Ing. Kateřina Konečná

Jsem poslankyně - díky Vám, pro Vás, s Vámi
  • KSČM
  • europoslankyně
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 2,99. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

27.01.2021 20:54:17

Privatizace škodí zdraví!

 Privatizace škodí zdraví!

Ve středu 27. ledna, vyšla nová studie organizace Corporate Europe Observatory (CEO) s názvem „Když se trh stane smrtící: Jak tlaky na privatizaci zdravotnictví a dlouhodobé péče ztížili boj Evropy s pandemii “.

Její výsledky potvrzují to, co KSČM tvrdí již řadu let – tedy že plíživá a postupná privatizace zdravotnictví je nejlepší cesta do záhuby.

Již druhý rok svět trýzní pandemie nemoci COVID 19, s více než 26 miliony nakaženými a 466 tisíci úmrtími jen v samotném regionu Evropy, byla kapacita systémů zdravotní péče v EU neustále v centru pozornosti. To samé se týká poskytování dlouhodobé péče o seniory, protože právě v domovech pro seniory došlo v mnoha členských státech k šokujícímu množství úmrtí. Až 60 procent úmrtí v EU v rámci první vlny pandemie se rekrutovalo právě ze skupiny seniorů žijících v domovech důchodců či podobných zařízeních. Studie CEO mluví o tom, jak zdravotnické politiky členských států EU v posledních desetiletích postupně čím dál více podléhaly tlakům, které podporovaly plíživou privatizaci zdravotnictví. Od soukromých nemocnic po pečovatelské domy prakticky každodenně vidíme důkazy toho, že outsourcing a soukromé poskytování zdravotní péče významně snížilo kapacitu členských států EU jak se efektivně vypořádat (nejen) s COVID-19.  Vysávání zisků ze zdravotnických a pečovatelských služeb akcionáři však přináší rizika, mezi které patří: zhoršující se pracovní podmínky, horší platy, nižší stav zaměstnanců, větší pracovní vytížení, další stres a šetření ve vzdělávání personálu či na ochranných prostředcích, které mají vliv na bezpečnost i kvalitu péče. 

Nerovnost v oblasti zdraví se prohlubuje. V kontextu pandemie COVID-19 měly tyto trendy katastrofální důsledky pro zdraví a schopnost systémů péče zvládnout pandemii. Snížení rozpočtu na zdravotnictví vedlo v mnoha členských státech EU k nedostatečnému počtu zaměstnanců a ke snížení počtu nemocničních lůžek, nárůst soukromých nemocnic jde navíc ruku v ruce ruku v ruce s poklesem lůžek intenzivní péče, která jsou pro společnosti méně výnosná. Soukromé pečovatelské domy zase snížily své náklady tím, že najímají příliš málo zaměstnanců, kteří jsou často špatně placení, nedostatečně vyškoleni, a pokud onemocní nemají žádnou nebo jen omezenou mzdu a vzhledem k nízkým mzdám často pracují ve více zařízeních, což přispívá k šíření viru.

Ale vždy to tak nebylo a nemusí tomu tak být ani teď. Posuny, které vedly k větší privatizaci zdravotnictví, omezení pečovatelské péče a erozi a nedostatečnému financování veřejného zdravotnictví, jsou výsledkem politických rozhodnutí na vnitrostátní i evropské úrovni. COVID-19 byl pro mnoho lidí budíčkem, připomínkou toho, že máme na výběr, jak fungují naše důležité veřejné služby. 

Na co tedy výzkumníci přišli? K hlavním závěrům studie patří, že politické tlaky EU vedly ke privatizaci systémů zdravotní péče a péče o seniory, což snížilo připravenost zemí na řešení pandemie Covid-19. To způsobil tlak EU na snižování veřejných výdajů na zdravotní péči a péči o seniory prostřednictví nástroje kontroly rozpočtového hospodaření v tzv.  Evropském semestru. Studie také upozorňuje na vliv lobby soukromých nemocnic v rozhodování EU, včetně jejích pokusů využít pandemii k dalšímu upevnění a rozšíření role soukromého sektoru. Dokument také odhalil, že Evropská komise požádala v reakci na krizi okolo COVID-19 o pomoc soukromého poradenského giganta McKinsey (známého svou rolí při privatizace britského systému zdravotnictví NHS). Navíc Komise tají před veřejností roli McKinsey i rady, které ji tento poradce poskytuje.

V současnosti EU připravuje prohloubení spolupráce mezi členskými státy v oblasti zdravotnictví. Ve své podstatě jde o snahu vytvořit Evropskou zdravotnickou unii. V rámci těchto příprav je zásadní udržet veřejnou a neziskovou povahu poskytování zdravotní péče v Evropě a zajistit, aby prostředky pro boj s pandemií COVID-19 nebyly odčerpány soukromými poskytovateli na zisk. Studie vyzývá EU, aby odstranila tlaky na komercializaci a privatizaci, které podkopávají systémy veřejné zdravotní péče, a aby se již nikdy nevracela k úsporným pravidlům, která aplikovala před COVID-19. Na závěr nezbývá než říct, že došlo na slova KSČM, která neustále na škodlivost privatizace ve zdravotnickém sektoru. 

Ing. Kateřina Konečná, poslankyně Evropského parlamentu za KSČM

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama