Připravovaná Koncepce výstavby Armády České republiky do roku 2040 (KVAČR2040) proto nemůže být jen seznamem modernizačních projektů, ale musí definovat skutečnou schopnost státu vést obranu v podmínkách moderní války. Musí přitom vycházet nejen ze zkušeností z konfliktů, ale i z dlouhodobého výhledu Ministerstva obrany a jeho plánovacích dokumentů, aby byla reálně provázána s řízením a financováním resortu.
Zároveň je nutné reflektovat proměnu aliančního prostředí. Očekávaná revize
tzv. Capability Targets 2029 a postupné snižování americké vojenské přítomnosti
v Evropě – včetně oznámeného snížení počtu vojáků Spojených států v Německu
o 5 tisíc znamenají, že NATO už nebude, jaké bývalo, a že členské státy budou
muset převzít větší díl odpovědnosti. Česká republika proto musí budovat
schopnosti, které budou nejen deklarované, ale skutečně udržitelné a použitelné
k obraně našeho státu.
Zkušenosti z Ukrajiny zároveň ukazují, že technologická převaha nestačí bez
dostatečné masy sil, logistiky a průmyslového zázemí. Vedle projektů, jako jsou
letouny F-35, které možná dostaneme v roce 2035, je proto nutné posilovat
pozemní síly, budovat teritoriální síly a další mobilizační schopnosti. Stejně
zásadní je budování protivzdušné obrany, rozvoj bezpilotních prostředků,
digitalizace bojiště a schopnost rychlé výroby a doplňování materiálu při
přechodu státu na válečnou výrobu v případě vyhlašování vyšších krizových
stavů.
Přístup předchozí vlády potom vykazuje významné rezervy. Kontrolní závěry
Nejvyššího kontrolního úřadu ukazují, že ani výrazné navýšení rozpočtu v
posledních letech nevedlo k odpovídajícímu růstu reálných schopností armády. To
potvrzuje, že klíčová není výše výdajů, ale jejich efektivní využití.
Bezpečnost státu nelze budovat na zálohových platbách či formálním čerpání
rozpočtu, ale na systematickém rozvoji skutečných schopností.
Nedílnou součástí nové koncepce musí být také posílení logistického a
průmyslového zázemí, včetně schopnosti dlouhodobé produkce munice a oprav
techniky. V rámci tzv. Host Nation Support je zároveň vhodné zvažovat i budování
vojenské nemocnice, která by posílila nejen podporu spojeneckých sil, ale i
odolnost státu v krizových situacích. Klíčovým předpokladem úspěchu je rovněž
legislativní rámec. Současná krizová a obranná legislativa neodpovídá
požadavkům dnešní doby a její revize je nezbytná. Přestože byla v minulosti
opakovaně deklarována jako priorita, dosud nebyla naplněna.
KVAČR2040 tak musí být realistickým, provázaným a řiditelným dokumentem. Jejím
cílem by neměla být pouze modernizace, ale vytvoření armády, která bude
skutečně schopna obstát v podmínkách moderního konfliktu i v situaci, kdy na
Českou republiku dopadne větší díl odpovědnosti za obranu státu a k tomu je
potřeba zdroje nejen finanční a materiální, ale zejména lidské. A to vidím jako
největší problém, který je potřeba řešit. Nikoliv pouze nábory a odchodovost,
ale také doplňování a rozvinování na válečné počty. Pokud nebude zajištěna
provázanost, potom budou veškeré plány nereálné a těžko splnitelné i když bude
armáda dostávat mnohem více finančních prostředků.
