dovolte mi v krátkosti okomentovat citlivost slova geneticky modifikovaný organismus v rámci českého zemědělství a potravinářství ve vztahu k širší veřejnosti.
Geneticky modifikovaný organismus je takový organismus, jehož DNA byla nějakým způsobem změněna či upravena tak, aby získala novou vlastnost. Často jde o zvýšení odolnosti či výnosnosti plodin, mnohdy o zlepšení zdravotního stavu. Genové inženýrství je jedním z nejvyvinutějších oborů dnešního světa. Můžeme dělat věci, o kterých se nám v minulosti asi ani nesnilo. Byli to koneckonců čeští vědci, kteří již před sedmi lety objevili způsob, jak přenést fluorescenční protein žahavců. Častým případem je získávání hedvábného proteinu z kozího mléka. Zní to sice neuvěřitelně, přesto genoví inženýři dokázali vyšlechtit plemeno koz, které produkuje hedvábný protein. Získávají se z nich mléka metodou izolace a slouží k výrobě ultra pevného materiálu, jež má širokou škálu použití v lékařství i v průmyslu.
I u nás najdeme geneticky modifikované potraviny, přesto si většina lidí pod pojmem GMO představí spíš moderní západní země než Českou republiku. Nicméně pěstování upravených potravin je v Evropě povolené a tak se není čemu divit, že i Česká republika se na tomto poli významně angažuje. Přesto existují v Evropské unii jistá omezení týkající se pěstování či prodávání geneticky modifikovaných plodin. Na rozdíl od Ameriky jsou tato ustanovení přísnější, kupříkladu společnosti musí uvádět, zda potraviny či krmiva, která si vyrábějí, jsou GMO. Jako takové se označují tehdy, tvoří-li GMO nejméně 0,9 % dané potraviny nebo krmiva.
A jakých potravin se u nás geneticky modifikovaná záležitost týká? Nejčastěji jde o plodiny, které slouží ke krmení hospodářských zvířat, tedy kukuřice, sója a případně i cukrová řepa. Úplně první geneticky modifikovanou potravinou bylo ovšem překvapivě rajče a bylo vyrobeno v Kalifornii. A teď takový malý exkurz. Tato odrůda měla mít lepší chuť a delší trvanlivost. Příliš dlouho se však neudržela, protože pan doktor ve své britské televizi řekl, že několik laboratorních potkanů, které použilo tato hybridní rajčata a modifikované brambory, zemřelo, což vzbudilo u veřejného mínění velkou náhlou vlnu odporu vůči GMO potravinám jako takovým. Zprvu se věřilo, že možnost pěstování GMO potravin je dalším pomyslným krůčkem vpřed na vědeckém poli, vždyť rostliny jsou odolnější proti pesticidům, vydrží déle skladovatelné a jsou plodnější. Upravené potraviny přináší jen samá pozitiva. Navíc člověk šlechtil už od pradávna a nejde o nic nového. Jen jsme se naučili dělat starou a známou dovednost efektivněji a modifikované plodiny nám nemohou uškodit.
Téměř žádná plodina, kterou v dnešní době konzumujeme není původní, to je prostě fakt. K vytvoření nových odrůd a vlastností rostlin se kromě prostého výběru rostlin s vhodnějšími vlastnostmi nebo jejich následným křížením využívá také fyzikální nebo chemická mutace, což je proces, při kterém díky působení mutantů dochází ke změně DNA. Tento proces spočívá ve vystavení semínek rostliny různě vysokému stupni ionizujícího záření, které při průchodu hmotou vytváří reaktivní ionty, nebo chemickým látkám, čímž dochází k určitým změnám v DNA a vytvoření odlišných vlastností plodiny.
U nás v České republice bylo mimo jiné vyšlechtěno také mnoho odrůd ječmene, přičemž některé z nich se používají i pro výrobu moku, který je bezpochyby blízký srdci nejednoho z nás - jedná se o pivo. Jak tyto nové odrůdy vznikly? Semena ječmene byla vystavena rentgenovému záření o velikosti nejčastěji sto. Dalším příkladem jsou i jablka, která vznikla ozářením gama paprsky o stejné velikosti. V případě ozáření však nemáme ani páru o tom, co se v genomu rostliny vlastně stalo a kolik se toho stalo, ale veřejnost tuto klasickou metodu akceptuje.
Díky dokonalé znalosti genomu dané plodiny a jeho přesně cíleným změnám jsme u geneticky modifikovaných rostlin schopni měnit také složení makro a mikronutrientů. Například tzv. zlatá rýže je takto upravena s produkcí betakarotenu, tedy prekurzoru vitamínu A. Z důvodu nedostatku tohoto vitamínu v rozvojových zemích Afriky a jihovýchodní Asie ročně oslepne až půl milionu dětí a polovina z nich do roka od ztráty zraku i umírá. Zlatá rýže by tedy mohla zachránit mnoho životů. Z tohoto důvodu se pod její povolení podepsalo 106 laureátů Nobelovy ceny a přijetí GMO na území EU by uvítal i již zmiňovaný český biolog.
Může se však stát, že kvůli změně geneticky modifikovaných rostlin, tím pádem syntéze nových proteinů, mohou během procesu vzniknout nové alergeny. Prováděním konvenčními plodinami však nebyly tyto rozdíly nijak významné a co se týče kontroly kvality a bezpečnosti, jsou GMO jednou z nejvíce regulovaných skupin potravin na světě.
Produkce geneticky modifikovaných organismů se celosvětově stále zvyšuje a i na území Evropské unie je pro potravinářské a pro krmné účely povoleno využívat některé druhy geneticky modifikovaných rostlin, jako je například kukuřice, soja, řepka, bavlník, cukrová řepa a také některé mikroorganismy pro výrobu léčiv. Pokud by však při výrobě potravin byl skutečně použit jakýkoliv organismus, který byl modifikován, toto upozornění musí být vždy čitelně uvedeno na obale výrobku.
A nyní bych se ještě chtěl opřít a poukázat zde o jeden praktický dopad na české chovatele mléčného skotu. A vzhledem k tomu, co tady řekl můj kolega Richard Brabec, tak navážu na to, o čem tady hovořil, a to je výroba krmiv. V mnoha zemích Evropy někteří výrobci a distributoři potravin, a to především v mlékárenském průmyslu, požadují, aby pro dodávané produkty bylo prokazatelné, že neobsahují nebo nebyly vyrobeny z komponentů, které obsahují genetickou modifikaci. To znamená, že buď je to GMO non nebo GMO free. V návaznosti na evropskou legislativu a harmonizovanou legislativu České republiky byl Spolkem pro komodity a krmiva sdružujícím společnosti produkující zemědělské komodity a vyrábějící krmiva vytvořen tzv. standard bez GMO, jehož cílem je zajištění zásad standardní a prokazování u výrobců potravin, krmiv, dopravců a ujištění spotřebitelů, že nebyla při produkci potravin pro lidskou výživu použita genetická modifikace v celém dodavatelském řetězci potravinářské produkce.
Zmíněný standard Bez GMO je ryze český dobrovolný standard a svým obsahem je kompatibilní se zahraničními standardy, je podporován Ministerstvem zemědělství a schválen příslušnou sekcí v Evropské unii. Český národní standard Bez GMO určitě zásady a podmínky pro zajištění takto označených produktů a způsob ověřování skutečnosti, že geneticky modifikované produkty nebyly použity v jakékoli fázi produkce takovéto potraviny, to znamená pěstování zemědělských komodit, výkrm hospodářských zvířat, v přísadách do potravin a že systém řízení v každém konkrétním prvku dodavatelského řetězce je zajištěna minimalizace rizika kontaminace surovinami nebo produkty s geneticky modifikovanými organismy. Kontrola a každoroční certifikace podle standardů Bez GMO probíhá v celém řetězci. Od produkce použitých osiv přes pěstování obilovin, olejnin a jiných surovin, výroby krmných směsí, přepravy, zpracování potravinářských surovin, zpracování jednotlivých potravinářských produktů. Požadavky tohoto standardu se vztahují také na obchodníky a dopravce, kteří nakládají s těmito surovinami a produkty. Certifikované organizace jsou pravidelně podrobovány nezávislým auditům a za strany certifikačních společností odběratelů, anebo zpracovatelů. Dohled nad certifikací standardu Bez GMO pak vykonává Spolek pro komodity a krmiva prostřednictvím prováděných auditů integrity.
Jenom na doplnění bych chtěl říci, že tato novela ujednotí transpozičně požadavky i okolních států, do kterých naši zemědělci a potravináři své buďto výrobky, anebo produkty dodávají.
A z tohoto důvodu i já si dovoluji požádat o podporu této novely zákona a děkuji vám za pozornost.
