Navržené úspory jsou hrou malých čísel
Úspory navržené komisí jsou jen kosmetické. V žádném případě nemohou dorovnat propady rozpočtu policie způsobené za vlády Petra Nečase. Jen z roku 2010 na rok 2011 došlo k propadu o 8,5 mld. Kč, k roku 2014 to bude propad dokonce o 15 mld. Kč (v každém roce). Očekávaná úspora pro policii ve výši 1,3 miliardy v roce 2012 nemůže tyto výpadky ani zmírnit.
Plánovaná úspora je účetní, nikoliv faktická
V praxi půjde v mnoha navržených případech jen o přesun prostředků z jedné rozpočtové kapitoly do druhé, vše v rámci veřejných rozpočtů. Typickým příkladem je přesun financování znaleckých posudků do rozpočtové kapitoly ministerstva spravedlnosti, zřízení parlamentní stráže místo zajištění ochrany parlamentu policií nebo provoz vrtulníkové služby soukromými subjekty hrazenými z veřejných rozpočtů.
S ohledem na zkušenosti z minulých let je nutno kriticky nahlížet i na podporu tzv. outsourcingu služeb – např. oprav automobilů nebo zajištění stravování. Negativní případy z minulosti jako např. pronájem lázeňských domů nebo prádelny máme všichni ještě v živé paměti.
Navrhované zcivilnění (1042 míst) je velmi rozsáhlé a nemusí v praxi přinést skutečné úspory. Zejména pokud by dosavadní policisté na svých funkcích zůstali jako civilní zaměstnanci a navíc by pobírali výsluhu.
Analýza nijak neřeší skutečnost, že policistu není možné propustit z organizačních důvodů, jen ho zařadit na rok do zálohy za 80% jeho platu. Rušení 1167 policejních míst bez náhrady tak nemusí být vůbec proveditelné bez zvýšených nákladů, se kterými analýza nepracuje.
V analýze je naprosto opomenut problém existence 14ti krajských ředitelství jako organizačních složek státu. Do současné doby stálo vznik 6ti nových krajských ředitelství více jak 700 mil korun. Systém 14ti ekonomicky samostatných složek se tak ukazuje jako naprosto neefektivní a znemožňující jednotné řízení policie. ČSSD je stejně jako v minulosti stoupenkyní modelu policie jako jedné organizační složky.
Slučování útvarů je hloupé a účelové
Policie je už dnes díky krokům předchozích ministrů pravicových vlád v rozkladu. Další organizační a personální změny situaci ještě zhorší. Sloučit např. Národní protidrogovou centrálu (NPC) a Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) je nepřijatelné. Mohlo by tak logicky dojít k odchodu nejzkušenějších policistů a rozpadu funkčních týmů. Potírání drogové kriminality musí mít prioritu vyjádřenou i existencí samostatného a úspěšného útvaru. Už proto, že drogová kriminalita je prvotní nejen u organizovaného zločinu, ale jejím důsledkem je další páchání velké části majetkové trestné činnosti. Podobný experiment, kdy finanční policie byla de facto zrušena tím, že útvar byl včleněn do Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality provedl již Ivan Langer. Důsledky tohoto kroku sklízíme ještě dnes v nedostatečné schopnosti policie zakročit proti kriminalitě bílých límečků. Navíc bych byl velmi nerad, pokud by sloučení útvarů bylo je jen záminkou proto, aby mohlo dojít k personálním změnám na vedoucích postech těchto útvarů. Jan Kubice a Jaroslav Hruška by si tak mohli vyřídit účty se svým nástupcem v ÚOOZ Robertem Šlachtou, který nešetřil po svém nástupu kritikou na práci minulého vedení v čele s Janem Kubicem.
Závěr
Uvedená analýza je podle mne zpracována primárně pohledem krajských ředitelů a nemůže tak být považována za zcela objektivní. I přes všechny připomínky je však možné jednat o jí nastíněných problémech. Mou podporu mají závěry a návrhy týkající se například reformy policejního prezidia či cizinecké policie, stejně jako omezení řídících funkcí v policii nebo zcivilnění některých dalších funkcí.
Vyzývám ministra vnitra Jan Kubice, aby před jakýmikoliv rozhodnutími seznámil s návrhy na změny v Policii ČR Výbor pro obranu a bezpečnost Poslanecké sněmovny. Chaosu a nekoncepčních rozhodnutí již bylo v posledních letech příliš. Žádné další si už policie dovolit nemůže.
Jeroným Tejc, stínový ministr vnitra za ČSSD
