JUDr. Stanislav Grospič

  • KSČM
42/2 Položit dotaz
374 Sympatizovat
0 Do přátel
90% Doplnit profil
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 2,3. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

07.09.2009 17:16:42

Návrh Občanského zákoníku potlačuje rovnost občanů před zákonem

Návrh Občanského zákoníku potlačuje rovnost občanů před zákonem

Haló noviny, 6.5.2009

&nbsp;<span class="Apple-style-span" style="font-size: 13px; "><strong>Vláda Mirka Topolánka stihla na poslední chvíli projednat a schválit nový občanský zákoník. S trestním zákoníkem, který již prošel schvalovacím procesem, jde o dva základní právní kodexy. Jak tyto kroky vlády vnímáte?<br /></strong><br />Pravdou je, že po volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2006 ODS a její pravicová vláda zahrnula do svého programu rekodifikaci jak veřejného, tak i soukromého práva, tedy úkol dosáhnout zejména přijetí nového trestního zákoníku a občanského zákoníku. Nový trestní kodex byl skutečně do sněmovny předložen, prošel legislativním procesem a od 1. ledna 2010 vstoupí v účinnost. Pokud jde o nový občanský zákoník, ten byl po téměř osmi letech, kdy se na něm s větší či menší intenzitou pracovalo, předložen ministrem spravedlnosti vládě. Ta jej na svém zasedání 27. dubna sice projednala a schválila, bylo to však v době, kdy se již nacházela v demisi. Tak rozsáhlý kodex, jakým je občanský zákoník, by nebylo možné ve zbytku volebního období již projednat. Odstupující pravicová vláda, mající výrazný zájem na tomto kodexu, proto pragmaticky rozhodla nepostupovat tento návrh nyní do sněmovny. Snahu odstupujícího ministra spravedlnosti alespoň zahájit o novém zákoníku diskusi ve sněmovně a takto jej předprojednat, vidím jako politicky účelový krok.<br /><br /><strong>Proč podle vás koaliční vláda ODS, KDU-ČSL a SZ přistoupila k rekodifikaci veřejného a soukromého práva?</strong><br /><br />Tuto snahu je třeba vidět v širších ekonomicko-politických souvislostech. Koncem devadesátých let byl v ČR dokončen majetkový převrat. Právo je systém státem stanovených, schválených a chráněných, všeobecně závazných norem. Tyto normy vyjadřují vždy v konečné rovině materiálně podmíněnou vůli ekonomicky a politicky vládnoucí části společnosti. Tedy jestliže u nás došlo koncem devadesátých let k završení majetkových změn, nutně došlo ke změně vlastnických a společenských vztahů a k završení změny sociální struktury společnosti. Právo, které vycházelo z jiných společenských poměrů, nutně muselo přestat vládnoucí části společnosti vyhovovat. Tím spíše, že oblast práva, upravující občanskoprávní a obchodní vztahy, reaguje na změnu vlastnických poměrů vždy relativně rychle. Pravice zastoupená ODS dostala od ekonomicky vládnoucí části společnosti ovládající základní vlastnické vztahy v průmyslu, obchodu a bankovnictví jasný politický úkol - provést novou kodifikaci občanského práva.<br /><br /><strong>Občanský zákoník je kodex, který se dotýká života každého z nás. Nemyslíte, že vzhledem na změny, kterými naše společnost prošla, je přece jen nutná jeho změna?</strong><br /><br />Je skutečností, že občanský zákoník provází člověka takřka celý život. Dostává se s ním do kontaktu již od svého narození, přes řešení rodinných záležitostí vyjádřených v právu rodinném, až po otázky úmrtí v podobě např. práva dědického. Jeho součástí jsou i tak prozaické věci každodenního života, jako je koupě základních životních potřeb, ale i třeba nákup či prodej nemovitostí, zástavní právo, věcná břemena atd. Současný platný občanský zákoník byl přijat v roce 1964 a prošel za dobu své existence více než padesáti novelizacemi. Z tohoto jen čtyři novely byly do roku 1989 a ostatní byly přijímány právě pod tlakem měnících se vlastnických, a tím společenských vztahů v naší polistopadové společnosti.<br /><br /><strong>Co novému zákoníku nejvíce vytýkáte?</strong><br /><br />Především nesdílím názor, že vládou schválený občanský zákoník je nějakým převratným či dokonce revolučním počinem. Jeho tvůrci chtějí kodifikací soukromého práva upravit, až na výjimky, veškeré soukromoprávní vztahy v jednom kodexu a klást důraz na tzv. demokratické tradice a principy soukromého práva v Evropě. Vycházejí z rakouského občanského zákoníku z roku 1811 (ABGB), který platí v novelizovaných zněních v Rakousku a Lichtenštejnsku dodnes. Dále vycházejí z připravované, ale nerealizované snahy o kodifikaci občanského práva z roku 1937, která byla vedena snahou odstranit právní dualismus v této oblasti mezi českou a slovenskou částí první republiky. Z tohoto pohledu připravený kodex občanského práva působí v řadě případů kazuisticky, popisně, zastarale a pomíjí dnešní společenskou realitu. Například důvodová zpráva je výrazně ideologicky podbarvena snahou za každou cenu odsoudit čtyřicetiletý předlistopadový vývoj jako dobu temna, ale věcná opora v judikatuře soudů, opírající se o praktické příklady vývoje společenských vztahů, se vytrácí. Návrh křísí úpravu majetkových vztahů, které měly opodstatnění v devatenáctém století, ale dnes pozbývají reálný význam.<br /><br /><strong>Připravený návrh má pět částí. Můžete se k nim konkrétněji vyjádřit?</strong><br /><br />Vedle tradičně formulovaných základních zásad a statkového práva fyzických a právnických osob v druhé části zahrnuje právo rodinné. Zde je např. obsažena možnost manželů upravit si majetkové vztahy přednostně smlouvou. V další části, tzv. absolutní majetková práva, přinášejí návrat k zásadě, že součástí pozemku je vše, co je s ním pevně spojeno, tedy i budovy. Jsou zde ale upraveny i služebnosti, dědické právo včetně možnosti uplatnění vůle prostřednictvím dědické smlouvy. Ve čtvrté části jsou obsažena relativní majetková práva a závazky, např. nájem bytu. Nejrozsáhlejší část zde zaujímá výčet druhů smluv včetně těch dosud upravených v obchodním zákoníku. No a poslední část tvoří ustanovení závěrečná a přechodná. Musím říct, že nebyl plně naplněn původní záměr, pojmout rozhodující měrou do občanského práva celé pracovní právo. Považuji to, na rozdíl od stanoviska vlády, za úspěch zaměstnanců a odborů, že zatím uhájili vlastní kodex pracovního práva a ubránili se přes snahy pravice pohledu na pracovněprávní vztah jako na prostou koupi a prodej pracovní síly, nicméně subsidiární úloha občanského práva k pracovnímu posílena je.<br /><br /><strong>Jaké stanovisko k vládou schválenému novému občanskému zákoníku zaujímá KSČM?</strong><br /><br />Musím říct, že k zákoníku máme zásadní výhrady. Je popisný, kazuistický, rozsáhlý a nepřehledný. Dostatečně neodráží současnou společenskou realitu, ale upírá se nekriticky k zásadám a institutům z rakouského občanského zákoníku z roku 1811 a pokusu o kodifikaci občanského práva v Československé republice z roku 1937. Jednoznačně upřednostňuje v skryté či otevřené míře majetkovou nerovnost mezi občany a z tohoto pohledu potlačuje, byť dnes formální, rovnost občanů před zákonem. Pro většinu občanů se tak dále sníží dostupnost práva a ochrany jejich zájmů. V rámci snahy pojmout v jednotném kodexu co nejširší oblast společenských vztahů soukromého práva, zákoník potlačuje některé atributy například rodinného práva a dává jim výrazný majetkový charakter. Jsem přesvědčen, že v době, kdy se vláda nachází v demisi, neměla by již činit tak zásadní rozhodnutí, jako je schvalování nového kodexu občanského práva. KSČM v této podobě navržený nový občanský zákoník nepodpoří.<br /></span>
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama