Mgr. Bc. Vít Rakušan

  • STAN
  • Středočeský kraj
  • poslanec
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je -2,18. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

30.10.2020 16:03:00

Pod slabým vedením mnohdy selhává i státní správa

Pod slabým vedením mnohdy selhává i státní správa

Projev na 62. schůzi Poslanecké sněmovny 30. října 2020 k návrhu na vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovny s prodloužením doby nouzového stavu

 Pane premiére, vážený pane ministře,

nejprve mi dovolte, abych vás pozdravil, poděkoval vám za vaše slova a popřál vám v této nelehké době, nelehké funkci co nejvíce úspěchů, protože to nebudou vaše úspěchy, to budou úspěchy České republiky, to budou úspěchy a bonus pro obyvatele České republiky. A já velmi doufám, že, co se především výrazně zlepší po vašem nástupu, bude komunikace, komunikace směrem k veřejnosti, komunikace směrem k Poslanecké sněmovně a obecně prezentace vládních opatření, se kterými přicházíte.

Myslím si, že to je potřeba asi nejvíce. My totiž jsme v době, kdy se ve veřejném prostoru stále skloňuje slovo exponenciála. Většina z nás nejsme matematici. Někteří jsme si otevřeli staré učebnice matematiky a dívali jsme se, o čem se vlastně tady bavíme. Já se pokusím o jedno velmi jednoduché laické vysvětlení exponenciály a urazím tím všechny matematiky. Zpočátku se nic neděje. Potom se ještě chvíli nic neděje, potom se stále ještě nic neděje a když už se začne dít, tak jsme v opravdovém problému a zabrzdit už se to nedá. Proto je potřeba si vývoj modelovat. Proto jsem trochu zklamaný, že v důvodové zprávě, kterou jsme jako poslanci obdrželi, nevidíme žádný konkrétní model. Vidíme tam slova, vidíme tam tabulky, graf jsem bohužel v naší důvodové zprávě neobjevil ani jeden. Musel jsem tedy pátrat po tom, jaké grafy vlastně existují, jaké predikce jsou ve veřejném prostoru k dispozici a vybral jsem si tři prediktivní grafy opravdových odborníků z Centra pro modelování biologických a společenských procesů, zkratka této organizace je BISOP a tyto tři modely byly prezentovány 28. 10. (Ukazuje materiál.)

Na tom grafu číslo jedna je situace, kdy bychom nechali pandemii a epidemii volný průběh. A to je potřeba všem, kteří odmítají jakákoli opatření proti pandemii, jasné ukázat. Pokud bychom nechali pandemii volný průběh, dospěje k počtu 10 000 mrtvých, každopádně do vánočních svátků. (Ukazuje druhý materiál.)

Scénář dvě ukazuje situaci, která je pravděpodobná v současné době. To je modelace toho, jak fungují současná vládní opatření, kdy podle vědeckých pracovníků z BISOP v současné chvíli se sociální kontakty v naší veřejnosti snížily na 50 %. Pokud by to pokračovalo tímto způsobem, tak pravděpodobně po půlce listopadu dojde k poklesu a zátěž na zdravotnická zařízení nebude tak enormní, jak tomu bude v prvních listopadových týdnech. (Ukazuje třetí materiál.)

Třetí model ukazuje situaci, kdy bychom v České republice dospěli k rozhodnutí nějakého výraznějšího lockdownu, byť souhlasím, že ten termín lze interpretovat nejrůznějším způsobem. V této chvíli by se sociální kontakty podle vědeckých pracovníků BISOP snížily na 65 %. Je ale zajímavé, že tohoto čísla jsme dosáhli v těch jarních měsících i s těmi opatřeními, která v té době fungovala, aniž bychom to nazývali nějakým zásadním lockdownem. Z tohoto lze vydedukovat jednu zajímavou skutečnosti. Důvěra lidí ve vládní opatření, ochota je respektovat, je prokazatelně statisticky na podzim výrazně nižší než tomu bylo v jarních měsících. A tady se právě dostáváme k tomu zásadnímu problému, který prostě vláda musí napravit. Musí ho napravit ve chvíli, kdy nás žádá o prodloužení nouzového stavu, kdy nás žádá o to, abychom nouzovým stavem se dotkli základních práv lidí zaručených Ústavou. Vláda prostě pro svá opatření a po svém letním zmatkování a zaspání ztratila důvěru lidí, že ta opatření a jejich dodržování něco přinesou. Ale já nechci mluvit obecně. Já bych chtěl říct několik bodů, o kterých si myslím, že důvěru - nejenom ve vládní, ale politické rozhodování nás všech - opravdu mohou zvýšit.

Za prvé, nedělat žádná opatření, o kterých nevíme, proč je skutečně děláme, a neumíme je jasně, transparentně a srozumitelně lidem vysvětlit. Neumíme jim jednoduše odpovědět, proč jsme toto opatření udělali a čemu jeho dodržování ve společnosti pomůže.

Za druhé, přizveme do krizového štábu opravdové odborníky. Přizveme tam lidi - třeba z BISOP, třeba z jiných organizací - kteří umějí se věnovat prediktivním modelům, umějí modelovat. Pozveme tam matematiky, pozveme tam sociology a udělejme z krizového štábu opravdu místo toho krizového a odborného rozhodování.

Za třetí, sestavme sadu jasných indikátorů, transparentních, zveřejněných, podle kterých se rozhodování vlády řídí, abychom měli jistotu, že se neřídíme pocity, že se řídíme fakty, že se řídíme modely a řídíme se názory odborníků.

Za čtvrté, je potřeba si jasně stanovit, čím se bude měřit účinnost daných opatření. To znamená, jaké číslo nám indikuje právě tu skutečnost, že dané opatření, které jsme zavedli, má reálně nějakou účinnost.

Za další si myslím, že bychom si měli vzít příklad ze zemí, kde se něco podařilo. A na Slovensku se premiérovi Matovičovi podařila jedna velmi dobrá věc, a to zapojit efektivně samosprávy, zapojit efektivně dobrovolníky, vzbudit zájem veřejnosti a chuť a ochotu lidí pomáhat, tak jako jsme tomu byli schopni v České republice v jarních měsících. Zároveň je potřeba, abychom byli schopni efektivně a jasně komunikovat, aby se s námi vláda bavila jako se svéprávnými dospělými lidmi, aby trochu ubrala z té vojenské dikce a spíše lidem vysvětlovala a zaměřila se v rámci své činnosti i na efektivní propagaci a osvětovou činnost. Opět se povedlo na Slovensku - nejenom že tam paní prezidentka přece jen častěji a věcněji hovoří ke svému národu, ale zapojili se do toho i významné slovenské osobnosti, zapojily se do toho důvěryhodné obličeje, za kterými stojí životní příběh a ti s lidmi pravidelně a jasně a srozumitelně komunikují a budí prostě důvěru v to, že opatření, se kterými vláda přichází, smysl mají.

Zásadní věcí je nic nezatajovat a nelhat a chovat se předvídatelně. Já už se nebudu vracet k papalášským manýrům, kterých jsme tady byli svědky a které stály místo pana ministra Prymulu, ale chovejme se důvěryhodně, respektujme sami tato opatření, dávejme veřejnosti otevřené a transparentní informace a už jí nelžeme, protože to je pro důvěru lidí v systém, v celou naší zemi a její fungování absolutně zásadní.

Je zároveň důležité se připravit na dobu postcovidovou, a to nejenom v ekonomické rovině. Musíme být připraveni, že přijde výrazná sociální tenze, že se mohou ve společnosti objevit nejrůznější populistické nálady, mohou se tady objevit tendence k jednoduchým a radikálním řešením, protože ve chvíli, kdy lidé budou mít pocit, že je vláda zklamala, že nenaplnila jejich očekávání, že je opustila, že jim dostatečně nepomohla, tak v té chvíli je opravdu nutné se věnovat přípravě na to, jak budeme žít v postcovidové době, a to odborně, a to definovat si, jakým způsobem budeme pracovat v sociální oblasti, jaká nebezpečí mohou přijít. Bavme se o tom se sociology, bavme se o tom s odborníky.

A potom se často ptát, co je to ta efektivní komunikace, že vám stále něco vyčítáme a nic nepřinášíme. Ono to už v tom veřejném prostoru existuje a těch příkladů je celá řada. Není to jenom plán Pavla Řeháka, 32 kroků jak čelit případné druhé vlně pandemické krize, který byl vládě k dispozici na konci května tohoto roku a z těch 32 kroků se povedlo naplnit sotva nějakých 10 a ještě polovičatě. Ale jsou to i velmi dobré příkazy z firemního sektoru. (Ukazuje materiál.) Takhle třeba vypadá interní opatření jedné soukromé firmy, jak se mají zaměstnanci chovat při tom, když bude reprodukční číslo jedna, jedna celá tři, jedna celá dva - přehledně, jasně, na jedno kouknutí zcela srozumitelné, co mají lidé v které chvíli dělat. Proč něco takového nevidíme na vládních serverech? Proč něco takového nemají na jedno kliknutí k dispozici lidé v České republice?

Ono se totiž ukazuje, že v této těžké době pod slabým vedením mnohdy selhává i státní správa jako taková. Tady jeden na první pohled složitý graf, ale on je vytištěný celý, on se jinak dá rozklikávat po částech, který lidem ukazuje, opět práce ze soukromého sektoru, nikoliv vládních řad, jak se kdo má chovat v případě, že nakažen, že se setkal s někým, kdo je nakažen, přesný postup, kdy ho vyrozumí hygiena, a jak se prostě chovat zodpovědně. Pokud lidi vyzýváme k zodpovědnosti, tak jim přece musíme dát jasný návod, co to zodpovědné chování je. A to je úkol vlády, to je ta otevřená komunikace, ke které ji stále vyzýváme, a v odpovědích i na interpelace je nám řečeno, že vlastně nevědí vládní činitelé, co po nich chceme, a vlastně čím stále otravujeme.

Okolo nás venku, i když to možná nevidíme, ale určitě ve zdravotnických zařízeních fakticky nouzový stav je. Teď se nebavím o tom právním instrumentu, ale o reálném stavu věcí. Ano, naše zdravotnická zařízení jsou v reálném stavu nouze a my tomu jako poslanci musíme jít nějakým způsobem naproti. Tedy jsme připraveni se bavit o prodloužení nouzového stavu, ale samozřejmě v té chvíli, pokud omezujeme ústavní práva lidí, po vládě něco chceme. A já bych chtěl, aby vláda prostě byla schopna reagovat na celý ten segment nejrůznějších opatření, doporučení a otázek, které my jí tady dáváme. Byl bych velmi rád, kdyby mně třeba i pan ministr odpověděl, zda ty prognózy BISOPu se shodují s těmi vládními. Bohužel v důvodové zprávě jsme žádný graf, který by daný vývoj situace mapoval, neměli.

Proto, prosím, pojďme ukázat, že v této době spolu umíme komunikovat, a rozhodnutí, která děláme, nejsou pocitová, opírají se o data, jsou to zodpovědná, kompetentní politická rozhodnutí. Potom můžeme opět získat ztracenou důvěru lidí v to, že rozhodujeme tak, jak se krizové době rozhodovat má.

Děkuji za pozornost.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama