Pane docente, jak vnímáte povolební vývoj a spory kolem personálního složení nové vlády? Je na místě, aby prezident Pavel zasahoval už do samotných debat o konkrétních možných ministrech a vzkazoval, že například odmítá Filipa Turka kvůli jeho údajným výrokům, u nichž novináři z Deníku N ani neumí prokázat jejich autenticitu?
Prezident vládu jmenuje. Jak moc bude aktivní či pasivní, je na něm. Ovšem též na nastupujícím předsedovi vlády. Pokud by kandidát na premiéra prohlásil, že personální zásahy prezidenta není ochoten akceptovat a odmítá pověření sestavit vládu, ať si ji prezident sestaví sám, je jasné, že prezident není schopen najít jiného kandidáta na premiéra, jenž by vytvořil vládu s důvěrou Poslanecké sněmovny, kde má většinu ANO, SPD a Motoristé. Navíc je nutné schválit státní rozpočet, jinak se nebudou zadávat nové velké veřejné zakázky, jako jsou stavby železnic a dálnic. To výrazně poškodí hospodářství a povede k velkému tlaku na prezidenta ze strany podnikatelů.
Je pro vás Filip Turek přijatelný jako ministr zahraničí?Anketa
Petr Pavel se navíc vyslovil obecně ke kandidátům na členy budoucí vlády, že pokud o někom zpravodajské služby řeknou, že je rizikem pro stát, nemá se ministrem stát. Je to v pořádku? Nebo to naopak nese riziko, že budou takto odepsáni možní ministři z politických důvodů? A jak to celé je z ústavního hlediska?
Je věcí prezidenta, jak zdůvodní svůj případný nesouhlas s návrhem na ministra. Ovšem poté, co Vojenské zpravodajství hrubě pošlapalo naši ústavu, když si objednalo cenzuru vládě nepohodlných webů v únoru 2022, a Bezpečnostní informační služba odposlouchávala spolupracovníky a intrikovala proti bývalému prezidentu Miloši Zemanovi, považuji za skandální, že by tyto služby měly určovat, kdo v Čechách, na Moravě a ve Slezsku má vládnout. To určuje volič, ne tajné služby. Ústavu a demokracii si vymohli občané v listopadu 1989, nestvořily ji tajné služby. Rizikem pro demokracii jsou mocenské rejdy tajných služeb.
Ti samí politici, kteří dnes chválí pana prezidenta za jeho přístup, odmítání některých možných ministrů a další vměšování do sestavování vlády, před čtyřmi lety za naprosto totéž kritizovali prezidenta Zemana a hrozili mu žalobami k Ústavnímu soudu. Jak takový přístup hodnotit?
Někteří mění názory stejně rychle jako ponožky. Premiér navrhuje a prezident jmenuje. Aby se někdo stal ministrem, musí být navržen premiérem a na jmenovacím dekretu musí být podpis prezidenta. Jmenování ministra vyžaduje shodu obou. To jsem tvrdil za Havla, Klause i Zemana a tvrdím to i dnes.
Pro samé spory o personálie se mediálně vůbec neřeší programové prohlášení a hlavní priority budoucí vlády. Přitom právě to by občany mělo zajímat. Co by si podle Vás měl nový kabinet vytyčit?
Obnovit demokratická práva občanů, včetně nepřípustnosti cenzury. Zrušit represe za politické projevy. Zavést účinnou demokratickou kontrolu tajných služeb, policie a státního zastupitelství, aby z jejich strany nedocházelo k porušování ústavně zaručených práv občanů, včetně práv politických.
Fotogalerie: - Střední Evropa na křižovatce
Příští týden se účastníte mezinárodní konference Střední Evropa vlastní cestou, kterou už počtvrté v Praze organizuje Patrimonium Sancti Adalberti. Jaké bude mít letošní ročník priority během svého jednání?
Všechny konference Patrimonia Sancti Adalberti měly cíl posílit vzájemnou středoevropskou spolupráci. Máme mnohem více společných zájmů s Polskem, Slovenskem, Maďarskem a dalšími středoevropskými zeměmi, než s Irskem nebo Portugalskem. Jako funguje spolupráce v rámci zemí Beneluxu nebo Skandinávie, je správné rozvíjet i tuto spolupráci. Je totiž reálným nebezpečím, že současná špatná Komise EU může tragicky poškodit evropské hospodářství hloupou politikou Zeleného údělu a kšefty s emisními povolenkami, jejichž smyslem je obrat všechny obyvatele a zisk dát některým vyvoleným podnikatelským skupinám. Je nutné mít alternativu a poučit se z chyb.
Na konferenci budou zastoupeni i političtí hosté z ČR i zahraničí. Bude se řešit i konkrétní znovuoživení vzájemných vztahů ve střední Evropě, které poslední roky byly v řadě případů na bodě mrazu?
Ano. Je velmi dobře, že budoucí premiér Andrej Babiš chce obnovit vládní spolupráci se slovenskou i maďarskou vládou. To je naděje. Je klíčové, aby se různí veřejní činitelé potkávali osobně a nebyli jsme odkázáni jen na názor některých jednostranných hlavních médií.
Pokud jde o Visegrádskou skupinu, opakovaně a z řady míst dlouhodobě zní, že by bylo na místě ji nejen znovu přivést k životu, ale i rozšířit o další státy. Jaké možnosti se zde dle Vašeho mínění nabízejí?
Určitě je na prvním místě její obnova. Zde vkládám velké naděje v Andreje Babiše a jeho novou zahraniční politiku vycházející ze zájmů našeho státu, a ne z ideologické zaslepenosti. Případné rozšíření je možné, především o nám blízké jihoslovanské státy.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 3 čtenáři)
Jak hodnotíte článek?
autor: Radim Panenka
joshua
