ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je -1,15. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

04.06.2011 20:08:00

Novela umožní vyvlastnění transparentní a bez spekulací

Novela umožní vyvlastnění transparentní a bez spekulací

Přesnější, přehlednější a účelnější z hlediska správy veřejných rozpočtů by podle připravované novely mělo být vyvlastňování majetku ve veřejném zájmu.

Úpravu normy připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, které v uplynulém týdnu uzavřelo i vypořádání připomínek z meziresortního řízení.

„Novelu tohoto zákona předložím vládě do konce června spolu s další klíčovou reformou, kterou je úprava stavebního zákona,“ říká ministr Kamil Jankovský. Klíčovými změnami jsou podle něj oddělení procesu vyvlastnění od jednání o náhradě a také jasná pravidla pro určení výše této náhrady. „V mnoha případech se stává, že lidé požadují přemrštěné částky. Výše náhrady za vyvlastnění se proto bude určovat podle ceny ve stavu před vydáním územního rozhodnutí. Tím se zamezí spekulacím se změnou bonity pozemku,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský a doplnil novou představu svého úřadu: „Pokud pozemky nejsou před vyvlastněním stavební, nebude možno požadovat cenu jako za pozemek stavební a stát tlačit do kouta blokováním celé stavby.“

„Nesmíme však zapomínat, že vyvlastnění by mělo být až mimořádným prostředkem. Každý investor, a to včetně státu by neměl zapomínat, že nejsnazší cestou k cíli je vždy dohoda,“ upozorňuje Kamil Jankovský. Novela proto přesněji popisuje, jak musí probíhat jednání, ve kterém se vyvlastnitel pokouší dohodnout s dosavadním majitelem nemovitosti. V zákoně už nebude nepřesné ustanovení o tom, že vyvlastnitel musí „učinit vše“, aby s předstihem druhá strana znala účel vyvlastňování. Tento vágní pojem se stával prostředkem blokování.

Deset nejčastějších dotazů k novele Zákona o vyvlastnění

Proč není vyvlastnění začleněno přímo ve Stavebním zákoně nebo v Zákonu o pozemních komunikacích? 

Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo stavbě (Zákon o vyvlastnění), řeší nejen vyvlastnění, ale třeba také o věcná břemena k pozemku. Je vlastně jakýmsi prováděcím předpisem k některým ustanovením v řadě jiných zákonů. Například ve Stavebním zákoně, v Zákonu o státní památkové péči, v Horním zákoně, Vodním zákoně, Zákonu o ochraně veřejného zdraví a pochopitelně také v Zákonu o pozemních komunikacích. 

Novela prý ruší povinnost informovat o vyvlastnění 6 měsíců dopředu. Není to diskriminační, nebo zneužitelné? 

Novela skutečně ruší lhůtu, která říká, že vyvlastnitel musí „učinit vše“ pro to, aby byl po dobu nejméně 6 měsíců znám účel vyvlastnění. Toto ustanovení bylo velmi rozmanitě vykládáno a zneužíváno k obstrukcím se snahou zcela znemožnit zahájení vyvlastňovacího procesu. Proto je v novele způsob informování druhé strany spojen s návrhem smlouvy na odkoupení. Pokud k dohodě nedojde a vyvlastnitel zvolí úřední cestu vyvlastnění, musí přesné poskytnutí těchto informací doložit. 

Co všechno musí ale být v nabídce odkupu obsaženo?

Především je to návrh kupní nebo směnné smlouvy, anebo smlouvy o zřízení věcného břemene; třeba průjezdu pozemkem. U odkupu je nutno doložit znalecký posudek a případně také geometrický plán, pokud se jedná pouze o část pozemku. To je typické například u záborů části polí, nebo jiných velkých zemědělských ploch. Zákon také stanoví, jak a kam má být návrh doručen. 

Jakou cenu může nabídnout stát? 

Stát může v této smluvní nabídce zcela volně vyjednávat. Není vázán cenovým i předpisy. 

A jakou cenu může obdržet vyvlastněný v případě nedohody a následného vynucení ceny úředním postupem?

Náhrada za vyvlastnění je ve výši obvyklé ceny. Tato cena se ale určuje ve stavu a podle užívání před vydáním územního rozhodnutí. Tím se zamezí spekulacím se změnou bonity pozemku. 

Jaká lhůta je na přijetí původní dohody?

Lhůta je 60 dní. Teprve po tom, co nebyl návrh v této lhůtě akceptován, může se vyvlastnitel obrátit na Vyvlastňovací úřad. 

Který úřad o vyvlastnění rozhoduje?

Vyvlastňovacími úřady jsou magistráty velkých měst anebo obecní úřady vybavené rozšířenou působností. Pokud tento úřad nesplňuje představy jedné, nebo druhé strany, je možno se obrátit na krajský soud. 

Jak rozhodnutí úřadu vypadá? 

Rozhodnutí je nyní navrženo jako dvoustupňové, ve dvou oddělených výrocích. Prvním je výrok o vyvlastnění a druhým je výrok o stanovení náhrady. Toto rozdělení je důležité pro případ, že s vyvlastněním majitel pozemku souhlasí, ale nesouhlasí s cenou. Zatímco nesouhlas s vyvlastněním neumožňuje zahájit stavební práce, kvůli kterým se vyvlastňuje, odvolání pouze proti náhradě stavební proces odblokuje, stavba může běžet, a přitom obě strany dále vyjednávají o ceně, 

Do kdy musí stavba na vyvlastněném pozemku proběhnout? Jaké další lhůty musí vyvlastnitel splnit?

Do tří let musí být zahájena stavba v případě dohody a do dvou let v případě vyvlastnění na základě výroku Vyvlastňovacího úřadu. V mimořádných případech, pravděpodobně u velmi složitých a rozsáhlých staveb, kde může souběžně probíhat více řízení s několika vlastníky, může být tato lhůta prodloužena o další dva roky. Další důležitou lhůtou a povinností je pochopitelně zaplacení peněz ve stanovené lhůtě. Tolerance je pouze 30 dní. 

Od kdy by novela mohla platit? 

Návrh musí ještě projednat Legislativní rada vlády ČR, vláda samotná a obě komory parlamentu. V případě hladkého průběhu všech jednání může platit již na podzim tohoto roku.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama