JUDr. Vojtěch Filip

  • KSČM
  • Jihočeský kraj
  • 1. místopředseda PS PČR
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 2,59. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

13.11.2019 22:51:04

INTERVIEW k 30. VÝROČÍ

INTERVIEW k 30. VÝROČÍ

Kdybych byl stoupencem jednoduchých odpovědí, mohl bych reagovat vtipem: „Proč nemůže proběhnout v USA žádná barevná revoluce? No, především proto, že ve Washingtonu není ambasáda spojených států! …“

Jak to opravdu bylo se 17. listopadem 1989, kterou z teorií zastáváte ? 

Kdybych byl stoupencem jednoduchých odpovědí, mohl bych reagovat vtipem: „Proč nemůže proběhnout v USA žádná barevná revoluce? No, především proto, že ve Washingtonu není ambasáda spojených států! …“

Ale nechci záležitost v žádném případě zjednodušovat. Zajímá mě vždy názor občanů, především těch,  kterým říkám lidé práce. A ze zkušenosti vím, že vždy měli zájem o to, co se děje nejen doma, ale i ve světě, V té době porovnávali svoji životní úroveň s tzv. západem a pochopitelně také chtěli spotřební zboží v kvalitě a dostupnosti jako třeba jejich sousedé v Rakousku. Prostě chtěli žít co nejlépe a nelze se divit, ty jistoty, kterých naše země dosáhla, považovali za neměnnou samozřejmost. A lidé jsou hybnou silou vývoje a tedy i revolucí. Samostatnou kapitolou pak je to, kdo se dostane do čela revoluce, chcete-li, kdo revolučního kvasu využije a v čí prospěch. 

Při hledání příčin nelze odhlížet od toho, že vládla značná nespokojenost s pomalým hospodářským růstem a s tím, jak se dělá tzv. domácí politika. Řada funkcionářů byla tzv. zahleděná do svých funkcí a zapomněli, že je zastávají především proto, aby sloužili lidem. Lidé v Čechách, na Moravě a na Slovensku jsou totiž hodně trpěliví, ale ztrátu důvěry vůči těm, kdo reprezentují státní moc, tolerují jen do určitého bodu zlomu – a ten 17. listopadu 1989 nastal. Nedůvěra se netýkala jen politiků, ale všech složek státní moci. Tehdejší komunistická strana sice byla vedoucí silou, uvědomovala si proces odcizení, ale nedokázala situaci čelit. Ostatně obdobný proces probíhal ve všech evropských socialistických státech. Revoluční změna u nás nastala jako v jednom z posledních států, za námi už bylo na řadě jen Rumunsko.  


Vůbec jste ale nezmínil roli disidentů, Charty 77 a dalších?

No, vlastně zmínil. To jsou právě Ti, kdo se do čela tzv. sametové revoluce postavili či do něj byli postaveni. Snad právě úroveň disentu byla důvodem toho, proč jsme v chronologii změn byli poslední těsně před Bukureští. Na rozdíl od Polska či Německa u nás byl obrovský problém najít připravenou a relativně jednotnou opozici, která by mohla moc a vládu převzít a kvalifikovaně řídit stát. Ostatně výsledek mluví za vše. Jednotný stát Čechů a Slováků se novému establishmentu udržet nepodařilo, divoká privatizace vedla k znehodnocení českého průmyslu a zemědělství a dostala nás do situace „časované bomby“, ve které jsme nyní. 

A vidíte vůbec něco pozitivního?

Ale jistě, lidé chtěli více zboží, možnost volně cestovat do zahraničí, pluralitu názorů. To se jim splnilo. 

Většina lidí si v revolučním nadšení přála, aby se jim otevřel jakýsi kapitalistický RÁJ, a to se některým poctivým způsobem povedlo. Ovšem málo kdo pomyslel i na to, že se může současně otevřít i kapitalistické PEKLO – a to se přihodilo mnohým v podobě neřešitelných exekucí, bankrotů a dalších bezvýchodných životních situací.


A co role studentů v Listopadu?

Ze své podstaty jsou mladí lidé revoluční; a to v důsledku přirozené nedočkavosti   mládí, kdy chtějí chyby otců napravit okamžitě, rychle, nekompromisně. A toho vůdcové sametové revoluce velmi umě využili. Ovšem mladé pak už dál vlastně k ničemu nepustili. Pokud tíhli k ZELENÝM, postaral se kdosi, aby v podstatě levicově orientované hnutí bylo korigováno pravicovým vedením. No, a Piráti byli zase hozeni do vody, bez jasného programu a začínají se zmítat ve vlastích problémech a nesplněných slibech.  


Jak se dnešní komunisté poučili z minulosti? 

Je to výstižně, stručně a jasně formulováno v našem hesle „S lidmi pro lidi“ a to je zapotřebí co nejdůsledněji prosazovat v naší každodenní práci.


Ze které dějinné události by se mohla KSČM poučit nejvíce ? 

Z pověsti o synech Svatoplukových – kdy otec ukazuje synům, že silný svazek nikdo není schopen zlomit, ale jednotlivý prut z toho svazku kdykoliv.


Co by podle Vás nejvíce prospělo současné politické reprezentaci ? 

Slušnost, tolerance, komunikace. K tomu si dovoluji touto cestou vyzvat všechny funkcionáře všech politických stran a hnutí. Naše strana je po celou dobu své existence demokratickou parlamentní stranou, nejedná se o předlistopadovou KSČ. Ostatně její předlistopadoví členové jsou paradoxně snad ve všech nekomunistických stranách, mnohdy ve vrcholných pozicích – a nikomu to nevadí.  My na politické scéně figurujeme bezmála 30 let a demokratickým principům se naše strana za dobu své existence nezpronevěřila. Nijak se nepodílela na privatizačních pseudokauzách a aférách,  na rozkrádání národního majetku, na skandálech ani na korupčních aférách. Přesto jsme byli dokonce ignorováni tehdejším prezidentem republiky, nepřipuštěni do koalic, osočováni z toho, že jsme nedemokratickou stranou, a to mnohdy těmi, kteří později za korupci a nekalé praktiky byli pravomocně odsouzeni.  

Jsme však zde, je třeba s námi počítat, a proto strany a hnutí vyzývám, jednejme spolu a zachovávejme základní pravidla slušnosti. Vždyť se všichni podílíme na společném díle, kterým je především práce pro lid naší země. Pokusme se našim občanům vyváženě splnit ta jejich přání, která odpovídají naším programům. 


Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout