To, že Trump odpískal možnost přitvrzení vůči Rusku a cestu příměří, na kterých by se dalo stavět, jako v případě příměří v Koreji či na Kypru, je dle šéfa think tanku Strategeo Jana Macháčka velký průšvih. „Je-li to tak, že Putin přesvědčil Trumpa o tom, že velká a krásná mírová dohoda je lepší než ušmudlané příměří, jen proto, že Trump má prostě rád velké a krásné věci, je to prostě velký průšvih, ne-li dokonce katastrofa,“ napsal dál o summitu na Aljašce. Co vy na to?

Ze strany Jana Macháčka mě takový zjednodušený a účelový pohled mrzí. Čekal bych kvalifikovanější pohled. „Příměří“ (úmyslně píšu v uvozovkách, protože by se jednalo spíše o obdobu přestávky v boxerském zápase na neomezené množství kol, což by sloužilo jen k tomu, aby se do sebe soupeři mohli pustit s ještě větší zuřivostí), jaké navrhuje vedení EU, by jen zvýšilo počet obětí a přiblížilo riziko globální konfrontace.

Cesta k míru dojednaná Trumpem a Putinem dává naději, že se svět vymaní ze slepé uličky animozit. Stupňování konfrontace, ve kterém se angažují lídři EU dosazení současnou globální mocí, slouží jen k jedné jediné věci: Překrýt selhání, ke kterému z jejich strany došlo, a také to, že „rozkrádání shora“ - u nás například bezprecedentní aféra „bitcoin“, snaha proprat přes vrcholné státní instituce desítky miliard v přepočtu na koruny není ani první ani poslední - dosáhlo rekordní výše v celých dějinách.

Jak vy vnímáte samotná jednání na půdě, která byla až do roku 1867 součástí carského Ruska?