já si myslím, že není větší abstinent tady ve Sněmovně, než jsem já. To nikdo nezpochybní, doufám. Nikdo jste mě nikdy neviděl tady pít alkohol. Mám s tím docela problém, protože člověk je, já bych řekl, sociálně vyčleněn z různých akcí, rautů a podobně. Já tam piju svoji citronádu, vy si tam dáváte ty sklínky. Včera jsme tady slavnostně předávali nějaké ceny, já jsem dostal bezalkoholový sekt. Je to tak? Pan předseda tam u toho byl.

Takže si myslím, že to je potřeba říct na začátku z hlediska jakéhosi střetu zájmů, že tady člověk něco hájí nebo ne. Přesto tuhletu věc nepodpořím, protože mně to přijde úplně absurdní, tenhleten návrh. To nejenom jako člověk, ale i jako předsedající.

Jak já to budu kontrolovat? Já budu říkat, mám dojem, že někdo je podnapilý? Jak já to budu dělat? Řekněte mi ten návod, jak já to mám dělat, abyste mě pak neobvinili, že nadržuju někomu, že někoho, kdo se motal, tak nechám být a někoho, kdo mluvil z cesty, tak naopak já budu kontrolovat. Řekněte mi v praxi, jak to mám dělat?

Jsme dospělí a my máme nějakou zodpovědnost, máme jít příkladem. Prostě tady by se pít nemělo. (Potlesk zleva.) A aby se tady nepilo, já k tomu nepotřebuju zákon.

A teďka mi dovolte ještě jednu větu. Já jsem vás poslouchal. Já vlastně propojím tohleto téma i s těmi televizními poplatky. Na to mě přivedl pan předseda Havel. No, vy říkáte, že se ve firmách nesmí pít, ať lidé to dodržují. Správně. Ale ve firmách se ani nesmí koukat na televizi a přesto firmy platí podle počtu zaměstnanců. (Potlesk zleva.) Tak by bylo dobré, aby pan Havel v tomhletom byl konzistentní.

Děkuju.