Není to tak dávno, kdy veřejnoprávní ČT1 v hlavní zpravodajské relaci prezentovala informaci o velmi malé aktivitě jihomoravského hejtmana a současně poslance Michala Haška ve sněmovně. Kritika byla určitě na místě, ale škodí pověsti ČT, že si ke kritice vybrala zákonodárce pouze jednoho, navíc, jistě jen shodou okolností, opozičního.
Nebudu dělat výčet zákonodárců, kteří sedí na dvou a více židlích a kdykoli jim to někde předhodí, snaží se nám namluvit, že samozřejmě více činností zvládají, neboť pracují do roztrhání těla a jsou mimořádně nadaní. Snad se tím snaží vyvolat zdání o své výjimečnosti, ale každý normálně pracující člověk ví, že když se svému povolání věnuje stoprocentně, na jiné aktivity moc času nezbývá. A že by každý jeden zákonodárce sedící na více židlích byl tak mimořádně zdatný, že dokáže pracovat na dvě stě procent, tak tomu by neuvěřil ani pacient psychiatrické léčebny. Možná, že podobné pokusy o ohlupování občanů jsou jednou z příčin trvale velmi nízké podpory, které se obě komory českého parlamentu těší. Ale je to také trochu problém voličů, měli by si rozmýšlet, komu dají hlas.
Svoji poznámku píši kvůli tomu, že i v našem kraji máme zákonodárce, který dlouhé roky sedí na dvou židlích (a není jediný, kdo o něco podobného usiluje) a právě na jeho příkladu bych rád ukázal, podobně jako ČT u Michala Haška, že to má dopady na jeho skutečnou aktivitu v Senátu.
Nejmenovaný senátor je mj. členem ústavně právního výboru (v minulosti byl dokonce čtyři roky jeho předsedou). V loňském roce se sice zúčastnil většiny schůzí, ale účast na hlasování měl nejmenší ze všech členů zmíněného výboru. Výbor projednal celkem 130 senátních tisků, ale nejmenovaný senátor z našeho kraje byl zpravodajem pouze 3x (nejméně ze všech členů výboru), nejezdil na zahraniční cesty, neúčastnil se přijetí zahraničních delegací, účast na konferencích a veřejných slyšeních pořádaných výborem měl pouze průměrnou. Kdybychom porovnali činnost ústavně právního výboru v letech 2007 až 2010, kdy byl předsedou výboru náš nejmenovaný senátor, s rokem 2011, kdy už předsedou výboru nebyl, zjistíme následující:
- V letech 2007-2010 bylo celkem 54 schůzí výboru, v r. 2011 celkem 29.
- V letech 2007-2010 přijal výbor celkem 169 usnesení, v r. 2011 celkem 140.
- V letech 2007-2010 projednal výbor celkem 79 zákonů, v r. 2011 celkem 93.
- V letech 2007-2010 předložil výbor 14 návrhů senátních zákonů, v r. 2011 celkem 7.
- V letech 2007-2010 projednal výbor 15 mezinárodních smluv, v r. 2011 celkem 12.
- V letech 2007-2010 uspořádal výbor 3 konference (semináře), v r. 2011 celkem 5.
- V letech 2007-2010 neuspořádal výbor žádné veřejné slyšení a nepřevzal záštitu nad žádnou akcí, v r. 2011 celkem 1 veřejné slyšení, 5x záštita.
Dalšího komentáře se zdržím. Snad jen tolik, že jsem jednoznačně pro, aby se politici laskavě věnovali práci, a myslím tím jedné a pořádně. A také by bylo dobré, kdyby se nejrůznější posty v parlamentních výborech, na ministerstvech a dokonce ve vládě „nedávali“ politikům jen proto, že jde zrovna o „dobrého straníka“, nýbrž proto, že má jasné předpoklady svěřenou práci zvládat.
