Proto je užitečné si zrovna dnes připomenout poslední projev říšského protektora K.H.Franka, později odsouzeného a popraveného válečného zločince, pronesený právě před osmdesáti lety, 30. dubna 1945. Je totiž pozoruhodné, jak se jeho argumentace místy shoduje s argumentací některých dnešních publicistů, komentátorů i politiků.

Nejde ani tak o Frankovu negaci vzniku samostatného Československa (to slýcháme už léta od různých monarchistů a zastánců RU) či o jeho velebení mnichovské dohody (to si zde ještě přece jen nikdo netroufne). Frank se ale náhle pokrytecky přiklání k “Západu”, mnohokrát varuje “před bolševickým nebezpečím” z Východu a německou okupaci vydává za údajně jedinou hráz proti bolševické expanzi.

Projev je to samozřejmě oportunistický, účelový, vedený snahou ještě na poslední chvíli ospravedlnit německý nacistický imperialismus a teror. Že jeho ozvěny ale můžeme zaslechnout stále častěji i v našem současném politickém diskursu, je více než varovné.