Ing. Zbyněk Stanjura

  • ODS
  • ministr financí
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je -1,82. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

29.05.2019 20:03:00

Mnohem důležitější je mít na paměti člověka

Mnohem důležitější je mít na paměti člověka

Projev na 31. mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny 29. května 2019 ke kritické situaci ve financování sociálních služeb v roce 2019 a jejímu řešení

 Děkuji za slovo. Myslím, že některá vystoupení mě inspirovala v poznámkám, některé večerníčky úplně ne. Chtěl bych se nejdříve věnovat tomu, co tady ve svém dlouhém vystoupení řekla paní ministryně. Jsem asi tak třicetkrát slyšel - já jsem udělala, já jsem přednesla, já jsem zařídila, já nemám šest miliard, 400 milionů jsem dala tam, tam či onam. Chci říct paní ministryni, že to jsou peníze daňových poplatníků a ne vaše. To za prvé. Ale v tom vystoupení mně chybělo slovo, kterému se chci věnovat já ve svém vystoupení při diskusi k tomuto bodu - a to jsem očekával, že uslyším mnohokrát v tom vystoupení paní ministryně - a to slovo je člověk, občan, klient sociální služby, vyberte si. Já bych chtěl odcitovat paragraf 2, odstavec 2 zákona o sociálních službách, který - mimochodem - platí od roku 2006, toto znění, takže to není nijak nové. To znamená, platí už třináct let. (Rozvážně se otáčí a hovoří k ministryni práce a sociálních věcí mimo mikrofon.) Kdybyste ty peníze hledali někdy jindy, tak bych to ocenil. (Otáčí se zpět k řečnickému pultíku.) Vracím se k citaci zákona o sociálních službách. Rozsah a forma pomoci poskytnuté prostřednictvím sociálních služeb musí zachovávat lidskou důstojnost osob. (Odmlčí se a otáčí se vlevo a poté vpravo do vládních lavic. Ministryně financí mimo mikrofon: Omlouvám se, pane předsedo.) Ano, pan místopředseda mi nesjednal klid. Ale nevadí. Já to považuji opravdu za klíčové sdělení, to vystoupení, paragraf zákona o sociálních službách. Takže ještě jednou, ať přečtu ten jeden odstavec dohromady:

Rozsah a forma pomoci a podpory, poskytnuté prostřednictvím sociálních služeb, musí zachovávat lidskou důstojnost osob. Pomoc musí vycházet z individuálně určených potřeb osob, musí působit na osoby aktivně, podporovat jejich samostatnost, motivovat je k takovým činnostem, které nevedou k dlouhodobému setrvávání nebo prohlubování nepříznivé sociální situace a posilovat jejich sociální začleňování. Sociální služby musí být poskytovány v zájmu osob a v náležité kvalitě takovými způsoby, aby bylo vždy důsledně zajištěno dodržování lidských práv a základních svobod osob. A za to úřední slovo nebo slovo z legislativy osob si dosaďte člověk, spoluobčan, člověk, který potřebuje pomoc ostatních.

Podle tohoto zákona, který schválili naši předchůdci v roce 2006, je povinnost každé sociální služby, aby pracovala v dostatečné kvalitě, která bude znamenat co největší důstojnost, lidskost, soukromí, možnost osamostatnit se, zkrátka systém přístupu zaměřený na člověka. O tom jsem, paní ministryně práce a sociálních věcí, ve vašem původním vystoupení neslyšel vůbec nic a je mi to líto. Myslím si, že - a popsal to dobře pan předseda Fiala - to dohadování a hledání dvou miliard není ten hlavní problém. Je to aktuální problém, který se dá vyřešit poměrně rychle. Asi proběhne nějaký souboj uvnitř vlády, kdo nakonec tu dobrou zprávu oznámí, že ty peníze našel. A mnohem důležitější je, abychom my jako zákonodárci a současně vláda jako moc výkonná zajistili naplňování tohoto zákona. To znamená dostatečnou službu, která bude respektovat důstojnost, soukromí, motivaci k tomu se osamostatnit a podobně. Já úplně nebudu souhlasit s panem předsedou Výborným. Podle mých informací osob, které dneska pobírají sociální služby nebo které jsou příjemci sociálních služeb, je zhruba kolem půl milionu a ty služby poskytuje zhruba 5,5 tisíce příspěvkových organizací. Některé ty osoby jsou totiž vykazovány, jsou vykazovány opakovaně, takže takto tomu rozumím, to už jsem si nevšiml. Je zhruba 5,5 tisíce organizací, které se tomu věnují. Podle našich informací je mírná většina neziskový sektor, zhruba 45 procent jsou příspěvkové organizace a nepatrné množství jsou normální obchodní společnosti. A pokud stát má za zákonnou povinnost tuto službu zajistit, tak má tomu vytvářet podmínky. Podmínky pro ty, kteří ty služby potřebují, a současně podmínky pro ty, kteří ty služby poskytují.

Stát - a to mě určitě paní ministryně zkontroluje - má pouze pět příspěvkových organizací. Všechno ostatní zajišťují buď příspěvkové organizace samospráv, ať už krajských nebo městských či obecních, či neziskový sektor. Stát tedy něco chce, sám to zajistit neumí a nemůže. Neberte to jako kritiku, zajišťují to, říkám, jak samosprávy, tak neziskový sektor, ale stát má vytvořit takové podmínky legislativní, organizační, finanční, aby klienti byli v tom systému spokojení.

Velmi často se na půdě sněmovny - a já tomu i rozumím - vede debata pouze o té finanční stránce věci. U rozpočtu jenom připomenu, loni v prosinci, když jsme navrhovali zvýšení peněz na sociální služby, tak se nám vládní koalice vlastně vysmála. Paní ministryně ať se podívá, jak hlasovali její spolustraníci, když jsme tam navrhovali prostřednictvím mého kolegy pana místopředsedy sociálního výboru Jana Bauera zvýšení peněz o jednu miliardu - jak jste hlasovali, abyste potom od února, března, dubna, dneska je konec května, hledali řešení.

Nemáme se bavit pouze o těch penězích, ale taky o té kvalitě a o rozsahu těch služeb. Je to samozřejmě místo od místa jiné, v mnoha oblastech se čeká na sociální služby, nejsou v takové struktuře, v jaké by byly potřeba. A musím souhlasit s paní ministryní, ať ji jenom nekritizuji, že ta situace se bude vyvíjet, nechci říkat zhoršovat, ale budeme prostě potřebovat do budoucna - a já myslím, že je to úplně jasné - větší šíři, větší paletu nabídky sociálních služeb. A současně souhlasím s paní ministryní v tom, že kvalitní sociální, ne ovšem socialistická, ale kvalitní sociální politika státu stojí nemalé peníze. Právě proto musíme zrušit socialistické experimenty, které ty peníze vynakládají zbytečně, aby na tu kvalitní, potřebnou a ne levnou sociální péči prostředky skutečně zbyly.

Já s paní ministryní nemůžu souhlasit v tom, že ona zásadně odmítá změnu úhradové vyhlášky. Já se bavím s řediteli jednotlivých příspěvkových organizací, zejména u pobytových služeb, a ti to zvýšení o těch dvacet korun jak u poplatků za ubytování, nebo u poplatků za stravování, považují za vhodný nástroj, který zdaleka nevyřeší ten problém, který tady dneska máme, ale považují ho za vhodný a potřebný. Podle neoficiálních informací Ministerstvo financí s tímto navýšením problém nemá, paradoxně proti je Ministerstvo práce a sociálních věcí. V logice normálního fungování bych očekával přesně opačné postoje těchto ministerstev. To není nic osobního, to jenom hodnotím standardní úkoly jednotlivých ministerstev bez ohledu na to, kteří ministři či ministryně stojí v čele těch úřadů.

Hlavní problémy sociálních služeb, které bychom měli řešit - a nevím, zda ty problémy odstraní ta připravovaná novela, uvidíme, až ji budeme mít na stole, takže velmi těžko můžu dopředu říkat, zda je dobrá, nebo špatná - je nepředvídatelnost tohoto systému, nejasná výše příspěvku na daný rok, protože od začátku roku vlastně víme, že nekryjeme celou potřebu. Paní ministryně správně řekla, že ten problém možná s výjimkou loňského roku se pravidelně opakuje. Nerovnost. Nedostává každý stejně za stejnou službu. Nerovný přístup mezi příspěvkovými organizacemi a neziskovým sektorem. Já tomu i rozumím, pracoval jsem v samosprávě a je docela logické, že se samosprávy nejdřív postarají o své příspěvkové organizace, až poté se postarají o neziskový sektor. Velký rozdíl mezi platy a mzdami. Málo se o tom mluví. Ano, ti, kteří mají platy, to jsou ty příspěvkové organizace samospráv, to mají v zásadě jednodušší, zvyšují se tarify, dostanou od samosprávy zvýšený příspěvek. U neziskového sektoru to tak jednoduché není. Skoro v každém rozhodnutí o přidělení dotace je určen limit mzdových prostředků. To znamená, musí se znovu žádat, musí se znovu administrovat, musí se upravovat nejenom nová výše dotace. Nedá se jenom poslat někde půl miliónu navíc. Současně se musí dodatkem změnit i ten limit mzdových prostředků. Dalším problém je, už jsem to zmínil, mnoho let nezvýšená hranice na stravné a pobyt, kdy se zvyšují náklady těm poskytovatelům, zvyšují se ceny za potraviny, za elektřinu, navyšují se platy, tzn. zvyšují se provozní výdaje, ale nezvyšují se tyto hranice pro jednotlivé poplatky. Dalším problémem je nejasná spolupráce se zdravotními pojišťovnami. Opět dlouhodobý problém, nechci z toho vinit paní ministryni. Ty problémy, které jsem pojmenoval, nejdou za paní ministryní, jsou to problémy dlouhodobé. Nicméně vláda v tomto složení pracuje v zásadě šestým rokem.

Jaká jsou řešení? Řešení nejsou jednoduchá, nejsou krátkodobá, nicméně aspoň některé základní věci se dají přijmout poměrně rychle a mohly by přinést výrazné zvýšení v této oblasti. Za prvé změna v přístupu k financování. Myslím, že by mělo být jasné, kolik stojí hodina práce nebo kolik stojí pobyt na jednom lůžku. Nám to přijde spravedlivé a myslím si, že od toho by se mohlo vyvíjet i financování. Případně by mohlo být určeno, kolik procent z těchto nákladů hradí stát a kolik platí samosprávy, které zřizují své příspěvkové organizace. Dalším řešením, které bezesporu zmenší ten problém, je rovný přístup k platům a k mzdám. A dalším přístupem, který by mohl pomoci, je nastavit systém tak, jak chce stát, tzn. jak mají vypadat mzdové služby a jakou kvalitu musí ti poskytovatelé odvézt, aby měli nárok na příspěvek z veřejných peněz. Musíme se zbavit toho dědictví, které máme, kdy máme mnohdy pětilůžkové pokoje, které jsou velmi často průchozí a pak už nejsou ani pětilůžkové, ale patnáctilůžkové.

Kdybych to měl shrnout. Ty dvě miliardy se bezesporu najdou. Souhlasím s tím, že dneska je to spíš nátlak především opozičních stran, možná i jedné vládní strany, možná dvou vládních stran, na to, aby se ty peníze našly. Ale mnohem důležitější je mít na paměti toho klienta, toho člověka a zabezpečit takový systém, abychom mohli plně dostát tomu, co v zákoně už máme třináct let, tzn. ty služby poskytovat s ohledem na důstojnost, lidská práva a soukromí klientů sociálních služeb.

Děkuji za pozornost.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama