Ing. Bc. Miroslav Krejča, CSc.

  • BPP
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 0,8. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

30.06.2014 17:27:00

Štrasburk po sedmé

Štrasburk po sedmé

Již po sedmé jsem měl tu čest se v rámci stálé delegace Senátu zúčastnit jednání Parlamentního shromáždění Rady Evropy (PS RE) ve Štrasburku.

Poslední červnový týden se z hlediska témat nesl především v duchu problémů nelegální migrace, kdy především přes středomoří proudí do Evropy a tím i do zemí EU tisíce běženců ze severní a západní Afriky a Blízkého východu. Nicméně ani migrační tlaky z východního směru v důsledku dění na Ukrajině a nového trendu Kremelské politiky nejsou zanedbatelné.

Dalším rysem tohoto zasedání PS RE byla účast a vystoupení relativně vysokého počtu významných osobností, jako byl např. předseda Kyrgyzského parlamentu, ázerbajdžánský ministr zahraničí, prezident Ázerbajdžánu Ilham Aliyev, prezident Ukrajiny Petro Porošenko a další. Když k tomu přičteme i volbu generálního tajemníka Rady Evropy, kterým se opakovaně stal Thornbjorn Jagland, dostáváme docela pestrý program tohoto zasedání. K tomu přispělo i připomenutí nedobrých vztahů mezi Arménií a Ázerbajdžánem. Tím jablkem sváru je (jak jinak) Náhorní Karabach, který spolu s tzv. nárazníkovým pásmem anektuje od 90. let Arménie za pomoci Ruska. Kremelský režim ale současně farizejsky dodává zase naopak Azerům vojenskou techniku a uměle a cíleně tak tento konflikt na jižním Kavkazu podněcuje a udržuje. Ostatně to zmínil minulý týden na zasedání konference COSAC v Athénách předseda zahraničního výboru Evropského parlamentu Elmar Brok. Otevřeně uvedl, že důvodem překvapivého odmítnutí tzv. Asociační dohody s EU Arménií v září loňského roku a příklon k celní unii s Ruskem způsobila právě výhrůžka Vladimíra Putina, že přestane ve sporu o Náhorní Karabach stát vojensky a politicky za Arménií.

Současnou štrasburskou realitou je, že ázerbajdžánská delegace tentokrát tlačila na to, aby vůči Arménii za anexi Náhorního Karabachu byly na půdě Rady Evropy vyvozeny a uplatněny stejné sankce jako vůči Rusům za anexi Krymu. Arménská delegace na to zase reagovala peticí k porušování lidských práv svými sousedy. Paradoxní je, že obě země zúčastněné v tomto konfliktu jsou členy projektu Východního partnerství EU, který se rozvíjí již pět let od předsednictví Česka v Radě EU, a v Paláci Evropy ve Štrasburku mají kanceláře na jednom patře hned vedle sebe. Jediný, komu tento vleklý konflikt vyhovuje, je tedy snad jen Rusko. Ázerbajdžán byl tématem i jednání výborů, takže se ani nelze divit, že tradiční protestní akce v parku proti Radě Evropy doprovázející každé zasedání ve Štrasburku byly tentokrát zaměřeny též proti Ilhamu Aliyevovi. Zaznívaly ojediněle i při jeho vystoupení před Parlamentním shromážděním, kdy většinu svého projevu věnoval právě Náhornímu Karabachu a vztahům s Arménií.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko věnoval podstatnou část svého projevu logicky současné situaci na Ukrajině. Jeho vystoupení předcházela urgentní debata k politickým a humanitárním souvislostem ukrajinské krize. Přestože prezidentka Parlamentního shromáždění Anne Braseur přizvala ruské delegáty k účasti na tomto zasedání jako pozorovatele, odmítli se na protest za sankce zavedené PS RE vůči nim za vojenskou anexi Krymu zúčastnit.  

Miroslav Krejča

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout