Dipl.-Pol. Jana Maláčová, MSc.

  • ČSSD
  • ministryně práce a sociálních věcí
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je -1,69. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

27.01.2021 17:15:00

Investice do náhradní rodinné péče je velmi správným krokem

Investice do náhradní rodinné péče je velmi správným krokem

Projev na 79. schůzi Poslanecké sněmovny 27. ledna 2021 k zákonu o sociálně-právní ochraně dětí

 Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, ještě jednou dobrý den.

Cílem této novely, tohoto návrhu zákona je pomoci dětem, které mají od začátku svého života v životě obrovskou smůlu. Cílem je zajistit jim kvalitní náhradní rodinnou péči, protože nemohou vyrůstat u svých rodičů a úlohou státu je se o tyto děti adekvátně postarat. Asi víte, že aktuálně je v České republice zhruba 8 000 dětí, které žijí v ústavech, z toho zhruba 1 500 je mladších tří let. Asi nemusíme diskutovat o tom, že následky ústavní péče si tyto děti často nesou do konce života a my to chceme změnit. Když jsme vyjednávali tuto novelu zákona, včera jsme ji představovali, se zástupci různých forem náhradní rodinné péče, tak jsem zmiňovala, že si nechci vybírat mezi jednotlivými formami náhradní rodinné péče, protože si myslím, že každá má svoji důležitou roli v celém tom systému a každá je důležitá. Nicméně teď bych se chtěla vyjádřit ke třem základním otázkám. Ta první je pěstounská péče. Jak sílící problém pěstounské péče je, ukazuje nedostatek pěstounů na přechodnou dobu, kteří jsou v podstatě připraveni převzít dítě do krátkodobé péče během dvaceti čtyř hodin.

Zatímco na konci roku 2017 poskytovalo přechodnou pěstounskou péči 651 rodin, předloni to bylo už jenom 631 rovin a na konci minulého roku, to znamená na konci roku 2020, to bylo již jen 593 rodin. Noví pěstouni se téměř nehlásí. Důvod bude finanční. Přechodní pěstouni mají nyní pouze 20 tisíc korun hrubého, odměny se jim daní bez ohledu na počet dětí, o které pečují.

Chtěla bych podotknout, že díky těmto lidem se daří vyřešit mnoho náročných krizových situací, a proto i když ve vládní verzi navrhujeme 22 tisíc hrubého, to znamená zvýšení o dva tisíce, myslím si, že adekvátní odměna pro přechodné pěstouny by byla 30 tisíc korun. Pozitivní změnou ale ve vládní předloze je, že pěstounům na přechodnou dobu bude nově přiznáván i jednorázový příspěvek při převzetí dítěte, a to ve výši 8-10 tisíc korun podle věku dítěte. To si myslím, že je velké pozitivum, které se nám podařilo na vládní úrovni vyjednat.

Dále máme samozřejmě logicky nedostatek profesionálních dlouhodobých pěstounů, zejména pro sourozenecké skupiny anebo pro děti s postižením. Navrhujeme proto navýšení odměny pro ty dlouhodobé pěstouny. Asi nemusím zmiňovat, že novela tohoto zákona nebyla osm let, proto i ty částky už jsou poměrně nevalorizované, tak jak je to bohužel u téměř všech cílových skupin a u dávkového systému obecně, který má na starosti MPSV, a ty částky se valorizují přes zákon. Otázkou je, zda by se to nemělo změnit. O tom se pobavíme později.

Dlouhodobí pěstouni, kteří pečují právě o sourozence nebo děti s postižením, tak při péči o dítě v prvním stupni závislosti navrhujeme navýšení z 12 na 18 tisíc měsíčně, při péči o dvě děti z 18 na 20 tisíc korun měsíčně. Po osmi letech si myslím, že to navýšení je adekvátní. Samozřejmě bych si přála, aby byla navýšena odměna všem profesionálním pěstounům, nejlépe by bylo, tak jak už jsem zmiňovala, najít takový systém, který by byl transparentní a který by byl valorizován na pravidelné bázi, například přes koeficient odměny pěstouna, který by byl navázán na minimální mzdu, tak aby docházelo opravdu k pravidelné valorizaci a nemuselo to být vždy předmětem novely zákona. Pro tento návrh budu zejména v sociálním výboru hledat podporu, a to nejenom na základě diskuzí z posledních týdnů a měsíců.

V novele je také navržena vyšší podpora odborných služeb pro pěstounské rodiny. Ty jsou totiž klíčové i pro prevenci předčasného ukončení pěstounské péče. Dojde tedy ke zvýšení státního příspěvku na výkon pěstounské péče ze 48 na 54 tisíc korun ročně pro úřady a organizace, které s pěstounskými organizacemi pracují a nabízí jim pomoc při zvládání náročné péče o svěřené děti. Zde je opět ze strany těch organizací zmiňován jako ideál 60 tisíc korun. Jsem ochotna v sociálním výboru a také se svými vládními kolegy o tom diskutovat tak, abychom skutečně v této velmi těžké době veškerým formám náhradní formě rodinné péče poskytli podporu. Co se týká ZDVOPů, tak novela obsahuje úpravy týkající zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, ty tzv. ZDVOPy. Jsou to krizová zařízení, která poskytují ochranu dětem, které se ocitly bez jakékoliv péče a potřebují rychle podat pomocnou ruku. Asi všichni známe ty srdceryvné příběhy dětí, kdy se po velmi složité rodinné situaci musí jednat velmi rychle. Novela navyšuje státní příspěvek z 22 800 na 30 tisíc korun měsíčně na jedno dítě. Zvyšují se totiž v posledních letech náklady, mzdy atd. Fond ohrožených dětí, jak jsem mluvila včera s paní ředitelkou, považuje za ideál 32 tisíc korun. Pokud se mi podaří vyjednat podporu jak s Ministerstvem financí, tak v rámci sociálního výboru, tak bych byla za navýšení tohoto příspěvku ráda o ty další dva tisíce korun, protože si myslím, že to je skutečně nezbytné. V minulých letech toto dofinancovávání na roční bázi administrovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí přes dotační titul, nicméně to je jak pro příjemce, tak pro ministerstvo extrémně administrativně náročné. Důležité je u ZDVOPů také zdůraznit, že dojde ke snížení jejich maximální kapacity ze současných 28 dětí na 20 dětí tak, aby se více přiblížila tato zařízení rodinnému prostředí, a myslím si, že to je velmi dobrý krok.

Co se týká kojeneckých ústavů, tak další významnou změnou je omezení možnosti umístit děti do tří let do bývalých kojeneckých ústavů, dnes dětských center. Ta jsou v gesci Ministerstva zdravotnictví. Péče o děti je zde nejvíce finančně nákladná: 44,5 tisíce korun stojí zhruba místo v ústavu, 20 tisíc korun v náhradní rodinné péči, 7 200 stojí terénní práce s rodinou. Z těch čísel je to velmi zřetelné. V novele proto zakazujeme umístění do dětských domovů pro děti do tří let ze sociálních důvodů. Myslím si, že to je krok správným směrem. Více Ministerstvo práce a sociálních věcí nemůže udělat z hlediska rozdělení kompetencí, nicméně já osobně se domnívám, že kojenecké ústavy jsou reliktem minulosti a měly být už dávno zrušeny. I proto podporuji návrh pana poslance Juchelky. Jedná se o sněmovní tisk 944. Je to novela zákona o zdravotních službách, kde se navrhuje zrušení kojeneckých ústavů. Já to osobně velmi podporuji a myslím si, že bychom měli udělat všechno pro to, abychom našli jiné, lepší řešení.

Poslední věc, ke které bych se ráda chtěla vyjádřit, je zaopatřovací příspěvek. To je novum, velmi důležitá věc, kterou jsme připravili na základě podnětů z terénu. Jedná se vlastně o podporu dospívajících dětí, které odcházejí z náhradní péče, a v podstatě ze dne na den se ocitají, řeknu to lidově, na dlažbě. Myslím si, že by stát měl těmto dětem, které odcházejí zejména z dětských domovů, pomoci. Proto pro mladé dospělé po skončení ústavní či pěstounské péče, kteří chtějí studovat, to znamená pokračovat ve svém vzdělání, ve studiu, navrhujeme zavedení tzv. zaopatřovacího příspěvku ve výši 15 tisíc korun měsíčně. Logicky podmínkou tohoto zaopatřovacího příspěvku, protože když tito mladí dospělí studují, nemají rodiče, kteří by se o ně starali, to znamená, že jsou odkázáni pouze sami na sebe, tak podmínkou je dodržování studia, také dodržování individuálního plánu ve spolupráci se sociálním kurátorem.

Dovolte, vážené paní poslankyně a páni poslanci, abych to shrnula. Pokud jde o finanční dopady návrhů novely, tak se předpokládá zvýšení výdajů státního rozpočtu ročně zhruba o 180 mil. korun. I vzhledem k tomu, kolik stojí stát náklady na dlouhodobě nevhodnou ústavní péči o děti, je investice do náhradní rodinné péče velmi správným krokem. Myslím si, že ohrožené děti; děti, které mají vlastně od začátku svého života obrovskou smůlu, tak si naši podporu zaslouží a měli bychom investovat do všech forem náhradní rodinné péče. Každá má v tom systému svoji roli a každá je potřebná. Důvodem podpory by ve vyspělé společnosti nemělo být jenom to finanční nebo ekonomické hledisko, ale zejména to lidské. Myslím si, že se shodneme, že děti by neměly končit v ústavech, že rodinné prostředí je pro ně velmi zásadní. A také bych ráda zdůraznila, že musíme klást důraz na prevenci odebírání dětí z biologických rodin, a pokud to není možné vlastně tomuto drastickému kroku zabránit, tak musíme nastavit kvalitní a dostupný systém náhradní rodinné péče, protože pro nás musí být vždy zásadní zájem dítěte. O to tady jde. Vždy musí být zásadní zájem dítěte. Proto věřím, že při projednávání novely budeme všichni myslet především na děti, a já jsem velmi připravena k těm debatám, které nás v příštích týdnech čekají, a velmi vás prosím o podporu tohoto zákona, resp. této novely.

Děkuji.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama