Já si myslím, že to je křivda, která by se neměla v důchodovém systému dít. Mělo by dojít k nápravě a valorizační mechanismus by tohleto všechno měl respektovat. I proto předkládám pozměňovací návrh, který se snaží alespoň částečně kompenzovat tu křivdu těm osobám, kteří chtějí i nadále přispívat společnosti, chtějí být aktivní, chtějí nadále se částečně zapojit do pracovního procesu, a to zvýšení koeficientu při práci v důchodu nebo přesluhování. Současné nastavení důchodové systému počítá s pevně stanoveným věkem odchodu do důchodu, který postupně směřuje k důchodovému věku 65 let pro ročníky od roku 1971.
Stejně jako musí existovat možnost předčasného důchodu zejména pro pracující ve fyzicky náročném odvětví, musí existovat i možnost pro lidi, kteří chtějí plně či částečně pokračovat v pracovním životě. Domníváme se, že stávající bonifikace těchto lidí je nedostatečná. V některých případech je návratnost odvodů pracujících důchodců i dlouhých 75 let v důchodu. Proto navrhujeme alespoň symbolicky zvýšit procenta výpočtového základu pro pracující důchodce takto: u pracujících, majících nárok na starobní důchod a nepobírajících důchod z 1,5 % na 1,6 % výpočtového základu, u pracujících pobírajících polovinu starobního důchodu z 1,5 % na 1,6 výpočtového základu, u pracujících pobírajících celou částku starobního důchodu z 0,4 na 0,6 % výpočtového základu.
Cílem návrhu je pozitivně motivovat aktivní občany, kteří chtějí a jsou schopni pracovat i po dosažení důchodového věku. Tito lidé by pak měli být adekvátně bonifikováni. Vyšší motivace zvýší počet dobrovolně pracujících či přesluhujících seniorů, což se může dlouhodobě pozitivně projevit ve výši příjmů státu. To by bylo následně výhodné nejen pro pracující seniory, ale i dlouhodobě pro příjmy státního rozpočtu, pokud by více seniorů pracovalo i v důchodovém věku. Celý tento návrh vlastně by nebyl nijak výrazně nákladný a vlastně nákladnost celého návrhu je v řádek desítek milionů korun ročně.
Myslím si, že to jsou přijatelné náklady k tomu, abychom ukázali, že myslíme i na ty lidi, kteří se rozhodnou přispívat společnosti a budeme se snažit napravit tu křivdu, která se děje i tím, že je valorizace nastavena špatně, a při tom přelomu roku nastává doopravdy křivda pro několik desítek tisíc seniorů, kteří nastoupí až několik měsíců potom. Dále bych chtěl říci, že předkládám ještě druhý pozměňovací návrh. Jedná se o návrh, kdy chceme prodloužit možnost uplatnění vyloučené doby pro rodiče pečující o dítě do sedmi let věku. Možnost vyloučení období péče o dítě do věku sedmi let bude mít jeden z rodičů. Rodič tak bude mít možnost pracovat na částečný úvazek po delší dobu a pečovat o dítě, aniž by to negativně ovlivnilo výši důchodu při výpočtu procentní výměry.
V současnosti se příjmy rodičů pečujících o dítě po jeho čtvrtém roku života započítávají do jejich průměrného celoživotního příjmu, což se pak negativně projeví ve výši důchodu pečujících. Návrh není diskriminační. Vyloučenou dobu budou moci uplatnit muži i ženy. Podmínkou však zůstává, že vyloučenou dobu může uplatnit pouze jeden z rodičů. Rozpočtové dopady návrhu budou v prvních letech omezené, protože možnost delší vyloučené doby při péči o dítě se bude týkat pouze nově přiznaných důchodů. V materiálu Komise pro spravedlivé důchody jsou výdaje spojené s tímto opatřením odhadnuty v řádu maximálně stovek milionů korun ročně v prvních letech od zavedení. Postupně je odhadován trend zvyšování těchto výdajů a plné rozpočtové dopady lze dle tohoto materiálu očekávat za zhruba 30 let.
Na této úpravě důchodového systému, která podporuje částečné úvazky i snížení rozdílu ve výši důchodů u osob pečujících o děti a ostatní, panovala většinová shoda na Komisi pro spravedlivé důchody. S ohledem na to, že se nejedná o nákladnou změnu v příštích letech a že je to jasná změna, která podporuje to, že osoby pečující o budoucí daňové poplatníky nebudou při výpočtu jejich vyměřovacího základu penalizovány za to, že například pobíraly nižší mzdu v době, kdy se staraly i o děti, tak si myslím, že to je pozměňovací návrh, který si zaslouží vaši pozornost i vaši podporu. Děkuji za pozornost.
