majetku, jenže ta dle analytika nebude stačit ani na pokrytí výdajů Ukrajiny a tím méně pak na nové kontrakty. Švédové se prý snaží dosáhnout na financování z EU slibem, že se součástky budou vyrábět po celé Evropě, ale vzhledem k tomu, že evropské rozpočty jsou už teď napjaté, tak není jasné, kde by se takové finance vzaly. Kromě toho, zatímco Švédové jsou opatrní a slibují dodání až po konci války, Zelenskyj říká, že doufá, že Ukrajina bude mít letadla už příští rok. Firmě Saab po ohlášení plánovaného nákupu vyskočily akcie o 7,8 %, ale tento nárůst se už ztratil a její akcie za měsíc spadly celkem o 15 %.

Švédové nejsou jediní. Záměr dodat Ukrajině své letouny ohlásili i Francouzi s tím, že jim dodají 100 letounů F4 Rafale. A pokud je jedna zakázka v miliardových hodnotách nepravděpodobná, dvě, na různá letadla, jsou už neuvěřitelné. Stejně jako Švédům by Francouzům trvalo přibližně deset let zakázku splnit a stejně jako Švédové i Francouzi zmiňují půjčku financovanou zmrzazeným ruským majetkem jako zdroj financování.

Analytik upozorňuje, že z těchto dohod nevznikají žádné povinnosti. A že jsou poněkud podivné, vzhledem k tomu, že Francouzi i Švédové budou soutěžit o neexistující zdroj financí, Ukrajinci chtějí pořídit letadla za více než 800 miliard korun ačkoliv mají bilionovou díru v rozpočtu, západní letadla na Ukrajině díru do světa ani do ruské obrany neudělala a mít dvě různá letadla by bylo náročné i v mírových podmínkách. Zmiňuje, že Rafale i Saab čelí konkurenci od Američanů a jejich F-35.

Fotogalerie: - O obraně ve Fantově sále

„Ačkoli se to na veřejnosti neříká, Evropané a Ukrajinci si plně uvědomují, že tyto dohody jsou pouhou fantazií, kterou lze jen stěží realizovat prostřednictvím reparační půjčky, a i tak je jejich uskutečnění nepravděpodobné. Přesto je oznámili v naději, že zlepší pověst domácího obranného průmyslu u veřejnosti. Je také možné, že tyto dohody využívají k vyvíjení tlaku na ostatní členské státy EU, aby financovaly reparační půjčku, a sázejí přitom na sliby společné výroby v rámci celé unie,“ odhaduje analytik. A dodává, že Ukrajinci z toho mají také skvělou zprávu, tedy pro ty, kdo čtou hlavně titulky.

Šestnáctiprocentní ztrátu od oznámení plánu na ukončení války má také koncern Rheinmetall, jehož akcie, které šly od začátku války nahoru o 2 000 %, považuje analytik za nafouklou bublinu.

Tlak na Ukrajinu

Kromě toho, trhy mohou dle analytika reagovat ještě na jednu věc. Totiž že Ukrajina je v posledních měsících pod největším tlakem, a to na bojišti, v oblasti financí, politické i infrastrukturní. „Trhy možná nevnímají zprávy o jednání jako známku toho, že válka skončí, ale že Ukrajině zvoní hrana,“ odhaduje.

Dodává, že není důvod předpokládat, že se v Evropě pohne kormidlem, protože nedefinovaná ruská hrozba zůstane a evropské vlády budou nadále sypat peníze zbrojařům. „Nicméně, neuvěřitelné nadhodnocení společností jako Rheinmetall pravděpodobně nepřežije konec války, protože vyjednání míru by mohlo donutit EU ke snížení některých svých výdajů. Další firmy v obranném průmyslu jako Saab (+935 %), Leonardo (+833 %), BAE Systems (+485 %) a Thales (+324 %) zaznamenaly od roku 2022 obrovské zisky, ale každá z nich také ztratila více než 10 % své hodnoty za poslední týden. Pokud Evropané nedokážou zajistit, aby válka pokračovala dlouhodobě, čeká tyto obranné společnosti dlouhý pád,“ soudí analytik.

Psali jsme:

Co s Ukrajinci v ČR po válce? Padla vážná doporučení

Až Milion chvilek spálí americkou vlajku. Keller o pátých kolonách

„Hrozí další Mnichov.“ Minář žene lidi před americkou ambasádu

500 000 mrtvých, 161 000 dezertérů. Ukrajinští poslanci vypustili čísla