ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 3,83. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

17.10.2018 22:05:00

Pokud se zastropuje, pojede se dál, jenom té řepky bude víc

Pokud se zastropuje, pojede se dál, jenom té řepky bude víc

Projev na 18. schůzi Senátu 17. října 2018 ke Společné zemědělské politice 2021 – 2027

 Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové.

Já bych svoje krátké vystoupení, které jsem si připravil formou poznámek, začal – neberte to, prosím vás, jako patos, ale chci se opravdu sklonit před vystoupením, vaším prostřednictvím, pane předsedající, kolegy Radko Martínka. Ten sál ho ocenil. A je v něm ta největší moudrost z venkova. On říkal, že je synem, jeho otec byl veterinář, jezdil s ním, čili duši má takovou, že tady nemusí nic předstírat, že tady nemusí bojovat za žádné ideologie a tak dále, atd. Takže děkuji.

Pokud se týká příjemců dotací, 80 % příjemců dotací vyrábí – a tady to už bylo řečeno – přes 90 % produkce. To je zásadní sdělení. Já dodávám, že produkce bezpečné. Máme bezpečné potraviny, z mnoha důvodů. Jeden z důvodů je ten, že pochází z technologií, které vytváří nebo produkují šarže výrobků, šarže potravin, které jsou opravdu kvalitní. A máme vynikající kontrolní orgány, zejména Veterinární službu, Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci. A tak dále. Potraviny ze zahraničí, nebudu populista, ale některé rámcové srovnání tady říct musím, abych byl pochopen, o čem mluvím.

Potraviny ze zahraničí mají daleko větší pesticidní rezidua, než mají potraviny naše. V České republice se spotřebovává na hektar v průměru 1,8 kg pesticidů. V sousedním Německu je to víc než dvakrát tolik na hektar. To znamená, je to přes 4 kg. Na desetinné čárky to nemám. V Nizozemí je to přes 8 kg/ha. Nebudu tady mluvit, řekl jsem, že nebudu populista, nicméně musím položit otázku, řečnickou otázku – kolik mají polská jablka? Kolik mají polské jahody? Proč řada pesticidů, které používají naši konkurenti, respektive země EU, proč tyto pesticidy jsou zakázány v České republice? To s tím všechno souvisí. Respektive nejsou povoleny.

Takže omezit peníze výrobcům rovná se omezit produkci. Chci teď říct, že po dlouhých letech – a byli jsme u toho a aktivně jsme podporovali české potraviny – po dlouhých letech čeští občané chápou, co znamená deklarace vyrobeno v České republice, respektive symboly našich potravin, vlaječky, vy víte, jaké se sváděly souboje, jestli na zátce na víno může být viněta, jestli tam může být vlajka ČR, atd. Ale teď je naprosto jasné, když jste třeba v obchodním řetězci, tak lidi – jsou samozřejmě lidi, kteří jdou jedině výlučně, jsou obětí letáků atd., nemají dostatek prostředků, sociálně slabí, tak jdou po slevách. Tam to už neplatí, ale český spotřebitel, český občan vyhledává české potraviny. A je to ve stádiu, kdy já třeba kupuji a slyším to, tak je to ve stádiu, kdy nechtějí paušálně kupovat polské potraviny. A já jim třeba říkám opak, protože znám docela dobře Poláky, a nelze to takhle paušalizovat.

Poláci dovedou udělat vynikající potraviny. Kdo jste byli v Polsku, já jsem tam byl mnohokrát, díky polské Agrární komoře, pravidelně jsme rotovali a jednou za čtvrt roku jsme se všichni sešli ze zemí Visegrádské čtyřky. Občas jsme k tomu zvali další – Rumuny, Bulhary atd. Tak snídaně v nějakém polském hotelu, to je opravdu dobrota. Ale to jsem odbočil.

Takže jestliže čeští občané chtějí české potraviny, a to je nesporné, tak já soudím, že my zákonodárci jsme povinni to chápat. A že to je v zájmu této země a že bychom měli přijímat taková usnesení, která tady tomu nebudou bránit. Omezit výrobní majoritu – a pan ministr zcela určitě, viděl jsem, že si dělá poznámky, já se mu nebudu plést do řemesla, do statistických a odborných záležitostí, omezit výrobní majoritu neznamená automaticky, jak se to předkládá, podpořit minoritu. Promiňte, že používám majorita, minorita, já sám uznávám všechny. Nikdy jsem nebyl v zemědělském družstvu. Já jsem se narodil, jak říkám, na půdě, ještě jsem zažil soukromé hospodaření, zažil jsem pak JZD atd. Nebo zažil, moji rodiče tam byli, ale pak jsem byl na školním statku, státních statcích atd. Takže já uznávám všechny formy. A pokud si někdo myslí, nebo by si myslel, že jsem nějaký demagog, že jsem člověk, který prosazuje jenom velké podniky, tak mu doporučuji, mám to tady v autě, tak mu ukážu klidně zítra nebo dneska večer svoji publikaci „Amerika a její zemědělství“. Byla vydaná v roce 1993. A je to v podstatě oslava rodinných farem ve Wisconsinu. To byl mléčný stát, nevím, jak je to tam teď.

Ale je tam produkční zemědělství, průmyslové zemědělství, protože Američané mají nejvýkonnější zemědělství, agrární systém na světě. A je celkem jedno, jestli je to v Kalifornii, kde jsou obrovské, gigantické podniky, nebo ve státě New York, kdy už tehdy jsem viděl stáda dobytka, dojeného dobytka, přes tisíc kusů, a nebo je to rodinná farma ve Wisconsinu. Já bych to tedy takto nestavěl.

Pokud by to takhle dopadlo, že ušetřené peníze se použijí na podporu změny struktury českého zemědělství, jeden z předřečníků tady sám řekl, že to není tak snadné, že to není proces revoluce, že by to byla řada let, tak budou volné peníze a každý si umí představit, když by peníze volné byly, co se stane. Budou je chtít všechny, ale hlavně tyto peníze budou mít svůj vlastní život v mezích pravidel EU. A mohlo by se také stát, že o ně přijdeme.

Chtěl bych dále upozornit, že 18. září letošního roku, čili před pár dny sdružující, zastřešující organizace všech podnikatelů, farmářů, všech výrobních subjektů – nevím, jak to definovat, zemědělství, Copa Cogeca, a tam je, chcete-li z České republiky, Agrární komora, Zemědělský svaz, Asociace soukromého zemědělství a nevím, jestli je tam ještě někdo. Když jsem tam jezdil já, když jsem byl v čele Agrární komory, tak jsme seděli u jednoho stolu a nějak jsme se snažili domlouvat, tak tato Copa Cogeca, která sdružuje všechny rozhodující organizace, malé, velké, střední, minimální – nevím, jak bych to řekl. Tak 18. září se postavila proti zastropování. A tam hrají hlavní roli ne nové země, ale hlavní roli tam hrají země staré evropské patnáctky.

Akcionáři z Číny. Chtěl jsem položit stejný dotaz panu zpravodaji. Ale dotázal jsem se zde přítomných odborníků z agrárních organizací přes mobilní telefon, jestli někoho takového znají. Jsou tady představitelé – nebudu jmenovat – významných agrárních organizací. Dostal jsem zápornou odpověď, že ve svém okolí nikoho takového neznají. Mám stejný dotaz a připojuji se vaším prostřednictvím, pane předsedající, ke kolegovi Jirsovi a chtěl bych na to uspokojivou nebo jasnou odpověď.

Já ale osobně znám majitele půdy ze zahraničí, která byla česká a už není česká, kteří silou svých peněz, svých podpor půdu tady koupili. To nejsou majitelé z Číny, ti jsou z Holandska, tam zejména, ti jsou z Německa, zejména v pohraničí, ti jsou z Rakouska. A kdybych chtěl být populista, nebo vyvolávat tuto debatu, neudělám to. Mám někde v počítači, v notebooku pole na Chrudimsku, to znamená v mém senátním volebním obvodu, pak mohu mimo mikrofon říct, o co jde, nechci tady nic vyhrocovat, který koupil 80 hektarů a když jsem tuto půdu viděl, bylo mi z toho na nic, protože ten, kdo to prodal nebo komu to nájemce, byl to soukromě hospodařící rolník, farmář na půdě, dlouhých stovky, asi dvě stě, tři sta let, on to chtěl koupit, měl to v nájmu, ten ho přeplatil. A přál bych vám vidět, jak ta půda vypadala. Byla to pravděpodobně investiční půda. Takhle to určitě není.

Pak mi dovolte, abych řekl něco k Evropské komisi, k návrhu Evropské komise z června, kde mimo jiné se hovoří o zastropování přímých plateb, což znamená, že by to mohlo představovat zastropování pro ty firmy, které provozují živočišnou výrobu a které provozují citlivé komodity, jako je ovoce, zelenina, chmel, vinná réva atd., anebo hospodaří v režimu ekologického zemědělství. Pak propočty, koho by to postihlo, ty hektary by byly podstatně nižší, u ekologického zemědělství by se to mohlo rovnat 100 hektarům. Byl bych zvědav u těch, kteří dostávají podpory a dostávají dnes už velké podpory – mluvím o ekologickém zemědělství – co by tomu rodinní farmáři v tomto případě řekli. To může nastat a nemusí.

Evropská komise navrhuje do stropu do přímé platby zahrnout také přímé platby, to už jsem říkal, na citlivé komodity, živočišná a speciálně rostlinná výroba, a také platby za postupy příznivé pro klima a životní prostředí, které nejsou blíže specifikovány. Nicméně předpokládá se jejich přibližný soulad s principy ekologického zemědělství.

A teď několik poznámek k tomu, jestli by to postihlo naši produkci nebo nepostihlo. Zcela jednoznačně ze zkušeností, které mám a které tady prezentoval třeba mnou zmiňovaný kolega na začátku, který není žádný zemědělec a myslím si, že není v žádné zemědělské organizaci, já v současné době také už dávno ne. Znamenalo by to další úbytky živočišné výroby, znamenalo by to samozřejmě další ztrátu minimální potravinové soběstačnosti.

Zaujala mě poznámka, kdo má vztah k půdě. Musím říct, že jsem sám na půdě jako soukromý zemědělec nehospodařil. A vztah k půdě mám takový, že jsem nikdy autem ani na motorce na půdu nevyjel. A rvalo mně srdce, když byla nějaká kalamita nebo něco stavěli a najednou se začalo na poli něco vrtat, teď jsou na Vysočině stovky skládek dřeva atd. To je pochopitelné, ale o tom nechci hovořit. Ale vztah k půdě není dán geneticky. Vztah k půdě je dán podle toho, jaký člověk je. To nejde deklarovat, to je jinak. A já jsem to tady předtím říkal na příkladu rakouského majitele 80 hektarů na Chrudimsku.

Nyní ještě předposlední poznámku k bioplynkám. Bioplynky po odborné stránce, a je možné to dokladovat na vývoji zemědělských podniků, všech forem podnikání, soukromé farmy a obchodní společnosti, akciové společnosti, malé, velké, tak ten, kdo má bioplynku, je to v drtivé většině subjektů, kdo pomáhá ekonomice.

Ale stabilizuje to živočišnou, stavy hospodářských zvířat. To je prostě klišé, že bioplynky rovná se jenom kukuřice. Ano, jsou firmy takové. To nejsou zemědělci. To jsou ti, kteří to skoupili, to jsou kapitálové společnosti různých, já nevím, nechci kvalifikovat, jestli z Prahy, z Brna... Ale bohatých lidí, kteří do toho investovali a viděli v tom jenom ty dotace. Ale to nejsou zemědělci. To mělo být ošetřeno daleko dřív. Nebylo to ošetřeno legislativně. Bojovali jsme proti tomu. Nic jsme neudělali, protože kapitál je kapitál.

Takže já vás rovněž prosím, abyste, nechci nic dramatizovat, pokud se zastropuje, pojede se dál, jenom té řepky bude víc, jenom toho obilí bude víc, jenom toho sucha bude víc. Chci tady říct, dlouho jsem uvažoval, přemýšlel, jestli to tady sdělím nebo ne, ale abych byl férový, tak to sdělit musím. A to je o tom vztahu k půdě, to je o těch velkých podnicích a tak. Já jsem z Vysočiny, z okresu Žďár nad Sázavou, to je kraj, kde je ještě stálá, nebo stálá, kde je ještě tradiční agrární systém. To znamená, že tam není jenom rostlinná produkce, obilí, řepka, prostě tržní plodiny, které se sklidí, které dojdou pořešit úžasnou produktivitou, to je to průmyslové zemědělství, o kterém byla řeč, a pak se to prodá. Prodá se to kam, obilí? Do Německa, do Polska? Tam je v tom spousta šedé ekonomiky, to tak je zkrátka. Nechci tady nic otevírat, ale je to tak. Stát na to hleděl, nic s tím nedělal. Já osobně jsem byl za jedním ministrem financí, aby něco... Peníze velmi často na prkno a tak dále. Výsledek byl, tak nám dejte seznam těch, kteří to dělají, a my se na ně podíváme. Ale nechtěl jsem tady toto rozvíjet. K té Vysočině... Tam je dobytek. Tam je zaměstnanost. Tam je potravinářská výroba. A nejenom ti velcí, ale tam je spousta malých výrobců a tak dále. Běžte se podívat na Vysočinu, zajeďte si třeba, jsou často nějaká sezení zemědělců na Skalském dvoře, běžte se podívat, jak je Vysočina obdělaná. To je jako zahrádky, ty pole. A je úplně jedno, jestli to pole má 5 hektarů, 10 hektarů a tak dále. Je to nádherně obdělané. Říkám to proto, že v letošním roce, kdy je sucho, průměrný výnos obilí na Vysočině je 5,81 tuny po hektaru, sečteno, všechny druhy obilí. Řepky olejné, což je zlepšující plodina, která zlepšuje půdu, strukturu půdy, množství humusu a tak dále v osevním postupu, je-li jaký, ten osevní postup je tehdy, když jsou tam krmné plodiny, tak řepky 3,68. Takže jistě, musela tam přijít nějaká voda. Ale pokud by tam nebyl dobytek, tak by to bylo podobné, ty výnosy, jako jsou už dlouhé na jižní Moravě, kde dobytek není. Takže sečteno podtrženo, ubereme-li peníze těm, kdo dělají, kdo chovají skot, kdo chovají dobytek, nebudu tady uvádět čísla, mohl bych, ale to nemá smysl, tak oni logicky budou dělat to, nebo sníží dál stavy dobytka. Vezměte si časové řady, to si každý z vás najde, vezměte si kraje, to má ČSÚ, tam si to vyčtete. Takže já vás prosím, abyste toto při hlasování o konečném... Abyste toto měli na paměti, prosím vás o to. Prosím vás o to, abychom si nevzali na svědomí, že přijde další vlna snižování tak zoufalé soběstačnosti, u vepřového je to už pod 40 %, což pokládám za ostudu pro nás, pro Čechy, Moravany a Slezany, a to obilí se vyváží, to dělá za nás někdo jiný a pak se to zase dováží.

Abyste podpořili návrh, který tady měl velmi propracovanou zpravodajkou zprávu, vaším prostřednictvím, pane předsedající, kolega Kratochvíle velmi propracoval, není to jenom takové, že to tak musí být. O to vás prosím a děkuji za pozornost.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama