Ing. Antonín Seďa

  • ČSSD
  • mimo zastupitelskou funkci
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 0,08. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

Dotaz

05.02.2020 9:30:59 - laco

Veřejnoprávnost médií - co to tedy je?

Ve Vaši odpovědi ( děkuji za ni) k veřejnoprávnosti a nezávislosti ČT jste ne zcela plně a srozumitelně objasnil pojem veřejnoprávnosti médií. Občané této republiky veřejnoprávním médiím platí miliardové poplatky a přitom téměř nikdo neví, co to ta veřejnoprávnost je. Neví to totiž ani odborníci. Na seminář k veřejnoprávnosti médií (18.3.1999 Praha) odborníci z ČT a ČR k veřejnoprávnosti médií prohlásili následující: - je to souhrn subjektivních představ těch, kteří ve veřejnoprávních médiích jsou a snaží se vykonávat svoji práci nezávisle na politice a na trhu; - je to otázka spíše citu, těžko pojmenovatelných definic a slov; - " je to adjektivum převzaté z německé jazykové oblasti, je třeba si uvědomit, že označuje právní formu vysílací organizace, nikoli náplň její činnosti; - je to vnitřní pocit nezávislé odpovědnosti vůči instituci. Jak byste tedy Vy formuloval veřejnoprávnost médií a to tak, aby tomu koncesionáři rozuměli?

Odpověď

05.02.2020 10:10:06 - Ing. Antonín Seďa
 Máte pravdu v tom, že veřejnoprávnost a její definici nenajdete v žádném zákoně a podle mne je to chyba. Definice ze semináře, kterou uvádíte sice znám, ale nedomnívám se, že je pro občany a tím pro koncesionáře dostatečně srozumitelná. Z mého pohledu je veřejnoprávnost daná nezávislostí poskytovaných informací, názorů a jednotlivých programů na vůli vládnoucí politické reprezentace. Často se hovoří i o nezávislosti na trhu, například omezením komerční reklamy či stanovení regulativů pro její užívání. To, aby veřejnoprávní médium bylo nezávislé, pak má většinou oddělené financování od státního rozpočtu (koncesionáři) nebo vlastní kapitolu ve státním rozpočtu s jasně definovanou skladbou a růstem peněz s ohledem na inflaci. Z pohledu vyváženosti a objektivity se přijímá v těchto médiích kodex , kterým by se měli všichni zaměstnanci, včetně vedení řídit a dodržovat jej. Nicméně je třeba dodat, že nikdy není zaručena 100% nezávislost a to z několika důvodů. Tím prvním důvodem je vlastní kontrola veřejnoprávních médií a jmenování ředitele, tudíž samotného vedení. Vždyť složení rad volí poslanci, tedy politici a povětšinou rozhoduje vládní většina. Na straně druhé zastupují tito politici názory voličů - občanů, takže jejich rozhodnutí se odvíjí od výsledku demokratických voleb. Druhým důvodem je skutečnost, že žádný člověk, tudíž ani zaměstnanec médií není stoprocentně nezávislý a má své názory, které se snaží uplatňovat. Stručně bych tedy veřejnoprávnost definoval jako službu veřejnosti pro poskytování informací i zábavy. A tato služba by měla respektovat názorové, národnostní, věkové i kulturní odlišnosti, které se v té které dané zemi vyskytují. Na dodržování pravidel, objektivity a nezávislosti těchto veřejnoprávních médií dohlíží odborníci.