Bc. Stanislav Mackovík

  • KSČM
  • Liberecký kraj
  • krajský zastupitel
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 3,8. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

10.08.2015 7:23:00

Příčiny a důsledky bezohledné zahraniční politiky Západu

Příčiny a důsledky bezohledné zahraniční politiky Západu

Současná obrovská migrační vlna je důsledkem bezohledné zahraniční politiky Západu. Euroatlantické vazby mezi USA a EU jsou prostředkem prosazování zájmů USA po celém světě.

V zájmu Bílého domu je vedena řada válečných konfliktů, jejichž pravou podstatu musí mainstreamová média zakrývat. Vliv médií je proto účelově podporován, což je dáno skutečností, že média jsou nástrojem, kterým je možné efektivně manipulovat veřejné mínění. Ve světě, kde mají média velkou váhu, se neřeší ty věci, které jsou důležité, ale ty, o kterých televize a noviny říkají, že mají být důležité. Proto jsou agresivní války a násilné změny vlád, které realizují USA a jejich vazalové v NATO, v médiích prezentovány jako humanitární akce nebo jako podpora demokratických sil v dané zemi. Scénáře pro porušování mezinárodního práva jsou už několik let stejné. Nejprve barevná revoluce, ekonomická blokáda, to vše s podporou „domácích" nevládních organizací, jejichž hlavní aktéři se jezdí školit především do USA. Pak následuje mnohdy přímá vojenská angažovanost ve prospěch právě výše zmíněných nevládních struktur. Výsledkem tohoto letitého „snažení"  je velký nárůst uprchlíků ze zemí, kde je nový režim ještě horší než ten předchozí - popřípadě daný stát po západní ,,pomoci" rovnou ovládají teroristé.

Nedávno byl zveřejněn údaj, že v roce 2014 ztratila světová ekonomika vlivem válek 14,4 bilionů dolarů. To je asi 13,4 % světového hrubého produktu. Bohužel - válka je velký byznys a proto nejsou prostředky na potřebné. Migrace je výsledkem konfliktů.

Ve statistikách Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) je uvedeno, že koncem loňského roku bylo ve světě 59,5 milionů běženců. Od konce druhé světové války je to až astronomické číslo. Na takový počet běženců nejsou v dostatečné míře připraveny prostředky.

Pokud jde o řešení problematiky migrantů v ČR, současná vládní garnitura musí řešit jak umístění uprchlíků v azylovém procesu, tak i zachycené imigranty, kteří o azyl v ČR nemají zájem. Je evidentní, že se jedná o problém, který je nový a na naše poměry ekonomicky, logisticky a bezpečnostně náročný. V důsledku dlouhodobé nekoncepční politiky vlád po roce 1989 došlo ke snížení kapacit zařízení, která lze využít pro případné momentální umístění uprchlíků. Tristní je personální situace v bezpečnostních složkách a naší armádě, které mají za sebou opakovanou personální redukci a finanční podhodnocení. Tento stát nemá žádnou vlastní dlouhodobou koncepci zdravotnictví, armády, policie. To se zákonitě musí projevit v tom, že nový problém kolem uprchlíků se řeší ze dne na den.

Není tomu tak dávno, kdy se přijímala preventivní bezpečnostní opatření například na našich letištích, která měla zabránit přenosu infekčních chorob u cestujících v letecké dopravě. Současný problém běženců je proto velkou neznámou a představuje do určité míry větší riziko, neboť migrace nepodléhá prakticky žádným pravidlům a zavedeným postupům. Tím spíše, pokud jde o migraci ilegální, která neprochází turniketem v letištní hale.

Zároveň si musíme uvědomit, že migrační vlna nezačala včera - ale byla nastartována před 3 až 4 lety. Reakce UE a tím pádem i naší vlády je opožděná. Činí se kroky až na řešení důsledků a promarnil se čas, kdy bylo možně se lépe připravit a zabránit některým nežádoucím jevům. Mezinárodní organizace pro migraci ve svých zprávách uvádí, že v letech 2000 až 2014 zahynulo při pokusu dostat se do Evropy 22,4 tisíc lidí. Jen v minulém roce zemřelo 3,5 tisíc lidí. Tato čísla zůstávala dlouhou dobu pro média tabu. Stejný nezájem tato čísla vyvolala u mnoha politiků v EU. Jisté je, že kdyby se jednalo o mrtvé u ruských nebo čínských hranic, pak by zpravodajství byla jen a jen o nich. Určitě by se celá řada manažerů pravicové politiky prezentovala jako zastánci lidských práv. Za této situace tomu však tak není.

USA, EU a jejich chrabré NATO nechávají problém z místa vzniku exportovat do zahraničí. Jsou sice schopni do zájmových lokalit posílat různá úkolová bojová uskupení - nejsou ale schopni zabránit humanitární katastrofě v daných lokalitách a těžkopádně dokáží zajistit bezpečnost na moři a v neposlední řadě na vlastních hranicích. Například většina ilegálních migrantů ze Sýrie přichází z Turecka, tedy členské země NATO.

Aby to nebylo jednoduché, USA to vše ze zámoří sledují a ještě mají odvahu kritizovat EU za porušování lidských práv ve vztahu k migrantům. Skutečnost je taková, že pokud by v nedávné minulosti dopadlo méně bomb na Irák, Sýrii, Libyi a další státy, bylo by méně utonulých a méně těch, kteří se snaží dostat tunelem do Francie nebo naskakují na kamiony.

Za tupou reakci na současný stav je možné pokládat tzv. kvóty uprchlíků, které mají státy EU přijímat. Podle KSČM je rozhodnutí této záležitosti na jednotlivých členských státech Také Česká republika by se měla aktivně, ale suverénně, rozhodnout s přihlédnutím k domácím podmínkám.

Navíc - nikdo srozumitelně neřekl, zda se kvóty týkají všech běženců, nebo jen těch legalizovaných. Podle některých agentur by v roce 2015 mělo do Evropské unie proniknout půl milionu až jeden milion nelegálních běženců. Na takový počet žádné kvóty stačit nebudou. Pochybuji, že naše vláda má dostatek prostředků na jejich začlenění, když není schopna umožnit řádné začlenění stovek tisíc vlastních občanů. Není schopna a snad ani ochotna měnit tradici předchozích vlád, kdy se u nás 10% nezaměstnanost považuje za výhodu tržního systému a podle stejných dogmat je prý chudoba lepší než fronta na mandarinky. Případná nadměrná pozitivní diskriminace běženců ze strany vlády povede k nárůstu xenofobie, mezikulturních konfliktů a nárůstu popularity pravicových nacionalistických subjektů. Jenom řízená imigrace může vést k demografickému, kulturnímu a sociálně-ekonomickému obohacení domácí společnosti. To musí být hlavním důležitým úkolem současné vlády ČR.

Za systémové řešení problému ze strany vlády se nedá považovat případná „privatizace" migračního procesu, kdy po vyčerpání kapacit státem vlastněných ubytovacích zařízení se bude platit za pronájem bytů ve vlastnictví ne zrovna sociálně vnímavého magnáta.

KSČM i nadále bude požadovat exaktně jasné stanovisko vlády k této problematice. Využijeme všech možností - včetně interpelací na premiéra a jednotlivé ministry tak, aby byla opatření jimi činěná v kontextu situace a neprohlubovala problémy našich občanů a naší ekonomiky.

Poslanec parlamentu ČR Stanislav Mackovík (KSČM)

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout