Česká myslivost má více než tisíciletou tradici a ve světě je uznávána právě proto, že v našem – českém pojetí - nejde jen o pouhý lov volně žijící zvěře, jako v řadě jiných zemí světa, kde slovo „myslivost“ ani neznají, ale o skutečně pečlivě promyšlenou činnost speciálně vyškolených lidí – myslivců, kteří ve svém volném čase a bez nároku na jakékoli výhody, zvěř nejen pečlivě ochraňují, chovají, přikrmují, zušlechťují, ale poté, na konci tohoto řetězce, také - zvěř nevhodnou do chovu – loví, čímž obohacují trh s potravinami kvalitní zvěřinou.
Myslivost je na našem území již historicky postavena na právním základě a je činností ochraňující, využívající a zkvalitňující přírodní bohatství na úseku ochrany, zušlechťování, chovu a lovu zvěře a jejich životních podmínek jako nedílná součást souboru hospodářských činností člověka prováděných v přírodě.
Předpisem nejvyšší právní síly, který určuje odpovědnost za uchování zvěře jako zděděného přírodního bohatství pro příští generace a který vytváří základ a zmocnění k vytvoření systému zajišťujícího naplnění tohoto cíle je přímo Ústava České republiky. Již v preambuli Ústavy je uvedeno: „…………….My, občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku,…………….odhodláni společně střežit a rozvíjet zděděné přírodní a kulturní, hmotné bohatství,…………“. To, že pod pojmem „přírodní bohatství“ je také rozuměna volně žijící zvěř, pak stanovil již § 1 zákona o myslivosti z roku 1962 (tj. zákon č. 23/1962 Sb., ve znění zákona č. 146/1971 Sb., zák. č. 96/1977 Sb., zák. č. 143/1991 Sb., zák. č. 270/1992 Sb., zák. č. 289/1995 Sb., zák. č. 166/1999 Sb., zák. č. 238/1999 Sb. a zák. č. 132/2000 Sb.), který uváděl, že: „…Myslivost je činností ochraňující, využívající a zkvalitňující přírodní bohatství na úseku ochrany, zušlechťování, chovu a lovu zvěře a jejich životních podmínek……………“. Tento citovaný zákon o myslivosti č. 23/1962 Sb., ve znění změn, novel a doplňků byl platný až do 1. července 2002, kdy nabyl účinnosti nový zákon o myslivosti, tj. současně platný zákon č. 449/2001 Sb., který již v ustanovení § 2 písm. b) přímo hovoří o „zvěří obnovitelném přírodním bohatství“ představovaném populacemi druhů volně žijících živočichů uvedených v tomtéž ustanovení zákona o myslivosti, pod body c) a d).
Současně platný zákon o myslivosti č. 449/2001 Sb., je dnes novým a zásadním dokumentem v oblasti české myslivosti a upravuje zejména chov a zachování druhů zvěře volně žijících na území České republiky, výjimečné držení zvěře v zajetí, dovoz a vývoz živé zvěře, dovoz a vypouštění živočichů, kteří zatím nežijí na území České republiky, tvorbu a využití honiteb (tj. přesně vymezených lokalit, na kterých je v souladu se zákonem prováděn výkon práva myslivosti oprávněnými subjekty - myslivci), postavení a právní poměry honebního společenstva, ochranu myslivosti, užívání honebních pozemků a zlepšování životních podmínek zvěře, regulaci stavů zvěře, provádění lovu zvěře, včetně lovu zvěře na nehonebních pozemcích, provádění lovu živočichů, kteří nejsou zvěří, náhradu škody způsobené na zvěři a na mysliveckých zařízeních, kontrolu ulovené zvěře, výkon státní správy myslivosti, dozoru a sankce za neplnění nebo porušení povinností, státní podporu udržení historické a kulturní úrovně a tradic české myslivosti.
Co je však pro výkon práva myslivosti dnes v České republice podstatné? Je to výměra státem uznaných honiteb, jejichž minimální výměra je, v souladu se zákonem, nyní již jen 500 ha, přičemž některé druhy zvěře, zejména zvěř jelení, vyžaduje, podle klasické odborné myslivecké literatury, má-li jít o chovnou oblast, rozlohu cca 2500 až 3500 ha a větší. Je faktem, že současná výměra uznaných honiteb (500 ha) je již opravdu na samé hranici únosnosti a odpovídá spíše jen chovu zvěře srnčí, ovšem řada novodobých podnikatelských subjektů, již od politického zvratu v roce 1989 usiluje o to, aby došlo k dalšímu snížení výměry uznaných honiteb dokonce na polovinu současné výměry, tj. na 250 ha a tuto výměru, bohužel, navrhuje i současně předkládaná novela zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, který prosazuje ODS prostřednictvím svého ministra zemědělství Bendla.
Je třeba si uvědomit, že pokud by byla tato novela přijata, došlo by v podstatě k likvidaci lidové myslivosti a většiny mysliveckých sdružení, která zákon o myslivosti v praxi fakticky provádí, ročně k ochraně zvěře bezplatně odpracují statisíce brigádnických hodin, další tisíce hodin svého volného času věnují přikrmování zvěře v zimním období, a ušlechtilá zvěř, včetně zvěře srnčí, daňčí, mufloní i jelení, by byla naprosto neplánovaně a bezhlavě vystřílena nenasytnými majiteli několika málo hektarů půdy, kterou si řada z těchto „novodobých lovců“ (nikoliv myslivců) účelově zakoupila právě proto, aby mohli zlikvidovat současně fungující lidovou myslivost, vyštvat pracovité myslivce starající se celá desetiletí o naši zvěř a ovládnout veškerý lov zvěře, bez ohledu na plány chovu a lovu. A toto nebezpečí je velmi reálné, neboť v řadě tzv. pronajatých honiteb, se to již několik let u nás v České republice děje a orgány státní správy myslivosti zde, bohužel, působí jen v roli bezzubého diváka. Proto se již konečně vzpamatujte a řekněme ODS – DOST! Dost bylo lumpáren, privatizací, „tunelů“ a ohlupování poctivých pracujících lidí, včetně pracovitých myslivců a obohacování se ničemů, kteří doposud pro myslivost nehnuli ani prstem!
Doc. JUDr. Miroslav NĚMEC, Ph.D.
Předseda Rady pro otázky vnitřní bezpečnosti státu
a odborný mluvčí NS LEV 21 pro oblast vnitřní bezpečnosti
