Děkuji, pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové. Já nebudu hovořit tak erudovaně jako moje kolegyně Hanka Žáková, já jsem lékařka, ale jsem zase na druhé straně z Ústeckého kraje. A já bych se chtěla vyjádřit jen k té úzké výseči elektrárny Počerady, o které se také hovoří v tom usnesení, které předložil pan kolega Hampl.

Já musím říci, že počeradská elektrárna je skutečně elektrárna, která by měla asi dokončit svoji existenci. Je v majetku ČEZ, ale uvažuje se o prodeji do soukromých rukou. Dá se předpokládat, že ten soukromý vlastník ji bude provozovat i dále. Myslím si, že měla ukončit svoji existenci do roku 2024. Tím, že se prodá, bude tady třeba do roku 2050. Do té doby, co soukromý vlastník bude rubat uhlí.

Ta elektrárna měla vysokou hodnotu, teď je v pokročilém stádiu devastace, takže do ní soukromý vlastník bude muset dát nějaké finanční prostředky, to je pravda. Ale neviděla bych důvod, vzhledem k tomu, že se jedná jednu elektrárnu a vzhledem k té síti elektráren, které v Ústeckém kraji máme, že by zrovna tahle měla pokračovat dál.

A mj. já jsem se byla podívat v obci Líšnice, kde jezdí vlečka. Ta vlečka, to je vláček, který jede skrze obec a vozí pravidelně uhlí z dolu směrem do Počerad. A pak ten popílek veze zase zpátky, bez jakéhokoli zakrytí jede uprostřed té vesnice. Takže vezměte v potaz i tuto skutečnost.

Ústecký kraj je kraj, kde je velké množství onkologických problémů, doba dožití je krátká. A já si myslím, že jeden z hlavních znečišťovatelů jsou právě doly. Nejsem proti všem dolům, jsem proti prolomení limitů. Za tím jsem vždycky stála a stát budu. A myslím si, že i počeradská elektrárna by měla zůstat v majetku ČEZu. Říkám, je to malý koláč, ale já jsem to tady musela říct. Děkuji.