I přes nesporný progres se zůstává někdy ve třetině, maximálně v polovině cesty. Komunikace o tom, co město chystá, jaké jsou plány a co by vlastně voliči potřebovali, je zoufale těžkopádná a nepřináší požadovaný efekt.

Karlovarský magistrát se od roku 2010 snaží ve větší míře zapojit do dění širší veřejnost. Nejviditelnějšími výsledky zapojování jsou diskusní fóra v jednotlivých čtvrtích, studentský parlament a přenos z jednání zastupitelstva na internetu. Začnu odzadu -přenosy jsou bezvadná věc. Stejně jako možnost jejich zpětného zhlédnutí (lze samozřejmě diskutovat nad technickým provedením, zda by třeba nešlo k přenosu a následné záznamu použít služeb YouTube, ale to považujme za hrátky s detaily). Zakopaný pes leží jinde a to v čase konání zastupitelstva. Ráno ve všední den je možná výhodné pro úředníky, ale krajně nevýhodné pro voliče. Pokud chce zaměstnanec něco řešit, není jiný volba než si na svůj problém vzít dovolenou. Časný čas opravdu neumožňuje občanům se plnohodnotně zapojit do debaty nad stavem svého města. Proto když se podíváte na přenos (nebo jednání navštívíte), najdete mezi diváky nejčastěji politiky mimo zastupitelstvo a kmotry některých stran. Začátek jednání v odpoledních hodinách by jistě uvítala celá řada občanů.

I studentský parlament je jistě prospěšná věc. Umožňuje žákům a studentům základních a středních škol trochu poodhalit běžné komunální problémy a pro město je zase výhodný pohled mladé generace na stav ve městě. Nápady středoškoláků nejsou tak ulítlé, jak by se předpokládalo (možná kromě požadavku na provozovnu KFC ve městě), trochu smutnější je skutečnost, že zejména stesky nad MHD vyslyšeny nebyly. A to přes skutečnost, jak početnou část přepravy studenti tvoří.

Veřejná fóra se začala konat v rámci zapojení do sítě tzv. Zdravých měst, ze které se minulý rok vystoupilo. Nicméně fóra se budou konat dál. Nedá se magistrátu upřít, že by o konání těchto diskusí informovalo málo - výlep je vždy důkladný. Trochu zrádný je opět čas, nicméně se jde voliči vstříc (středa od 17:00). Problém fór je, že je jich málo. Během jednoho roku všeho všudy sedm. Do okrajovějších čtvrtí se zavítá jednou za rok, což se dá pomalu srovnat s návštěvou koloniálních místodržících imperiálních držav. Neexistence nějaké zpětné vazby v podobě například místních výborů tento pocit jen posiluje. Na druhou stranu je třeba férově říci, že voliči se k diskusi příliš nehrnou. Fóra navštěvuje vždy jen několik lidí, většinou seniorského věku. Generace aktivních chybí a tuto možnost ignoruje. Takže ona možná návštěva koloniálních držav jednou za rok stačí...

Tím nám pružnost magistrátu poměrně končí. O to více to vyniká ve vztahu k dvěma klíčovým akcím, které změní tvář města na mnoho let dopředu. První z nich je rozvoj území mezi Solivárnou až po starou vodárnu. Jistě, drtivou většinu pozemků má soukromý investor, ale město se (správně) snaží prosadit určitou regulaci výstavby. V prvních návrzích totiž soukromá firma přišla s mrakodrapy o třiceti patrech či obřími prosklenými hvězdnými branami. S velkou slávou byla vyhlášena městem soutěž, kde se mělo území řešit, s menší slávou byla vybrána tři druhá místa s tím, že vypracují společný projekt. To bylo před dvěma a čtvrt lety. Zpracování připomínek k území, stejně jako nový územní plán města, má zpracovávat poměrně tajemná pracovní skupina pro územní plán. Je tak utajená, že ani jindy docela dobře informovaný magistrátní web ji neodhaluje. Cena její práce je sto tisíc korun měsíčně pro pět jejich členů (do července 2015 byli členové čtyři, ale i ČSSD chce za dvacet tisíc měsíčně ledasco říci...). Je otázkou, jestli jsou peníze nakládány efektivně a zda nemá magistrát dostatek kapacit.

Druhý problém se jmenuje rozpočtové období EU 2014-20. Z něho totiž vycházejí i nové operační programy fondů EU, ze kterých je možné čerpat peníze. To minulé rozpočtové období zanechalo drobnou pachuť (poslední podpořený projekt - venkovní bazén - dokonce značnou nevolnost). I když je připravena obecná strategie, její doporučení zatím vypadají jako předvolební program libovolné politické strany. Obecný, bezobsažný. Abych opět nebyl tak kritický, má už dva první konkrétní výstupy. Jedním z nich je výběrové řízení na projekt na lanovku mezi Thermalem a hotelem Martell (podpora vertikální dopravy je jednou z priorit), druhým je výběrové řízení na možnost vlakotramvaje za využití současné sítě železnic. Já osobně mám železnici rád, ale vidím zde spíše touhu betonářů po nových zastávkách (výstavba nové zastávky není nejlevnější, musí se počítat se třemi až čtyřmi miliony za jednu) než touhu podpořit veřejnou dopravu ve městě.

A tím se dostáváme k podstatě věci. Vedení města se v tomto ohledu chová jak legendární tajemný hrad v Karpatech. V okamžiku, kdy se může rozhodovat o podobě města na mnoho let dopředu, je veřejnost nedostatečně zapojována. Existují různé sofistikovanější nástroje, jak se občanů ptát. Město je nechce (nebo neumí?) využít. Popel na hlavě nemá ale jen město. Poslední ankety, která se zabývala největšími problémy města, se zúčastnilo 176 respondentů, což v padesátitisícovém městě není zrovna nejlepší vzorek. Magistrát necítí tlak ze strany veřejnosti a tak je reakce adekvátní, proč by taky kdo snažil...

Obecně mizerná informovanost vedení města je něco, co mě nepřestává fascinovat. Rada města žije v zajetí představ, že vše se vyřeší tiskovou konferencí a zbytek vyřeší média. Svoje kroky nevysvětlují ani na internetu, ani na sociálních sítích, ale ani na jednání zastupitelstva, které je de facto jediným oficiálním fórem pro občany. Přístup poloviny 20.století je v roce 2015 přežitek.

Jindřich Čermák

Článek vyšel také na webu autora www.politikakv.cz