Ing. Ladislav Kos

  • HPP 11
  • Praha 11
  • senátor
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 0,75. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

27.01.2021 13:39:00

Deset let je velice dlouhá doba, za kterou se může stát leccos

Deset let je velice dlouhá doba, za kterou se může stát leccos

Projev na 5. schůzi Senátu 27. ledna 2020 k hornímu zákonu

 Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové.

Já musím konstatovat, že ta předložená novela horního zákona přináší mnoho pozitivních změn, nicméně bych se chtěl dotknout dvou oblastí, které by ještě mohly, respektive měly být v zákoně poupraveny.

První oblastí je konečný termín pro převedení prostředků na rekultivace a sanace na vázaný účet. Bylo tady již zmíněno, že v původním vládním návrhu byl pro větší firmy termín 30. 6. 2022, pro menší 30. 6. 2025, tedy doba téměř 4 let, kdy firmy mohly na ten vázaný účet peníze, respektive prostředky vázané na analytických účtech převést. V Poslanecké sněmovně došlo k přijetí pozměňovacího návrhu, kde se přesunul termín pro všechny firmy a nerosty na 30. 6. 2030.

Já si myslím, že termíny, jak jsem řekl, 2022 a 2025 byly dostatečné. Včasné převedení prostředků na vázaný účet považuji za důležité zejména z toho důvodu, aby náklady na odstranění následků těžby po jejím ukončení pak nezůstaly na státu či obcích, pokud by ten termín byl až v roce 2030. Doba 10 let je velice dlouhá doba, za kterou se může stát leccos. Takže první můj pozměňovací návrh, který signalizuji, se týká právě vrácení toho termínu na ten termín, který předložila vláda do Poslanecké sněmovny.

Druhou zásadní oblastí této novely, o které se chci zmínit, je zrušení moratoria na zvyšování těžebních poplatků, respektive úhrad z vydobytého nerostu, a nějaký jiný systém nastavení těchto poplatků. V současnosti platí těžební poplatky, které jsou určeny nařízením vlády č. 98/2016 a které určují ceny komodit v letech 2016-2021 jako fixní. Novela pak mění interval stanovení poplatku na 1 rok a určuje maximální poplatek ve výši 10 % referenční ceny komodity.

Já bych tady na několika příkladech chtěl ukázat, jak potřebná je ta změna. Jako první příklad, kdy poplatky jsou relativně vysoké, uvedu ropu, která má v současné době poplatek 558 Kč/m3, což při současné ceně 50 dolarů za barel činí cca 6500 Kč/m3. Ten poplatek dělá 8,5 % z ceny komodity.

Pokud cena ropy klesne, a zažili jsme to, třeba na 30 dolarů za barel, což bylo v minulém roce, tak pak ten poplatek přesahuje vysoce 10 % té ceny. Na druhé straně jako poplatek, o kterém se domnívám, že je velice nízký, je třeba hnědé uhlí, kde ten poplatek činí cca 1 % z té komodity. Samozřejmě podobně nevýhodný pro stát je třeba poplatek z lithia, před lety velice probíraného, kde tento poplatek je rovněž 1 %.

Já se ještě vrátím k uhelným společnostem. Tam analýza zisku z let 2009-2016 ukazuje, že čtyři největší uhelné firmy vykázaly zisk přes 81 mld., přičemž jejich akcionáři si vyplatili dividendy ve výši přesahující 40 mld. a státu na úhradě z vydobytého nerostu šlo 1,7 mld. Kč. Tady vidíte to nerovnovážné rozdělení přínosu z těžby mezi stát a mezi vlastníky dolů. Samozřejmě to nechci dál šířit, o kolik desítek miliard stát přišel v případě převedení státních těžebních firem do soukromých rukou.

Jestli jsou vám známy všechny ty kauzy Tykače, Koláčka, Bakaly a dalších. Ale to asi není linka, která patří sem do horního zákona. Nicméně z toho, co jsem řekl o těch poplatcích, uváděl jsem ty ceny, lze konstatovat, že stát rozdával a dosud rozdává nerostné bohatství téměř zadarmo. Proto vítám, že tento zákon to chce nějakým způsobem změnit.

Nicméně vítám to zrušení moratoria ve výši poplatku i deklaraci maximální výše poplatku ve výši 10 % z referenční ceny. Ale znepokojuje mě trochu skutečnost, že v zákoně není deklarovaná minimální výše poplatků.

Výsledkem této novely, co se poplatků týká, může být, že poplatky zůstanou ve stejné výši jako nyní, protože, jak říkám, není deklarovaná ta nejnižší cena. V Poslanecké sněmovně byl předložen pozměňovací návrh, který by fixoval poplatky nikoli ve výši maximálně 10 % referenční ceny, ale přímo ve výši 10 % referenční ceny. Tento pozměňovací návrh však nebyl přijat, nicméně jsem se v něm inspiroval a přicházím s kompromisním pozměňovacím návrhem, ve kterém je určena i spodní hranice poplatku ve výši 5 % referenční ceny.

To znamená, že to rozmezí 5 až 10 % referenční ceny umožní zohlednit výši poplatku pro jednotlivá těžební odvětví a zároveň zajistí vyšší příjem z těžených nerostů do státního rozpočtu. Myslím, že vláda bude mít k tomu dostatek informací právě díky této novele, kdy těžební společnosti musí nějakým způsobem deportovat svoje výsledky.

Abych tedy shrnul svůj projev... Novelu považuji za krok správným směrem, s výhradou ke dvěma oblastem, k termínu převedení finančních prostředků na likvidaci pozůstatků těžební činnosti a metodiky stanovení sazeb úhrad z vytěžených komodit. Proto budu povděčen, pokud zákon necháte projít do podrobné rozpravy, kde načtu k těmto dvěma oblastem signalizované pozměňovací návrhy.

Děkuji za pozornost.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama