Ing. Bc. Miroslav Krejča, CSc.

  • BPP
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 0,79. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

18.07.2013 13:39:00

„Malý“ COSAC ve Vilniusu

„Malý“ COSAC ve Vilniusu

Na začátku předsednictví každé členské země Evropské unie v Radě EU se koná tzv. „malý“ COSAC (konference předsedů evropských výborů národních parlamentů).

Předsednictví v Radě se od 1. července ujala po Irsku Litva, takže jednání se z Dublinu přesunulo na dalších 6 měsíců do Vilniusu. A právě zde se ve dnech 7. - 8. července uskutečnil onen „malý“ COSAC, kterého se za ČR zúčastnili zástupci Výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny PČR a Výboru pro záležitosti EU Senátu PČR.

První dojmy z Litvy byly a jsou velmi pozitivní. Místo severského chladu a plískanic nás čekala modrá obloha, jižní klima a slunce zapadající dlouho večer. Za této situace bylo snazší zvládnout i úvodní nedělní 20-ti hodinový maratón, který začal brzo ráno cestou na letiště, pokračoval letem s  přestupem ve Vídni do Vilniusu, kde po ubytování navázal brífink s pracovníky našeho velvyslanectví a završil to úvodní program COSAC s návratem do hotelu uprostřed noci. Hlavní město Vilnius působí velice přátelským dojmem, na každém kroku je cítit jak mají k sobě Litevci blízko. Ekonomické problémy, kterým se v Evropě nevyhnula žádná země, zde vyvolaly zajímavý efekt. Během poslední dekády odešlo z Litvy na půl milionu ekonomicky aktivních obyvatel středního věku. „Nechali“ zde své děti a rodiče a pravidelně se k nim vrací. Možná i toto je kupodivu prvek, který upevňuje sounáležitost tohoto malého třímilionového národa a generačně stmeluje rodiny. Litevci tyto jistoty potřebují, obzvláště po dlouhých létech německé, ruské, ale i polské anexe. I proto možná usilují o co nejrychlejší vstup do eurozóny. Po Estonsku tak od 1.1.2014 učiní sousední Lotyšsko a hned po něm od 1.1.2015 i poslední z pobaltských států – Litevsko.

Během pondělí pak proběhla nejpodstatnější část jednání (schválení programu tzv. „velkého“ COSAC, který se uskuteční v říjnu t.r. a bude již jubilejním 50-tým setkáním; schválení zaměření pololetní zprávy a dalšího postupu v otázce financování Sekretariátu COSAC; příprava jmenování stálého člena Sekretariátu; představení priorit litevského předsednictví; pokračující integrace EU a další témata). Z veškerých fází jednání čišel zájem a snaha pořadatelů, aby vše probíhalo bezproblémově a k plné spokojenosti všech účastníků. Je to zcela pochopitelné – jak z důvodu, že to pro Litvu byla premiéra, ale možná i proto, aby byla okolnímu světu více zdůrazněna specifika této jedné z tzv. pobaltských zemí, o kterých toho moc okolní Evropa zatím neví. Zajímavé byly ale i kuloárové diskuze, kdy jsme třeba s komisařem Marošem Šefčovičem probírali varianty obsazení některých klíčových pozic v orgánech EU, či závislost ČR a SR na německé ekonomice, nebo s naším velvyslancem Radkem Pechem hovořili o praktických dopadech neexistence služebního zákona (resp. zákona o zahraniční službě) na postavení našich diplomatů apod. Bezprostředně na jednání COSAC navázalo jednání ministrů zdravotnictví a kolotoč akcí v rámci litevského předsednictví v Radě se rozběhl naplno. Vilnius se tak na půl roku stává vedle Bruselu a Štrasburku jedním z „hlavních“ měst Evropy.

Překvapivě má Litva v něčem velice blízko k nám (a naopak). V litevské národní hudbě zazní české dudy, ale i moravský cimbál. Řada výrazů v obou jazycích nejen stejně zní, ale má i obdobný význam. Můžete zde ochutnat klasické české topinky a narazíte i na nám tak známá a blízká  dvířka z prken s vyříznutým srdíčkem. Každý, kdo tedy tuto zemi navštíví, se zde může cítit opravdu „jako doma“.

Samozřejmě tu odhalíte i řadu odlišností. Třeba bulváry a ulice Vilniusu jsou dlážděné. A to tak, že jízda po nich je komfortní a nikterak neruší okolí. Čím to asi je? Zajímavý je i osud jejich jediné letecké společnosti, kterou privatizoval primátor Vilniusu a která se chystá obnovit přímé lety do Prahy. Na jedno téma se ale ve Vilniusu (a možná celé Litvě) nevyplatí žertovat. Tím tématem jsou blondýnky. Většina dívčí a ženské populace je totiž plavovlasá a díky tomu, že skutečně pouze ojediněle narazíte na boubelky či anorektičky, je opravdu na co se s potěšením zahledět (ale i ty tmavovlasé stojí za ohlédnutí). Škoda, že při říjnovém „velkém“ COSAC budou tyto Amazonky severu asi již zahaleny v kožešinách.

Závěr účasti na litevském „malém“ COSAC byl opět tak trochu maratón, i když již jen 18-ti hodinový. Budík, cesta na letiště, let s přestupem ve Varšavě a po příletu hned vplynutí do standardního dne s navazujícím večerním jednáním. Politika se neřídí ani roční, ani denní či noční dobou, neřídí se pravidly zákoníku práce, ani týdenní či denní pracovní dobou. Ale to málokdo, kdo v tom nežije, vidí či vidět možná ani nechce.

Miroslav Krejča

červenec 2013      

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout