JUDr. Vojtěch Filip

  • KSČM
  • Jihočeský kraj
  • 1. místopředseda PS PČR
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 2,59. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

18. 3. 2014 9:56:52

Co je legitimita

Co je legitimita

Se situací na Krymu jsme svědky zvýšené frekvence využívání slova legitimita.

V právní teorii stojí tento pojem hodně vysoko, pokud ne nejvýše. Protože jako je jasné, že zákony by neměly odporovat ústavě, tedy nejvyššímu zákonu státu, které ani nesmí odporovat přijaté mezinárodně právní závazky. Podle čl. 10 Ústavy ty mohou mít přednost před zákony, ale ne před ústavními zákony. Tak nad legalitou, tedy zákonností, stojí princip legitimity. Princip, který říká, že ústava samotná, zákony a ostatní právní akty přijali Ti, kteří k tomu jsou oprávněni, respektive, že byly přijímány orgány, většinou parlamenty, které si stát pro to zřizuje a procedurou, která je k tomu předepsána. Případně jde o principy široce a dlouhodobě akceptované bez výhrad. Tak je tomu třeba i u nás a nejinak tomu je i podle ukrajinských zákonů a ústavy. Pro snazší pochopení vysvětlím z pohledu konstrukce naší ústavy základ legitimity na čl. 2 odstavec 1, cituji "Lid je zdrojem veškeré státní moci, vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní" a odst. 2 "Ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo". Ano, toto je zásadní ustanovení pro legitimitu. A přestože nemáme žádné autonomní oblasti a jsme centralizovaný, v podstatě jednonárodnostní stát, máme v ústavě hlavu sedmou, která zakotvuje právo na územní samosprávu. Z té pak vychází např. i princip místních nebo krajských referend. Připomínám, že naše ústava vychází ze stejných zásad jako ústava ukrajinská, a dokonce pochází i přibližně ze stejné doby a z velmi obdobné právní školy, která se tady vytvářela právě v letech 1989 až 1993. To je také základ mé jasné kritiky stanoviska jak současné české vlády, tak vlád jednotlivých evropských území, které mluví o tom, že samotné vyjádření lidu v referendu postrádá legitimitu. Jde nejen o jasný protimluv, ale také vyjádření, které staví politickou reprezentaci nad lid. To přijmout nemohu, je to nejen podle mého názoru v rozporu s principem legitimity, ale zejména v rozporu s ústavním pořádkem a se slibem těch ústavních činitelů, zejména ministrů, kteří něco takového tvrdí. Nechci na tomto místě vzpomínat ostudné řešení v Kosovu, když integritu Svazové republiky Jugoslávie v rozporu s rozhodnutím RB OSN 1244 napadla vojska "koalice ochotných" a bylo porušováno mezinárodní právo a samostatnost nebyla žádným referendem ověřena, ale rovnou vyhlášena jen zastupitelským orgánem, když území bylo spravované v podstatě jako mezinárodní protektorát. Ale mohu připomenout současným obhájcům mezinárodního práva např. z Velké Británie, jak to bylo s Falklandskými (Malvínskými ) ostrovy nebo těm z Francie, jak zpochybnili referendum po vetu, na které mají právo i ve svůj prospěch v RB OSN o vytvoření Komorské ostrovní republiky. Považuji referendum za jeden z nejvyšších výrazů legitimity a rozhodnutí parlamentních a samosprávných orgánů na Krymu také za legitimní, protože jejich práva jim byla více než podivným způsobem odebrána až dlouho poté, co samotné referendum bylo vyhlášeno. Asi z obavy, že nedopadne tak, jak si v Kyjevě přejí. Ale nová moc, jež nevzešla ze svobodných voleb, se nemůže divit. Zbavit své občany práva užívat svého mateřského jazyka ve vícenárodnostním státě, je víc než problematické a opravdu se nehodí do Evropy 21. století. Zbavovat majetku, svobody, ale i života své politické odpůrce ještě navíc v reminiscenci na židovské programy a bez  úcty k těm, kteří se zasloužili o jejich stát, se také do této doby nehodí. Nemohu problém legitimity ukončit jinak než otázkou, jakou hranici Ukrajiny hájí současná moc? Hranice před rokem 1654 (spojení Ukrajiny a Ruska) nebo hranice z roku 1919 (po I. světové válce) nebo administrativní hranici N. S. Chruščova z roku 1954? Já bych také chtěl bránit podle Helsinského protokolu hranice tehdejšího subjektu mezinárodního práva ČSSR, ale jsem ústavním činitelem České republiky, budu tedy hájit její zájmy a územní celistvost České republiky.
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout