JUDr. Pavel Staněk

advokát ,člen OR ODS Hradec Králové
  • ODS
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 0,09. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

11.06.2019 13:02:54

K REGULACI AIRBNB A OBDOBNÝCH PLATFOREM

K REGULACI AIRBNB A OBDOBNÝCH PLATFOREM

Sdílené ubytování, resp. jeho poskytování prostřednictvím AIRBNB a podobných platforem, stále čeká na svou regulaci. Ve snaze o její přijetí se tak objevují méně či více zdařilé návrhy.

Patrně nejméně vhodným je pozměňovací návrh č. 2570 poslanců Ing. Patrika Nachera a Roberta Králíčka k novele živnostenského zákona.

Předně je třeba uvést, že výše uvedený pozměňovací návrh je typickým přílepkem ke zcela nesouvisející novelizaci živnostenského zákona, která upravuje podmínky výkonu průvodcovské činnosti v oblasti cestovního ruchu, neboť namísto úpravy průvodcovské činnosti svěřuje pozměňovací návrh obou poslanců obcím do rukou tvrdou hůl na Airbnb a obdobné platformy.

Podstatou regulace je navrhovaný § 7a živnostenského zákona, který má znít:

Obec může vydat obecně závaznou vyhlášku, ve které stanoví podmínky pro krátkodobý pronájem bytů na svém území, zejména nejvýše přípustnou dobu krátkodobého pronájmu v rámci jednoho kalendářního roku.

Shora uvedené zmocnění obcí je velmi nebezpečné. Nejprve si položme otázku, z jakého důvodu by měla být obec (či kdokoli jiný) oprávněna zasahovat soukromým vlastníkům nemovitostí do jejich svobodného rozhodnutí pronajímat svou nemovitost po určitou dobu? Platí-li v České republice stále čl. 11 Listiny základních práv a svobod, který zaručuje svobodu vlastnictví, pak není možné tímto způsobem nařizovat vlastníkům (či je jinak obdobně omezovat), jak mohou se svým majetkem nakládat v případě, že jej chtějí pronajímat.

Uvědomíme-li si dále, že navrhované zmocnění obcí neobsahuje žádný limit, který by obce nesměly překročit, např. garantovaný minimální počet dnů v roce, po které lze krátkodobý pronájem na území obce poskytovat, pak zjistíme, že před sebou máme časovanou bombu. Co se stane v případě, že se obec rozhodne, že se krátkodobý pronájem nebude na jejím území provozovat vůbec? Co když bude nejvyšší přípustná doba krátkodobého pronájmu stanovena na jeden den? Odpověď je nabíledni – stane se to, že krátkodobý pronájem na území dané obce zanikne, což povede k vymýcení Airbnb a obdobných platforem.

Nejsem schopen věřit, že se těmito otázkami oba poslanci nezabývali, resp. že by se nad stanovením mantinelů obcím nezamýšleli. Naopak se domnívám, že výše popsaný efekt, tj. zardoušení Airbnb apod. bylo primárním cílem, který pozměňovací návrh sleduje. O jeho nevhodnosti nelze pochybovat, zejména podíváme-li se na potenciální dopady odstavení Airbnb apod..

Krátkodobá ubytování (pronájmy) přinášejí každoroční navýšení počtu turistů ve městech, což má logicky za následek navýšení příjmů jak samotných měst, tak rovněž podnikatelů, a to v širokém spektru odvětví. Dle dat zveřejněných samotnou platformou Airbnb si v roce 2017 vydělalo více než jedenáct tisíc českých poskytovatelů ubytování prostřednictvím Airbnb 75 000 000 EUR a jeden milion příchozích hostů utratil v České republice 324 000 000 EUR. Analýza sdílené ekonomiky a digitálních platforem vypracovaná Sekcí pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR z června 2017 pak tato čísla potvrzuje přinejmenším z jedné poloviny, když uvádí, že veškeré jednotky krátkodobého ubytování nabízené v Praze skrze Airbnb generují každý rok výnosy v hodnotě přesahující 2 000 000 000 Kč.

Vedle uvedeného ryze ekonomického aspektu nelze opomenout ani aspekt sociálně-ekonomický jako je typicky tvorba nových pracovních míst (např. pohostinství, úklid atd.) pro místní obyvatele. Dle České asociace krátkodobých pronajímatelů přispívá ke vzniku jednoho nového pracovního místa každých třicet nových turistů.

Dalším pozitivním efektem krátkodobých pronájmů je zvýšení kvality služeb poskytovaných standardními ubytovateli, tj. hotely apod., jakož i snížení cen za ubytování, a to v důsledku rozšíření konkurence hotelů aj. v podobě poskytovatelů krátkodobých pronájmů. Rovněž je třeba přihlédnout k tomu, že prostřednictvím krátkodobých ubytování dochází k navýšení celkových ubytovacích kapacit, které je Česká republika turistům schopna nabídnout, když Asociace hotelů a restaurací České republiky nezaznamenala od dob, kdy se Airbnb a obdobné platformy etablovaly na českém trhu, výraznější pokles poptávky, ale naopak jsou hotely atd. často na hranici svých ubytovacích kapacit (zejména v turisticky atraktivních destinacích). Bez těchto platforem by tak byl počet turistů v České republice výrazně nižší, s čímž se pochopitelně pojí též pokles ve smyslu ekonomickém (jak nastíněno shora).

Byl-li by pozměňovací návrh tak, jak jej poslanci Nacher a Králíček předkládají, přijat, shora uvedené přínosy spojené s krátkodobými pronájmy by se pochopitelně drasticky snížily. Dle mého názoru je tedy nutné hledat cestu jinde. V tomto směru je třeba si uvědomit, že poskytování krátkodobých pronájmů je již dnes podnikáním (za splnění stanovených podmínek). Pakliže by o tom snad panovaly pochybnosti, lze tuto skutečnost napříště postavit najisto drobnou novelou živnostenského zákona, ať už výslovně či zahrnutím pod ubytovací služby.

V režimu podnikání by pak stálo (stojí) za úvahu, zda namísto tvrdé regulace nepřistoupit spíše k efektivnímu vymáhání pravidel dle účinného právního stavu, neboť ta nejsou sama o sobě pro podnikatele nastavena nikterak volně. Nahlédnutím do živnostenského zákona lze např. zjistit, že podnikatel je povinen prokázat právní důvod užívání provozovny. V případě ubytovatelů, kteří jsou vlastníky bytů (provozoven), v nichž poskytují ubytování, plyne právo užívat provozovnu pochopitelně z vlastnického oprávnění. Nicméně, je-li ubytovatelem osoba, která není vlastníkem bytu (typicky nájemce), může v něm provozovat živnost (mít provozovnu) pouze se souhlasem vlastníka. Není třeba připomínat, že obrovské množství ubytovatelů-nájemců takovýmto souhlasem nedisponuje.

Mimo zmíněného prokázání právního důvodu užívání provozovny mají podnikatelé dle živnostenského zákona další povinnosti (povinné označení provozovny, ohlašovací povinnost, způsobilost provozovny aj.), jejichž důsledná kontrola a případné adekvátní sankcionování mohou být legitimním prostředkem řešení situace. Došlo by tím mj. k narovnání situace, kdy poctiví poskytovatelé krátkodobých pronájmů by mohli dále provozovat své podnikání a oprávněně z něj těžit, zatímco ti nepoctiví by již nemohli profitovat na jejich úkor. Takový postup se jeví jako daleko vhodnější, než se, bohužel jako obvykle, uregulovat k smrti.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama