Pane Vobořile, vláda letos schválila legislativní rámec pro regulaci psychomodulačních látek, jako je kratom nebo konopí do 1 % THC. V jaké fázi se teď podle vás skutečně nachází příprava regulačního systému a co konkrétně ještě chybí, aby mohl začít fungovat?

Legislativní rámec máme, vyhláška už byla připravena a teď prochází notifikačním procesem v Bruselu. To je důležitý krok, bez kterého se regulace nemůže spustit. Obava ale spočívá v tom, že pokud se proces protáhne nebo se objeví sporné body, spuštění se zadrhne a zůstane jen v teoretické rovině. Proto je klíčové, aby jednotlivá ministerstva a jejich instituce pracovaly koordinovaně a aby byla připravena i praktická část, tedy dohled, standardy kvality a jasná pravidla pro prodej. Jen tak se vyhneme situaci, že sice máme zákon i vyhlášku, ale lidé v praxi stále nevědí, co přesně platí. Konopí již víme, že zatím z toho vypadlo, ale kratom zůstal. Během dalších let se jistě budou ale projednávat další látky typu nové kanabinoidy příbuzné například HHC.

Mluví se o tom, že Česko bude jednou z prvních zemí EU s takto detailní regulací. V čem podle vás spočívá jedinečnost našeho přístupu a co by se z něj mohly naučit jiné státy?

Unikátní je, že jsme se rozhodli jít cestou regulace místo zákazu. Dále je originální to, že jsme vedle potravin a léků vytvořili novou kategorii látek pro lidskou spotřebu. To znamená, že stát neříká „tohle nesmí existovat“, ale stanovuje jasná pravidla, která mají chránit spotřebitele, mladistvé a veřejné zdraví. V evropském kontextu je to zatím výjimka. Většina zemí stále zůstává buď u nelegality, nebo úplného vakua bez pravidel.
Další specifikum je, že se snažíme nastavit vyvážený model, který není ani čistě represivní, ani čistě komerční. Zkušenost například z USA ukazuje, že přílišná liberalizace některých návykových látek může vést k agresivnímu marketingu a růstu spotřeby, což není naším cílem. Český model se snaží najít střední cestu: Umožnit legální dostupnost, ale s důrazem na prevenci a ochranu zranitelných skupin.
Pokud se nám to podaří dotáhnout, může to být inspirace i pro jiné evropské země, které dnes sledují, že represivní přístup nefunguje, ale zároveň se obávají nekontrolované komercionalizace.