Ing. Kateřina Konečná

Jsem poslankyne - díky Vám, pro Vás, s Vámi
  • KSČM
  • europoslankyně
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 2,56. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

Dotaz

18.05.2018 10:22:15 - Hvizd

Proč se dovoláváte mezinárodního práva jen když se vám to hodí?

Dobrý den, stále se oháníte mezinárodním právem. Ale pokud necháme historii, ke které se jako komunisti stejně moc vyjadřovat nechcete, historií, nebylo obsazení Krymu v rozporu s mezinárodním právem? Nebo podle jakého paragrafu může být zabráno něčí území bez jeho souhlasu?

Odpověď

23.05.2018 15:13:10 - Ing. Kateřina Konečná
Vážený pane,

Jistě jste za svůj život slyšel o stránce Google. Pokud na ní půjdete a zadáte pouze "KSČM minulost", objevíte odkaz, na kterém jsou dokumenty strany vyjadřující se k minulosti, o které se podle vás, vyjadřovat nechceme. Abych vám ušetřila trápení s moderními novinkami, posílám vám odkaz takto - https://www.kscm.cz/cs/nase-strana/dokumenty/dulezite-dokumenty-k-minulosti

Nyní již k samotnému dotazu. Pokud zavzpomínáte, jistě si uvědomíte, že KSČM byla proti válce v Iráku, Libyi, mučení v Guantanamo Bay, za vyšetřování vojenských útoků na nemocnice a školy, nikdy nepodrývala OSN apod. Domnívám se tedy, že podobné dotazy by měly směřovat na jiné české strany.

Krym nesporně byl připojen k Rusku proti vůli ukrajinské vlády. Ale 16. května 2014 proběhlo na tomto poloostrově referendum, ve kterém se 93 procent obyvatelstva vyslovilo pro odtržení od Ukrajiny. Mimo jiné právě proto i znalci mezinárodního práva v žádném případě nesdílejí všeobecně obviňování Ruska z anexe. Třeba podle názoru Reinharda Merkela, profesora právní filosofie v Hamburku, nemůže být část obyvatelstva – v tomto případě Rusové žijící na Krymu – subjektem mezinárodního práva a proto referendum ani nemůže porušit mezinárodní právo. Naproti tomu vyvstává porušení ukrajinské ústavy. Neboť otázka zda se vůbec jedná o anexi, Merkel popírá. Neboť Rusové pod svoji suverenitu nepostavili část cizí země násilnými prostředky, a jednali-li proti vůli ukrajinské vlády, pak nikoli proti vůli obyvatelstva Krymu. Jeho výrazná většina se vyslovila pro odtržení. Z hlediska mezinárodního práva se tedy podle mého názoru nejednalo o anexi, nýbrž o secesi. Pokud vezmeme příklady z poslední doby můžeme je nalézt například v případu Jugoslávie. Tedy toho samého práva národu na sebeurčení, které všichni respektujeme. Obecně vzato však chci říci, že odmítám glorifikovat jednu stranu tohoto konfliktu, na úkor té druhé. Osobně jsem pouze doufala, že Česká republika přistoupí k této záležitosti diplomatičtěji tak, aby mohla v konfliktu sehrát roli mediátora a dopomoci k míru.

S pozdravem,

Kateřina Konečná