Změna zákona
Tím, že chcete změnit zákon, v kterém by podle vás nově mělo být jasně napsáno, že prezident musí na návrh premiéra ministra jmenovat, není to vlastně jen potvrzení toho, že to teď nemusí? A jestli jsou podle vás nejasnosti, pořád nechápu, proč se nepodá kompetenční žaloba?
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
sochorar
Odpověď
23.01.2026 14:45:45 - Ing. Mgr. Tomáš Doležal, Dis.
Dobrý den,toto není záměr a návrh poslanců SPD, hovoří o tom někteří poslanci za hnutí ANO.
Nejasnosti ve výkladu Ústavy (nejen v tomto bodě) samozřejmě jsou, svědčí o tom mj, i existence sporů mezi ústavními právníky v tomto ohledu a v této věci (jmenování ministrů), kdy např. prof. Kysela tvrdí, že prezident může nevyhovět návrhu premiéra pouze ve zvláště závažných právních případech (střet zájmů příslušné osoby, nepříčetnost, spolupráce s cizí mocí atd.), jiní právníci přiznávají prezidentovi širší prostor úvahy, někdo dokonce názory mění, dle toho, o jakého prezidenta se jedná.
Za mě (po konzultacích) by kompetenční žaloba nejspíše nic nevyřešila, protože tento nástroj se užívá dle zákona v situacích, kdy se dva (či více) orgánů veřejné správy přou o to, komu z nich přísluší určitá zákonná kompetence. To zde ale není - je jasné, že jmenuje prezident. Spor se vede o to, zda jmenovat musí v každém případě, či nikoli. A to by kompetenční žaloba nevyřešila.
Druhý argument - pokud by teoreticky Ústavní soud konstatoval, že prezident nemusí vyhovět návrhu premiéra na jmenování ministra, šlo by o závazný judikát a precedent. A příště by (třeba jiný) prezident z 15 návrhů premiéra na jednotlivé ministry nemusel vyhovět např. ve 12 případech. Takže by vládu sestavoval de facto prezident a octli bychom se, beze změny Ústavy, z parlamentního v prezidentském režimu, kdy o podobě vlády nerozhodují (jako dosud) výsledky voleb do Sněmovny, ale výsledky volby prezidenta. A to je zcela nová situace, která vyžaduje i změnu volebního chování - a straně voličů, ale i na straně kandidátů, kdy by např. napříště předsedové politických stran nekandidovali do Sněmovny (a neucházeli by se o funkci premiéra) , ale v prezidentských volbách, protože by bylo evidentní, že to je ta rozhodující pozice ve statě, která rozhoduje o podobě vlády a vládnutí.
Já se debatě o změně našeho režimu na prezidentský nebo poloprezidentský vůbec nebráním, naopak, ale musí tomu předcházet široká debata, změna Ústavy a muselo by to platit až od příštích parlamentních a prezidentských voleb. Ne dříve, tzv. v průběhu hry.
