Pane doktore, poslední rozhovor jsme vedli ještě před volbami, kdy probíhala hektická, až agresivní kampaň. Dnes již známe výsledky. Jak tedy hodnotíte výsledky voleb a jejich vliv na politickou mapu ČR?

Určitě nejsem sám, kdo si před volbami říkal, že zase nemá koho volit. S tím rozdílem, že letošní volby byly i jakýmsi referendem o tom, zda chceme pokračovat v politice bezobsažných gest a hesel, kterou vyznávala vláda Petra Fialy, nebo chceme zkusit něco jiného. Nechci být zbytečně optimistický, ale vidím určitou naději v tom, že nová vláda se více zaměří na reálná témata, která zajímají občany naší republiky a s nimiž navíc může česká vláda něco udělat. Že se od vykřikování hesel o světových lídrech, o hybridní válce, o dezinformacích vrátíme k praktickým otázkám fungování naší ekonomiky a společnosti. Pro mě je navíc naprosto zásadních několik témat, jimž se i odborně věnuji opravdu dlouhodobě a která možná část společnosti jako prioritní nevnímá. Jde zejména o naprosto nezbytnou důkladnou reformu veřejnoprávních médií, o zásadní posílení ochrany svobody projevu a práva na informace a soudní ochrany obecně. Není žádným tajemstvím, že jsem během minulého období vlády Andreje Babiše nebyl žádným jejím obdivovatelem. Vystupoval jsem proti ní v době, kdy spousta dnešních podporovatelů končící Fialovy vlády okřikovala lidi za to, že chodí po lese bez roušky. Ale osobně znám řadu lidí z hnutí ANO i z dalších stran budoucí koalice, kteří ve mně vyvolávají pocit, že by to příští volební období nemuselo být tak špatné.

Volby ukázaly na silný vliv populismu a nespokojenosti veřejnosti s tradičními stranami. Jak si myslíte, že by měla nová vláda reagovat na tuto vlnu nespokojenosti? Jaké kroky by měla podniknout, aby se obnovila důvěra veřejnosti v politiku a demokracii?

Tohle je opravdu zajímavá otázka. Už jen proto, že v těchto volbách jsme neměli ani jednu tradiční stranu. Vždyť ODS dávno opustila myšlenky pravice, KDU-ČSL už není ani křesťanská ani lidová, TOP 09 žádnou tradici nemá, Starostové nejsou starostové a o Pirátech bych ani nemluvil. Zmizela KSČM, ČSSD. Už dávno před volbami mě překvapilo, že místo toho, aby lidé s profesorským titulem, typu Petra Fialy, převálcovali populistické politiky elegancí svého projevu, nastal pravý opak. Jako volič bych od nastupující vlády očekával to, že se přestane honit za počtem lajků a sledujících na sociálních sítích a že začne opravdu pracovat. Já si nemyslím, že by lidé přestali věřit v politiku a demokracii. Spíš je jim to všechno naprosto jedno. A nedivím se tomu. Pokud se dnes dovídáme, že nepedagogičtí pracovníci ve školách nedostanou přidáno, ale zato se chystá demonstrace pro to, aby na budově Národního muzea znovu zavlála vlajka Ukrajiny, kde to jsme? Jsem přesvědčen, že dlouhodobě úspěšná bude vláda, která se přestane honit za lacinou popularitou. Která se přestane vymlouvat na to, co zavinila předchozí vláda. Je mi jasné, že to není příjemná cesta. Ale instagramové posty a rádoby vtipné poznámky na X-ku nebo Facebooku, to přece není řádná správa našeho majetku.

Psali jsme:

„Složili se na raketu místo na nemocné děti. Na pobl*tí.“ Umělci ke sbírce

Hrozí nebývalé zdražení potravin. Varování: Na to už nebudete mít

Hamplová aktivistům: Ukrajinskou vlajku si dejte na svůj dům, ne na muzeum

„ČT je nereformovatelná. Zrušit.“ Jan Tománek má vlastní zkušenost

Předávání moci, jak vidno, provází určité „naschvály“ obou stran, jak končící Fialovy vlády, tak nastupujícího Babiše. Fialova vláda se rozhodla nepředložit návrh státního rozpočtu, což podle některých kritiků může být vnímáno jako politický tah. Co si o tomto rozhodnutí myslíte? Je to zodpovědné a férové vůči budoucí vládě, nebo jde o záměrnou komplikaci pro nově vznikající kabinet?

V poslední době se mluví o tom, že je to protizákonné. Podle mě je to ale hlavně důkaz toho, že vláda Petra Fialy nikdy nepochopila svou roli. Že nepochopila, že tu není proto, aby nám vládla, ale aby řádně spravovala náš majetek. Už když jsem kandidoval do Senátu, přirovnával jsem práci politika k práci právníka. Práce a odpovědnost právníka začíná okamžikem, kdy si ho klient vybere. U politiků volbami jejich práce a odpovědnost naopak často končí. Kdyby si můj klient místo mě vybral časem někoho jiného, udělám maximum pro to, abych novému zástupci předal všechno, co mám. Protože ctím svou povinnost jednat v nejlepším zájmu toho, koho zastupuji. Pokud končící vláda klade té nové až dětinské překážky, ukazuje tím, že si neváží těch, koho zastupovala. Je mi celkem jedno, jak moc jsou politici féroví vůči sobě navzájem. Ale tohle je projev naprosté neloajality vůči voličům, vůči občanům.

Babiš zase zřejmě nepustí na vedoucí funkce v nové sněmovně Piráty. Mluví se ale i o určitém „trestu“ pro politiky koalice Spolu za již zmíněné tahanice o státní rozpočet, kdy nemusí dostat žádného předsedu výboru. Co vy na takovéto vyřizování účtů říkáte?

Pokud jsem pochopil situaci správně, tak hnutí ANO nabídlo opozici naprosto stejné rozvržení funkcí, jaké poskytla odcházející vláda tehdejší opozici. Poslanec ANO Patrik Nacher dokonce nedávno v jedné diskusi vyzval opoziční strany, aby, pokud se cítí dotčeny, přišly s jiným návrhem. Aby se třeba KDU-ČSL nebo ODS nějaké funkce ve prospěch Pirátů vzdaly. A všichni jsme viděli, jaká byla reakce. Zatím jsem nezaznamenal, že by někdo z koalice Spolu zpochybnil proporcionalitu rozdělení funkcí ve Sněmovně. A asi nejsem jediný, kdo tuší, že tady už nejde o nic jiného, než o příplatky k základnímu platu poslance. Já souvislost mezi rozdělováním trafik ve Sněmovně a tím, že končící vláda odmítá předložit návrh rozpočtu nově zvoleným poslancům, nevidím. A navíc, pokud odcházející vláda popírá určitá zaběhlá pravidla při předávání moci, proč by podobná pravidla nemohla popřít i vláda nastupující? Jak se říká: „Jak chcete, aby s vámi lidé jednali, tak s nimi jednejte vy.“

Fotogalerie: - Střední Evropa na své vlastní cestě

V posledních volbách se do Sněmovny dostalo několik mladých politiků, kteří vděčí za své zvolení především své schopnosti zviditelnit se na sociálních sítích. Jaký je váš názor na tuto novou generaci politiků, která je spíše ,influencerem' než tradičním politikem? Mohou tito mladí lidé přinést něco pozitivního do legislativního procesu, nebo je jejich působení spíše nebezpečné, pokud nemají hlubší porozumění pro komplexnost politických rozhodnutí?

Anketa

Bude Andrej Babiš dobrý premiér?

Bude

92%

Nebude

6%

Nevím / Je mi to jedno

2%

hlasovalo: 11346 lidí

Otázka, nakolik volby ovlivnily sociální sítě a influenceři, se poslední dobou objevuje poměrně často. Odpověď je přitom až příliš jednoduchá. Voliči si vybrali své zástupce. Tím to začíná a končí. Pokud má někdo pocit, že do letošních voleb fungovala Sněmovna skvěle, a teď to naruší mladí poslanci, mladé poslankyně nebo poslancovstvo, tak já tento pocit nesdílím. Odpovědnost za to, koho jsme si zvolili, neseme my, voliči. Stěžovat si na sociální sítě mi proto přijde pokrytecké. Navíc snad všichni víme, že poslancem se nestávají skutečně schopní lidé. Ale těším se na to, jak se preferenční hlasy pro mladé poslankyně projeví ve fungování Poslanecké sněmovny a vlády. Protože je to asi poprvé, kdy ve Sněmovně usednou hned tři skupiny – vládní, opoziční a mládežnická. Obavy z toho nemám, spíš se na to opravdu těším.

Noví politici měli možnost se před pár dny přímo účastnit slavnostního ceremoniálu na Pražském hradě, kde se 28. října předávala státní vyznamenání. Prezident Petr Pavel udělil letos 48 medailí. Jako obvykle některá ocenění vyvolala ve společnosti značné emoce. Například udělení státního vyznamenání herečce Geislerové vyvolalo v některých kruzích bouřlivé reakce. Jaký je váš názor na rozhodnutí udělit vyznamenání této osobnosti, zejména s ohledem na její politické názory a veřejnou angažovanost? Bylo to správné rozhodnutí, nebo to spíše zhoršilo politickou polarizaci?

Tyhle diskuse mě už dlouho nechávají chladným. Význam státních vyznamenání nedegradoval Petr Pavel, ale už dávno jeho předchůdci. Asi všichni tušíme, že je to tak trochu odměna za loajalitu. Letos mi ale přišlo například úsměvné sledovat, kolik lidí napadalo vyznamenání pro Zdeňka Svěráka s odkazem na jeho minulost před rokem 1989. Jsou to často stejní lidé, kteří dodnes brání před nesmyslnými útoky například Jarka Nohavicu. A na stranu pana Svěráka se naopak postavili ti, kdo na Nohavicovi nenechali nit suchou. Proboha, proč se pořád musíme takhle vymezovat? Jak to, že lidem nedochází ta absurdita? Já s politickými názory Zdeňka Svěráka nesouhlasím. Ale vůbec nijak to pro mě nesnižuje jeho naprosto unikátní význam jako člověka, který pro kulturu, zejména ve vztahu k dětem, udělal neskutečně moc. Herečku Annu Geislerovou mám rád, ale že by překročila určitou hranici směrem k prezidentskému vyznamenání, to si úplně nemyslím. Na rozdíl od Zdeňka Svěráka, ale třeba i, a zejména, geniálního skladatele Jaroslava Uhlíře. Její vyznamenání mi ale opravdu nevadí. Asi se shodnu s většinou lidí, že pokud mezi oceněnými je někdo, kdo na vyznamenání nemá naprosto žádný morální nárok, kde jde skutečně jen o ocenění politické angažovanosti, pak jsou to Karel Řehka a Tomáš Pojar.

Psali jsme:

Udělení řádu Svěrákovi zvedlo ze židle Knížáka. Vytažen film Kolja

„Svěrák uměl být vždy zadobře.“ Ne každému jsou vyznamenaní po chuti

To už měla dostat ten řád Holubová. Pavel rozdával, ne bez odezvy

Do medaile pro Geislerovou nečekaně zatažena Helena Vondráčková

Je zřejmé, že státní vyznamenání stále vyvolávají silné emoce, zejména když jsou udělována veřejně známým osobnostem, které mají jasné politické postoje. Měli bychom se jako společnost zamyslet nad tím, jakým způsobem udělujeme tato ocenění? Měla by být státní vyznamenání především symbolem sjednocení, nebo je to už spíše politický nástroj?

Já bych se v této diskusi vrátil o krok zpět. Česká republika není prezidentskou ani poloprezidentskou republikou. Patřím k odpůrcům přímé volby prezidenta a k jakékoliv snaze tuto spíše protokolární funkci jakkoliv povyšovat. Určitě bych byl radši, kdyby se vyznamenání propůjčovala jen osobnostem, které požívají úcty celé společnosti. Ale to je v současné době, kdy je společnost až hystericky rozdělena, nemožné. Hlavně ale nejde o nic natolik zásadního, že bych měl potřebu se tím jakkoliv zabývat.

Odbočme na chvíli od politiky k tématu Ukrajina. V Česku na počest zesnulé Dany Drábové proběhla sbírka na ukrajinskou raketu, která může nést název DANA 1 a jejím cílem by mělo být ničení a zabíjení ve vnitrozemí Ruska. Jak hodnotíte tuto iniciativu? Je podle vás v pořádku, že se občané rozhodli finančně přispět na vojenskou pomoc, nebo by v tomto ohledu měla existovat jasnější regulace a kontrola?

Pokud jsem tuhle záležitost správně pochopil, šlo o sbírku na raketu ukrajinské výroby v hodnotě necelých 12 milionů korun. Tahle iniciativa jistě nezmění průběh dějin. A nakolik je to větší bezpečnostní riziko, než to, že ministr vnitra vyvěsí na budovu ministerstva obraz vaku s mrtvolou Vladimíra Putina, nedokážu posoudit. Lidsky je mi to odporné a už jsem poprosil své blízké, aby po mně žádnou zbraň nepojmenovávali.

V souvislosti se sbírkou se objevují i právní otázky, zejména co se týče možné aplikace trestních paragrafů, jako je § 406 nebo § 407 trestního zákoníku. Jaký je váš názor na tuto právní stránku věci? Měly by se takové sbírky podrobovat přísnějším právním normám, aby se předešlo možnému zneužití?

Anketa

Co by měla nová vláda udělat s Českou televizí?

Zrušit bez náhrady

74%

Výrazně osekat, včetně zpravodajství

0%

Výrazně osekat, zpravodajství nechat

3%

Nechat, jak je, ale vynutit si totální změny ve zpravodajství

1%

Zestátnit, zrušit poplatky

21%

Vše nechat, jak nastavila Fialova vláda

1%

hlasovalo: 22698 lidí

Podle mě je to naprostý nesmysl. Podobně, jako trest pro jakéhosi Čermáka za podporu a propagaci terorismu, trest pro učitelku Bednářovou za popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia nebo trest za šíření poplašné zprávy pro Pavla Zítka. Tento typ trestných činů je určen pro úplně jiné situace. Tendence rozšiřovat výklad skutkových podstat těchto zcela zásadních zločinů útočících proti základním principům demokratického právního státu, čemuž odpovídají i trestní sazby, považuji za absurdní a nepřijatelné. A zrovna tady si trochu „přihřeju vlastní polévku“. Podle mě zatím posledním skutečným zločinem proti lidskosti u nás byla diskriminace lidí neočkovaných proti covidu-19. Trestní zákoník definuje zločin apartheidu a diskriminace skupiny lidí v § 402 takto: „Kdo uplatňuje apartheid nebo rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou nebo třídní segregaci nebo jinou podobnou diskriminaci skupiny lidí...“ Za to, že jsme se s kolegy z právního institutu Pro Libertate proti této diskriminaci skupiny lidí, navíc dětí, kdysi ozvali, jsem dostal pokutu od České advokátní komory.

Závěrem snad ještě otázka: Jak vidíte budoucnost České republiky v nadcházejících letech? Jaké klíčové kroky by podle vás měla nová vláda podniknout, aby zajistila stabilitu a prosperitu země?

V první řadě musí začít dělat odbornou práci. Místo dlouhodobě osvědčeného alibismu, že za vše může předchozí vláda, místo strašení lidí nesmyslnou propagandou, musí začít reálně pracovat. Ministerstva mají obrovské zázemí odborníků, ale politici je s naprostým přehledem ignorují. A tak poslední čtyři roky slyšíme jen nesmyslná hesla o válce, dezinformacích, hybridních hrozbách a přínosu ukrajinské migrace. Vláda by měla začít veřejně diskutovat o tom, co je potřeba dělat, o svých plánech. Organizovat otevřená setkání k novelám zákonů, v televizi prezentovat svou politiku za účasti svých kritiků. Prostě vysvětlovat voličům, že jako jejich zástupce dělá maximum. V tuhle chvíli to ale není možné, protože zejména tzv. mainstreamová média, včetně těch veřejnoprávních, už dávno fungují jen na programu „antibabiš“. Pokud se vláda neoprostí od alibismu, pokud nebude schopna převzít odpovědnost za poctivé řešení úkolů, k čemuž byla voliči zmocněna, pokud nebude schopna vyjadřovat se navenek normálně, bez podpory namyšlených šviháků typu Otakara Foltýna, bez podpory lobbistů typu Petra Koláře či Jana Dobrovského, bez podpory různých podnikatelských sponzorů, moc bych nečekal.

Psali jsme:

Šmírování lidí? Hrozí, že to projde. Advokát Nielsen tuší jak

Pivo Rakušana s Fialou „za stovky miliard“. Vztek probublal

Nic, mlčení. Až když to napsali na Novinkách, vyrazil Fiala do boje

Očkované Češky rodí méně dětí? Nielsen a Fürst ukazují na čísla