Zavolejte si pro výsledky a informace o dalším postupu v pondělí.

Pondělí – pan doktor nemá čas, zavolá odpoledne. Nezavolal.

Úterý – pan doktor nemá čas, zavolá odpoledne. Nezavolal.

Středa – pan doktor nemá čas, zavolá odpoledne. Nezavolal.

Čtvrtek – pan doktor nemá čas, zavolá odpoledne. Nezavolal.

Pátek – pan doktor odjel na kongres, vrátí se příští pátek, zavolá.

Hlásím, že jsem stále v klidu. Zatím."

Co k tomu dodat?

Takhle opravdu ne.

Takhle to fungovat nemá a hlavně nesmí.

Takto komunikace mezi lékařem a rodinou pacienta rozhodně vypadat nemá.

Na zdravotním výboru, kterému předsedám, můžeme přijímat opatření, diskutovat o financování, investicích, moderních technologiích nebo dostupnosti léčby. Můžeme se snažit sebevíc.

Pokud ale nebude fungovat základní lidská komunikace, pokud pacient a jeho rodina nebudou dostávat včas informace o zdravotním stavu a dalším postupu, pak se míjíme s tím nejdůležitějším.

Nikdo neočekává zázraky.

Lékaři jsou přetížení, personálu je nedostatek a tlak na zdravotníky je obrovský.

To si uvědomuji a dlouhodobě o tom mluvím. Ale právě proto je potřeba nastavit systém tak, aby se pacient a jeho blízcí nedostávali do situace, kdy několik dní čekají na telefonát,
který nepřijde, a nevědí, zda jejich blízkému zbývá na zahájení léčby několik dnů, nebo několik týdnů.

Nejde jen o medicínu.

Jde o důstojnost, respekt a elementární slušnost vůči lidem, kteří prožívají jedno z nejtěžších období svého života.

Informace není nadstandard.

Informace je součást léčby.

A pokud někde selhává komunikace, selhává celý systém. Protože pro pacienta není nejdůležitější tabulka, statistika ani rozpočet. Pro pacienta je nejdůležitější vědět, co s ním bude zítra.

Z pozice předsedy zdravotního výboru se budu snažit jednáním se zástupci ministerstva, zdravotních pojišťoven a poskytovatelů zdravotní péče prosadit zlepšení v komunikaci s pacienty, kdy často dochází k degradaci práci zdravotníků a výsledků poskytované péče.

Jaké jsou vaše zkušenosti s komunikací ve zdravotnictví?

Setkali jste se s podobným přístupem, nebo naopak převažují příklady dobré komunikace?