JUDr. Jan Chvojka

  • ČSSD
  • Pardubický kraj
  • poslanec
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je -0,34. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

22. 1. 2021 15:27:00

Proč vlastně existuje institut přísedících?

Proč vlastně existuje institut přísedících?

Projev na 79. schůzi Poslanecké sněmovny 22. ledna 2021 k zákonu o soudech a soudcích

 Pane místopředsedo, hezké poledne, kolegyně, kolegové,

tak já jako člen, respektive místopředseda ústavněprávního výboru souhlasím s tím původním návrhem, tak jak ho předložilo Ministerstvo spravedlnosti. Myslím si, že co se týče prostého občana nebo standardního obyčejného občana, tak nepřináší takové změny, které by se ho měly nějak zásadně dotknout. Je to spíše věc, která se týká organizace soudnictví jako takového. Nicméně mám problém s jedním pozměňovacím návrhem, který bohužel získal podporu ústavněprávního výboru i kvůli poslancům koaličním z hnutí ANO. Já doufám, že tento pozměňovací návrh dnes na plénu nepodpoří. A to je pozměňovací návrh, který předložil pan kolega poslanec Feri z TOP 09, který chce tímto návrhem zcela a bez náhrady zrušit přísedící v pracovněprávních sporech. Já takový návrh považuji za velmi špatný a krátce se budu snažit odůvodnit, proč mám takový návrh za špatný.

Co jsou to vlastně přísedící? Tak přísedící jsou ti, kteří tvoří takzvaný laický prvek nejenom v našem soudnictví. Účast osob, které nejsou profesionálními soudci, na rozhodování soudů je využívána standardně v celé Evropě a Česká republika v tomto případě není tedy žádnou výjimkou. Mluvím tedy o civilních věcech. Výjimkou by Česká republika byla, kdyby se předmětný pozměňovací návrh pana kolegy Feriho setkal s vaším pozitivním přístupem. S přísedícími se počítá v našem právním řádu při rozhodování v trestních věcech v prvním stupni a potom také při rozhodování o pracovněprávních sporech v prvním stupni. Co se týče pracovněprávních sporů, tak je to okresní soud. Podle práva se přísedícím může stát občan, každý občan starý alespoň třiceti let, plně svéprávný, bezúhonný, s negativním lustračním osvědčením, jehož zkušenosti a morální vlastnosti dávají záruku řádného výkonu této funkce. A je potřeba také říci, že do funkce přísedícího, konkrétně v pracovněprávních sporech se volí na období čtyř let. Člověka do funkce volí obecní zastupitelstvo nebo obecní zastupitelstva v oboru soudu, kde by měl přísedící působit.

Proč vlastně máme přísedící nebo proč existuje institut přísedících? Ten má několik cílů. Umožňuje lépe naplnit ta ustanovení Ústavy a Listiny základních práv a svobod, která říkají, že se občané mohou podílet na výkonu všech tří složek státní moci, to znamená na moci zákonodárné, výkonné a soudní. Přísedící znamenají demokratizaci soudnictví a ostatně jeden z požadavků americké revoluce z roku 1776 byl, že občan má být souzen pouze sobě rovným občanem.

Požadavkem revoluce na našem území v roce 1848 byl mimo jiné požadavek na zřízení soudních porot. Podle mého názoru také existence přísedících zajišťuje ochranu proti zapouzdření soudní moci. Soudci stojí fakticky díky rozsáhlým zárukám své nezávislosti do značné míry mimo běžnou společenskou zkušenost ostatních lidí. To není kritika, to je prostě standardní popis situace a ony záruky zahrnují v běžných případech například neodvolatelnost soudce do věku 70 let, myslím si, že nadstandardní plat a absenci nadřízeného v tom smyslu, tak jak ho zná každý zaměstnanec. A ačkoliv soudci přirozeně nestojí zcela mimo život ostatních lidí, tak řadu zkušeností prostě ve svém pracovněprávním životě neudělají, ve svém pracovním poměru. A právě proto vidím roli přísedících v pracovněprávních věcech jako klíčovou.

Právě přísedící tady mohou v tomto případě v pracovněprávních sporech do rozhodování soudů vnést svou osobní a životní zkušenost, ale také určitou specifickou znalost konkrétního prostředí či konkrétní profese. Tak to ostatně uvádí odborná literatura nejenom předválečná, ale i současná. Protože co si budeme povídat, život se ubírá různými cestami, nejsou jenom ty, které jsou předepsány zákonem. Přitom, abychom se nemýlili, přísedící nemusí "pomáhat" svým pohledem jenom zaměstnanci, ale naopak může to být také právě jinak, právě proto, že z pozice své zkušenosti, ať už vedoucího pracovníka, nebo podřízeného ví, jak věci v praxi chodí.

Jestliže TOP 09 či někteří kolegové z ústavněprávního výboru říkají, že je role přísedících již dávno překonána, tak já zásadně nesouhlasím. Naopak. Mám za to, že by mohla být v civilních věcech možná i posílena, například v rodinných právních sporech. Ale to je věc na širší diskusi. Myslím si, že není správné řešení, když máme problém s přísedícími takový, že jich je málo, že díky nim některá soudní řízení, jak se říká, stojí nebo jsou přerušována, protože přísedící nepřijde. Nemyslím si, že je správné řešení institut přísedících, a teď - opakuji - mluvím o pracovněprávních sporech, rušit. Myslím si, že lepší řešení by bylo, kdyby ti přísedící dostali o něco větší a důstojnější odměnu, než je nynějších 150 korun za den. Myslím, že té věci by to pomohlo. Možná se zeptám paní ministryně, to je můj jediný dotaz na ni, jestli se plánuje do budoucna nějaké navýšení, protože mám zato, že těch 150 korun za den není úplně důstojná náhrada.

Doufám tedy, že přísedící v pracovněprávních sporech přežijí i tento týden, že přežijí i to dnešní hlasování a prosím kolegy o podporu mého návrhu, a to znamená nepodporovat pozměňovací návrh pana kolegy poslance Feriho.

Děkuji.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama