Vidíme to všude kolem sebe: mladí lidé po celém světě se staví za klima, za sociální spravedlnost, za mír, za ukončení genocidy v Palestině, za důstojný život pro všechny. Nebojí se říkat pravdu nahlas, mobilizovat se, narušovat pohodlné ticho.
Jejich odvaha je obdivuhodná. Bojují nejen za svou vlastní budoucnost, ale i za naši společnou. To je důležité si připomínat – nejde jen o generační spor nebo střet hodnot. Jde o snahu zachovat životaschopnou planetu, férovou společnost a budoucnost, která má smysl pro každého.
Ale odvaha a angažovanost nejsou zadarmo. Dnešní mladí se potýkají s problémy, které jsou v mnohém jiné než ty, se kterými se potýkaly předchozí generace. Náklady na vzdělání rostou – a to nejen přímé školné tam, kde se platí, ale i ceny učebnic, materiálů, dopravy nebo ubytování. A nejde jen o univerzity – stejné problémy se týkají i učňů a studentů odborných škol, kteří často musejí kombinovat studium s prací, aby si mohli dovolit dojíždění, ubytování nebo pracovní pomůcky.
Pro mnohé mladé lidi není cesta ke kvalifikaci jen o pilné práci, ale i o hledání způsobů, jak si ji finančně dovolit. Často to znamená brigády, které berou čas i energii, a zároveň méně prostoru pro zapojení do veřejného života, dobrovolnictví nebo aktivismu.
Po dokončení studia – ať už vysokoškolského, odborného či učňovského – čeká další překážka: bydlení. V mnoha městech jsou ceny nájmů tak vysoké, že si mladí lidé nemohou dovolit osamostatnit se bez výrazné podpory rodiny nebo bez toho, aby většinu příjmu odevzdali pronajímatelům. Hypotéky jsou pro většinu čerstvých absolventů i vyučených nedosažitelné, a tak se sen o vlastním bydlení často odsouvá na neurčito. Tento tlak má přímý dopad na psychiku a životní rozhodnutí – odkládání rodiny, omezení osobního rozvoje, ale i menší ochotu riskovat v profesní kariéře.
Všechny tyto ekonomické tlaky vytvářejí prostředí, kde se mladým žije složitěji. Přesto vidíme, že neztrácejí chuť měnit věci k lepšímu. Naopak – právě jejich zkušenost s nejistotou a tlakem jim dodává energii prosazovat systémové změny. Požadují dostupné bydlení, férové pracovní podmínky, udržitelné hospodaření s veřejnými zdroji a větší ochranu životního prostředí.
Potřebujeme proto víc mezigeneračního respektu a dialogu. Někdy se zdá, že starší generace nevěří, že mladí chápou složitost světa. Ale zkušenost není jen otázkou věku – je to i otázka otevřenosti, schopnosti učit se a adaptovat. A tady mají mladí co nabídnout: přinášejí nové technologie, kreativní přístupy a schopnost rychle reagovat na změny. Stejně tak ale mohou těžit z moudrosti a praxe těch, kteří si prošli jinými krizemi a výzvami.
Mezigenerační spolupráce není luxus – je to nutnost. Pokud se chceme jako společnost posunout dál, potřebujeme spojit energii mládí se zkušeností a stabilitou starších. Potřebujeme se navzájem naslouchat, i když nesouhlasíme, a hledat řešení, která zahrnují všechny. Svět není černobílý a právě v té rozmanitosti můžeme najít sílu i cestu dál.
Mladí lidé dnes čelí nelehkým výzvám – od klimatické krize přes nerovnosti až po ekonomické tlaky. Ale jejich schopnost zůstat aktivní a hlasití navzdory těmto překážkám je důkazem, že změna je možná. Naší odpovědností jako společnosti je jim v tom neházet klacky pod nohy, ale naopak jim otevřít cestu – dostupným vzděláním (ať už univerzitním, odborným nebo učňovským), férovým bydlením a prostředím, kde se mohou svobodně vyjadřovat a podílet na rozhodování.
Proto bychom jim měli častěji říkat: má to smysl.
Vaše úsilí, vaše odvaha a váš hlas jsou slyšet – a my vás potřebujeme.
Mgr. Bc. Lenka Ingrová, DiS.
Kandidátka č. 5 za hnutí STAČILO! do Poslanecké sněmovny v Jihomoravském kraji
