Ing. Mgr. Tomáš Doležal, Dis.

  • SPD
  • mimo zastupitelskou funkci
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 3,83. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

06.12.2023 11:31:37

Fialova vláda bere peníze obcím a krajům: Co bude dál?

Fialova vláda bere peníze obcím a krajům: Co bude dál?

Vláda Petra Fialy má často plná ústa důležitosti podpory krajských a obecních samospráv a decentralizace. V praxi se ovšem k územním samosprávám chová naprosto hanebně.

V debatách o tzv. vládním konsolidačním balíčku, který plošně zvyšuje všechny typy daňových a pojistných odvodů fyzickým i právnickým osobám, poněkud nezaslouženě zapadlo, že do něj Fialova vláda pokoutně a na poslední chvíli protlačila několik podstatných změn v zákoně o rozpočtovém určení daní, který mj. stanoví podíl územních samosprávných celků (obcí a krajů) na celkovém objemu vybraných daní.  

Fialova vláda se tímto návrhem totiž rozhodla pro roky 2024 a 2025 tento podíl výrazně snížit.

A nedosti na tom - zatímco v první verzi konsolidačního balíčku vláda navrhla snížit podíl obcí a krajů z finančních prostředků vybraných na dani z příjmu fyzických a právnických osob, v jeho finální podobě byl formou vládního pozměňovacího návrhu tento výčet rozšířen ještě o snížení podílu územních samosprávných celků na vybrané dani z přidané hodnoty. Což je z hlediska daňových příjmů ta vůbec nejvyšší položka.

O kolik peněz přijdou obce a kraje?

Vláda konkrétně snižuje podíl obcí na celkovém ročním výnosu ze všech těchto typů daní pro rok 2024 ze stávajících 25,84% na 24,92% a pro rok 2025 dokonce až na 24,16%! 

Tedy v úhrnu, z celkového pohledu,  bezmála o 7 procent! Pro konkrétnější představu, například v případě rozpočtu města typu a velikosti středočeské  Lysá nad Labem (cca 10 000 obyvatel) by šlo o snížení příjmů ve výši 6 milionů korun ročně.


Co se týče krajů, tam se jedná o snížení ze současných 9,78% na 9,76% v roce 2024 a v roce 2025 až na 9,45%. A opět, když to přepočteme na konkrétní čísla, pro náš, Středočeský kraj půjde
o úbytek 139 milionů ročních příjmů.

Tyto vládní kroky představují nepřijatelný zásah do ústavně garantovaného práva na výkon územní samosprávy, zejména
pak do finančního předpokladu výkonu tohoto práva.

A také do legitimního očekávání příslušných orgánů (zastupitelstev
a rad) obcí a krajů, které již v době předložení (neřkuli poté po schválení) vládního konsolidačního balíčku dokončovaly (anebo již měly hotové) návrhy svých rozpočtů na rok 2024. I samozřejmě do jejich dlouhodobějších finančních a strategických plánů.

Vládní útok na samosprávy a souhlasící STAN

Vysoké deficity státního rozpočtu a rychlý růst státního dluhu jsou zaviněny ekonomicky (i jinak) nekompetentní politikou současné vlády, která proto nemá žádné oprávnění svůj diletantismus ve správě veřejných financí řešit na úkor obcí a krajů, které - na rozdíl od vlády -  dlouhodobě hospodaří vyrovnaně či spíše přebytkově.

A Fialova vláda nemá hlavně žádné oprávnění těmito opatřeními snižovat kvalitu a dostupnost veřejných služeb, které obce a kraje zajišťují a poskytují - což je mj. předškolní péče o nejmenší děti, základní a střední školství, zdravotnictví, veřejná autobusová a vlaková doprava či široká paleta sociálních služeb.

Obce a kraje musí rovněž ze zákona vykonávat v tzv. přenesené působnosti mnohé důležité povinnosti státu - namátkou agendu stavebního řízení, osobních dokladů, památkové péče, živnostenského podnikání atd.

K tomu všemu musí mít dostatek finančních prostředků garantovaných zákonnýma dostatečně transparentním a předvídatelným způsobem.

Toto schéma nyní Fialova vláda bourá a obcím a krajům škrtem pera potřebné peníze nepřijatelným způsobem bere.

A to i přesto, že vůči tomuto zlovolnému  - a vůči územním samosprávám nepřátelskému a škodlivému - návrhu opakovaně protestovaly i obě asociace sdružující obce a města a hájící jejich zájmy, Svaz měst a obcí a Sdružení místních samospráv.

Bezvýsledně, bohužel.

Ostudná je v tomto kontextu zejména skutečnost, že se tak děje za souhlasu a aktivní podpory hnutí STAN („Starostové a nezávislí“), které se jindy zájmy starostů, obcí, krajů i samospráv obecně zaklíná, kudy chodí. Ovšem (nejen) v tomto případě jim pouze vráží pomyslnou kudlu do zad.

Je financování obcí a krajů nastaveno spravedlivě?

Další otázkou je v tomto kontextu to, zda je současné nastavení podílu územních samosprávných celků na vybraných sdílených daních spravedlivé.

A zde musíme konstatovat, že jednoznačně nikoli, zejména v případě krajů, z nichž některé jsou současnou právní úpravou dokonce evidentně diskriminovány.

Jde hlavně o to, že část (jedna skupina) krajů dostává - v přepočtu na jednoho obyvatele - významně méně peněz než jejich zbytek.

Jedná se o náš Středočeský kraj a dále o Liberecký, Karlovarský, Pardubický, Jihomoravský a Zlínský kraj.

Například náš Středočeský kraj dostává v tomto systému v přepočtu na jednoho obyvatele částku 9 400 korun ročně, zatímco Kraj Vysočina 13 700 korun.

Jde o to, že nyní se výnosy z daní dělí podle pravidel, kritérií, faktorů
a statistických údajů stanovených a platných v roce 2004. A toto vše se od té doby napříč kraji výrazně proměnilo.

Jedná se například o počet obyvatel, délku silnic, počet žáků středních škol, počet výjezdových skupin záchranné služby
či o rozlohu kraje.

Uvědomme si třeba, že ve Středočeském krajiod roku 2004 vzrostl počet obyvatelo 300 tisíc! A to hovoříme pouze o těch trvale hlášených k pobytu…

Zatímco parametry rozhodné pro nastavení rozpočtového určení daní pro obce jsou každoročně přepočítávány podle aktuálních dat, u krajů tomu tak není.

Což je zásadní chyba. Přičemž k tomuto přepočtu by v případě krajů nemuselo docházet nutně každoročně, ale například alespoň jedenkrát za čtyři roky, což odpovídá délce volebního období krajských samospráv.

Je proto nezbytně nutné koeficienty určující podíly jednotlivých samosprávných krajů na celkovém výnosu daní změnit ve smyslu jejich přizpůsobení současné realitě a dnešnímu rozsahu veřejných služeb poskytovaných jednotlivými kraji.

Chyba je i v Matrixu…

Ale to je pouze první krok, který musí být v oblasti krajské samosprávy učiněn. Přiznejme si totiž, že její současná podoba v podstatě vůbec nenaplňuje základní znaky skutečné územní samosprávy. Opravdová samospráva totiž předpokládá nejen zákonné kompetence, ale hlavně dostatek faktických finančních prostředků ke správě svých vlastních záležitostí a k plnění svých zákonných povinností.

Vznik krajů v roce 2000 byl ovšem nepodařeným kompromisem a výsledkem složitého politického vyjednávání. Kraje při svém vzniku sice získaly určitá práva a povinnosti, ale nikoli již tomu odpovídající vlastní finanční zdroje.

Krajům tak prakticky nezbývá vůbec žádný prostor na zásadní koncepční záležitosti typu územního plánování, nastavení vhodné podoby krajské veřejné dopravy, anebo skutečného rozvoje sítě krajských středních škol. 

Dalším důsledkem tzv. krajské decentralizace státu provedené v roce 2000 je také enormní posílení pozice hlavního města Prahy, která je nyní suverénně nejsilnějším samosprávným celkem, jenž kumuluje působnost kraje i obce - a to jak z hlediska kompetencí, tak i z pohledu objemu financování ze státního rozpočtu.

A to do velké míry neoprávněně a na úkor jiných krajů, zejména toho našeho  - Středočeského.

Kvůli nastavení systému financování krajů skrze tzv. sdílené daně totiž v případě rozdělování výnosu daně z příjmu fyzických osob záleží pouze na místě trvalého bydliště (daňového) poplatníka.

A v tomto případě čerpá Praha prostředky i na statisíce osob, které sice mají na jejím území trvalé bydliště, ale pouze pouze formálně, přičemž fakticky trvale žijí (a využívají veřejné služby financované kraji typu prostřednictvím využívání krajských silnic, veřejné dopravy či zdravotnictví) na území jiných krajů, suverénně nejvíce pak v našem, Středočeském, kraji. 

Dle kvalifikovaných odhadů se jedná o více než 300 000 osob. Pokud se tento systém zásadním způsobem nezmění, bude se dál enormně posilovat tzv. pragocentrismus - politická a ekonomická dominance hlavního města Prahy v rámci českého státu.

Nejhůře je na tom Středočeský kraj

Je tedy jednoznačně nutné otevřít i samotnou otázku změny systému
a podoby současného nastavení financování Středočeského kraje. Náš kraj už nesmí být nadále bezplatným servisem a pojišťovnou pro Prahu a její občany!

Jde o miliardy korun, kterými jedna skupina občanů našeho kraje naprosto neodůvodněně financuje jinou skupinu středočeských občanů - a kterými nespravedlivě a nelogicky dlouhodobě dotuje a sponzoruje rozpočet hlavního města Prahy. 

V této souvislosti je třeba ještě vzít do úvahy tu skutečnost, že od vzniku současné podoby krajského zřízení (rok 2000) vzrostl oficiální počet (dle evidence trvalých bydlišť) obyvatel Středočeského kraje o 25%  - a v okresech Praha-východ a Praha-západ pak o více než 50%.

A když k tomu připočítáme i Pražany, kteří zde trvale žijí fakticky, pak jde v krajském měřítku o nárůst počtu obyvatel o 50% - a v okresech Praha-východ a Praha-západ o nárůst o více než 100% obyvatel. A to vše absolutně bez toho, aby se to odrazilo ve změně způsobu financování našeho kraje!

Nejvíce touto skutečností (tzv. proces suburbanizace) trpí v praxi okresy v bezprostřední blízkosti Prahy - tedy Praha-východ, Praha-západ, Nymburk, Kolín, Kladno, Beroun či Mělník.

Věčně přetížené silnice a komunikace, často v katastrofálním stavu, nedostatečná (někde dokonce vůbec žádná) dopravní obslužnost mnoha obcí a měst spoji veřejné hromadné dopravy, nedostatek praktických, dětských a zubních lékařů, nedostatek kapacit mateřských, základních a středních škol, nedostatečný rozsah nabídky sociálních služeb. Nedostupné či předražené bydlení.

To se musí bezpodmínečně změnit a nezbytným předpokladem k tomu je revize podoby financování krajů, zejména toho našeho, Středočeského.

Jak z toho ven?

Existuje několik cest, jak to učinit.

Buď přímo zvýšit procentuální podíl Středočeského kraje na celkovém výnosu vybraných sdílených daní. Což by ovšem muselo proběhnout na úkor jiného kraje (jiných krajů).

Systémovějším řešením  by pak byla změna výše základu pro výpočet finančního nároku kraje v případě daně z příjmu fyzických osob, která nyní činí 60 % celostátního hrubého výnosu této daně - například na 65 % či 70 %.

Což by se mohlo týkat případně pouze Středočeského kraje, který je v rámci republiky svou centrální polohou a dalšími parametry specifický. Ostatní kraje by tímto opatřením nebyly nikterak dotčeny - ovšem znamenalo by to mírné snížení příjmů státního rozpočtu na úrovni ministerstev a ostatních centrálních orgánů a úřadů státní správy

A pak se nabízí varianta univerzální a zřejmě nejspravedlivější -
kdy by příjmem kraje byl nejen podíl na dani z příjmu fyzických osob, které v něm mají trvalé bydliště, ale i těch osob, které vlastní na jeho území nemovitost určenou k bydlení (opatřenou tzv. číslem popisným)  - anebo, v rozšířené variantě, i podíl na daních těch osob, které v kraji vlastní rekreační nemovitost (nemovitost s tzv. číslem evidenčním).

Každý z těchto modelů by byl spravedlivější a oprávněnější než ten existující.

Změna současného stavu je akutní a velmi nutná. V bytostném zájmu Středočeského kraje a Středočechů již nesnese odkladu.

Mělo by to být i jedno z hlavních témat krajských voleb, které proběhnou na podzim příštího roku.

V případě hnutí SPD tomu tak určitě bude.


Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama